Pokud jste četli minulý newsletter později než v neděli odpoledne, už v něm polovina věcí nebyla aktuální. Konec tří amerických bank, potíže čtvrté a přeliv do Evropy asi čekal málokdo. Nyní je proto čas se podívat, kdo zůstal stát a co čekat dále.
Co krátká rekapitulace?
Kolaps Silvergate, Silicon Valley Bank a Signature Bank uvolnil několik stovek miliard dolarů, které hledají své nové útočiště. Úřady se zaručily, že nikdo o vklady nepřijde. Pro klienty z řad start-upů, fondů rizikového kapitálu nebo biotechnologií znamená kolaps přihoršení. Všechny tři banky byly relativně úzce zaměřené a jejich služby byly ušité na míru jejich specifickým klientům. Tak výhodné podmínky ztěží dostanou někde jinde.
Kdo na tom ale vydělá?
Většinu klientů a jejich vkladů si rozdělí pravděpodobně největší americké banky. Jen Bank of America hlásila příliv 15 miliard dolarů. Pro velké banky je zároveň pád zmíněných tří institucí příležitost, jak si rozebrat jejich portfolia. HSBC si koupila za libru celou britskou pobočku, Goldman Sachs výhodně odkoupili dluhopisy Silicon Valley Bank. Vítězem ale nejspíš bude JP Morgan s Jamiem Dimonem v čele. V bance se teď dveře netrhnou.
Co je to za člověka?
Jamie Dimon je jeden z hrstky bankéřů, jenž se stal jako zaměstnanec miliardářem. Důvod je jednoduchý: pod jeho rukama rostly akcie JP Morgan rychleji než akciový index S&P 500. V krizi roku 2008 byla JP Morgan jediná banka, která skončila v zisku. Zároveň je štědrá k akcionářům. S úspěchem rostly samozřejmě plat a odměny. Nepřekvapí proto, že oproti konkurenci je banka dražší. Velký otazník je, co bude s bankou, až Dimon jednou odejde.
Co se dělo v pozadí?
Akciové indexy jsou sice v červených číslech, tažené dolů jsou ale právě finančními institucemi. Když se podíváte třeba na největší technologické filmy, zjistíte, že jsou jejich akcie výrazně nad úrovněmi před bankovním chaosem. Státní dluhopisy pak zažily nejprudší pokles výnosů za poslední desítky let. Trhy začaly počítat s tím, že problémy bank donutí centrální banky upustit od zvyšování sazeb dříve, nebo je dokonce už letos začít snižovat.
Proč by to vyjít nemuselo?
Úrokové sazby nejsou jediný, a dokonce ani ne ten hlavní nástroj, jejímž použitím lze stabilizovat finanční instituce. Samotná Silicon Valley Bank i Signature Bank by problémy pravděpodobně ustály, pokud by důvěru jejich klientů nezlomily šířící se zprávy o možných problémech. Pokud centrální banka řekne, že udělá cokoliv pro záchranu banky, přijde záruka za vklady a dodávky likvidity, není potřeba pro stabilizaci hýbat se sazbami.
|
|
|
Už minule jsem zde psal o analýze portfolií superinvestorů, která ukázala, do čeho investovali naposledy. Podobnou analýzu provádí každé čtvrtletí u hedgeových fondů analytici banky Goldman Sachs, a tak jsem si výsledky jejich reportu prošel.
Jak je report postavený?
Banka sleduje portfolia více než sedmi stovek hedgeových fondů a následně sestaví, jak často se vybraná akcie v jejich portfoliích objevuje. Také analyzují její váhu v portfoliích nebo kolik procent akcií dané firmy fondy drží. Goldmani sledují také, jak fondy mění váhy jednotlivých sektorů v portfoliích, a porovnávají je s indexem Russell 3000, jenž široce kopíruje americký akciový trh. A nakonec také pátrají po nakoupených nováčcích.
Co zajímavého zjistili?
Na začátek je třeba říci, že všechny pozice jsou k poslednímu dni minulého roku, tedy od té doby se mohly zásadně proměnit. Viditelný ale je přesun především od energetických akcií zpátky k akciím informačních a telekomunikačních firem. Fondy se také více zaměřily na firmy nabízející zbytné zboží a služby, což je třeba kabelka nebo dovolená. Zkrátka začaly své pozice připravovat na okamžik, kdy skončí cyklus zvyšování úrokových sazeb.
Jak se pozicím zatím daří?
Opouštět energetiku zatím vypadá jako dobrý nápad, neboť od začátku roku akcie firem v daném sektoru odepsaly 12,5 procenta. Jako dobrý nápad se zatím jeví také větší rotace směrem k technologickým firmám, odvětví přidalo 12 procent. Fondy mají ale také vysoké zastoupení ve zdravotnictví, kde akcie klesly o sedm procent. Mezi zaostávající odvětví pak letos patří také akcie sektoru veřejných služeb nebo očekávatelně finančnictví.
A šlo by to konkrétněji?
Mezi největší sázky patří Activision Blizzard, fondy opravdu doufají, že firmu nakonec Microsoft koupí za 95 dolarů za akcii, nyní se prodává za 80. Nejvíce fondů má pak pozici v samotném Microsoftu. Druhý je Amazon a třetí Meta. Mezi top 50 nejčastěji držených akcií se probojovala farmaceutická společnost Horizon Therapeutics, polovodičová AMD, na zdravotnictví zaměřený Tenet a dalších šest firem, které najdete v seznamu.
Dá se na to nějak sázet?
Goldmani sestavili dokonce index a pasivní fond, který top 50 pozic sleduje. Historicky fond zmiňovaný index Russell 3000 až do loňského roku porážel. Nyní už ne. Reálně se totiž chová jako technologický index Nasdaq, neboť technologické firmy v něm mají dominantní roli. I kdybyste chtěli, v Česku si ho nekoupíte, museli byste fond kopírovat každé čtvrtletí pomocí frakčních akcií. Nicméně jednotlivé akcie za prozkoumání stát mohou.
|
|
|
Ve Spojených státech panují obavy, že by mohla skončit i banka First Republic, proto od ní investoři dávají ruce pryč a ta čelí odlivům depozit. Nicméně na její podporu se složily největší americké banky a poskytly jí likviditu ve výši 30 miliard dolarů.
Celá akce má poměrně zajímavé pozadí, ve kterém hlavní roli hraje už zmiňovaný Jamie Dimon z JP Morgan. Právě on po domluvě s tamní ministryní financí akci dohodl. Dimon to nedělá z dobrého srdce, spíš na rozdíl od řady jiných bankéřů vidí více tahů dopředu.
Dobře si uvědomuje vážnost situace a potřebu paniku co nejdříve a nejúčiněji zastavit. Podobně se například v roce 1998 složily banky na záchranu hedgeového fondu Long Term Capital Management. Celou akcii do detailu zmapovala agentura Bloomberg.
Schyluje se k nucenému převzetí problémové banky Credit Suisse její švýcarskou rivalkou UBS. Převzít by měla její nadnárodní aktivity poté, co Credit Suisse ztratila důvěru investorů i klientů a hrozí jí kolaps - jde o jednu z klíčových bank na světě.
Kryptoměna bitcoin se po pádu bank vzpamatovala a posiluje nejrychleji od roku 2021 a škrábe se tak na hodnoty z loňského června. Bitcoin je v očích investorů něco jako technologická akcie, a tak není divu, že roste, když investoři cítí konec růstu sazeb.
Objevují se také vysvětlení, že za růstem stojí zklamání lidí z bankovního systému a rostoucí nedůvěra v něj. Nikde jsem ale nenarazil na nějaká data, na jejichž základě by se dalo říci, kolik lidí nakupuje bitcoin právě z tohoto důvodu.
Americká inflace za únor vyšla jak meziročně, tak meziměsíčně podle očekávání, proto s trhy ani nijak zvlášť nezalomcovala. Ve středu nás čeká klíčové zasedání Fedu. Evropští bankéři už zasedali ve čtvrtek a znovu prudce zvýšili úrokové sazby.
|
|
|
|
Přeji vám krásné první jarní dny
David
Kniha oprav a připomínek 👉 zde. Investiční kniha 👉 zde.
Portfolio tracker 👉 zde. Investiční skupina 👉 zde.
|
|
|
|
Upozorňujeme, že nejde o investiční rady. O vašich konkrétních investicích a finanční situaci je vždy vhodné se poradit s odborníkem.
|
|
Copyright © 2021 Economia, a.s.
Hospodářské noviny, HN.cz – All rights reserved.
Kontakt: Hospodářské noviny, Pernerova 673/47, 186 00 Praha 8, Česká republika
E-mail: redakce@hn.cz
Infolinka: 233 071 197
Zpravodaj dostáváte na základě přihlášení k odběru nebo jako předplatitel Hospodářských novin.
Nejste pravidelný odběratel tohoto newsletteru? Můžete se jím stát ZDE
Pro odhlášení odběru klikněte ZDE.
Archiv zpravodaje můžete otevřít ve webovém prohlížeči.
|
|
|
|