|
Zastavit přechod na čistší energie? To by „českého zeleného tygra“ mohlo v růstu zbrzdit
Odchod od fosilních paliv má v Česku pachuť projektu vnuceného z vnějšku. Ze západu, z Bruselu. Platilo to vlastně vždy, ale po energetické krizi, vyhrocení bezpečnostních rizik a poté, co staronový americký prezident Donald „Drill, baby, drill“ Trump otevřel naplno dveře těžbě (a tedy i spalování) ropy či uhlí bez omezení, česká skepse ještě zesílila. Má to logiku: jak máme konkurovat na světových trzích, když je u nás energie kvůli emisním povolenkám tak drahá a současně se Amerika koupe v levném plynu a je ochotna uhlím pohánět i datová centra pro umělou inteligenci, zní z průmyslu. Americká (a to opakovaná) otočka směrem k fosilním palivům ještě zdůraznila, že Evropa globální klima spasit nemůže, i kdyby starý kontinent opravdu dosáhl uhlíkové neutrality. Že by energetická a průmyslová politika EU působila jako příklad pro „zbytek světa“, to se ve světle kroků Trumpovy administrativy ukazuje jako iluze.
Jenže prudká otočka směrem ke starým zdrojům by pro český výrobní sektor také nemusela být výhodná. Vypovídá o tom detailní analýza vývoje českého exportu, které se vyplatí věnovat pozornost bez ohledu na to, jak vnímáme závažnost emisí skleníkových plynů pro budoucnost planety Země.
O jak zásadní vývoj jde, ukazuje srovnání výroby využitelné v udržitelné ekonomice – pracovně této produkci můžeme říkat „clean tech“ – se sektorem automotive. Výroba aut a dílů pro ně byla dlouhodobě tahounem tuzemské ekonomiky i pilířem českého exportu. Ovšem už předloni se objem výroby „clean tech“ vývozu automobilového průmyslu vyrovnal, když dosáhl objemu 1,2 bilionu korun. Každé páté euro či dolar, které naši exportéři utržili, tak plynuly z produktů potřebných k přechodu k čistší ekonomice. Ukazuje to tento týden představený projekt Mapa příležitostí, který vzniká ve spolupráci iniciativy Druhé ekonomické transformace s klíčovými odbornými a podnikatelskými organizacemi.
Experti zapojení do projektu zmapovali 4056 výrobků z celkem 5606 vývozních položek zachycených ve statistikách. Protože se zaměřili převážně na skupiny výrobků s vyšší váhou, pokryli tím 88 procent českého vývozu. Za „clean tech“ analýza považuje 501 položek, které dohromady tvoří 21,4 procenta vývozu.
Co je ještě zásadnější, „clean tech“ roste rychleji než „zbytek“ výroby. Čeští exportéři jako celek mezi roky 2022 a 2023 zvýšili vývoz o 5,7 procenta, export „clean tech“ ve stejné době rostl o 14,9 procenta. Novější statistiky zatím zkompletovány nejsou, ale vzhledem k vývoji investic lze předpokládat, že trend pokračuje. Například meziroční růst samotné elektromobility dosáhl 33 procent a vystoupal tak v roce 2023 k deseti miliardám dolarů.
Při interpretaci nashromážděných dat je třeba zohlednit, že mnohé výrobky řazené studií pod „clean tech“ lze samozřejmě využít i v „klasické“ energetice. To se týká například rozvaděčů, což je tradiční výrobek, ovšem vzhledem k důrazu na tranczienergetiky roste rychleji poptávka z „čisté“ ekonomiky.
V kontextu je nutné brát i srovnání se sektorem automotive. Na to, že tyto oblasti mají čím dál větší překryv, upozorňuje i předseda správní rady Druhé ekonomické transformace Martin Vohánka, který je šéf a zakladatel společnosti Eurowag zaměřené na logistiku. „Dekarbonizace je globální megatrend, který může zpomalit, ale nezastaví se. A co je pro ni celosvětově potřeba? Investice do nových moderních zařízení. Tedy sofistikovaná průmyslová výroba. A to je to, v čem jsme dobří,“ shrnuje Vohánka.
Jak dobré v tom je Česko, mnohé překvapí. Patříme mezi dvacet zemí s největším podílem špičkových technologií na vývozu, ve schopnosti vyrobit takové „zelené výrobky“, které ostatní země neumí, jsme čtvrtí. A v zaměstnanosti „v zelené výrobě“ jsme globálně dokonce na třetím místě. A protože nové obory jsou obecně spojeny s vyššími maržemi, může být jejich přínos pro ekonomiku ještě větší.
To vše se vyplatí mít na paměti při rozhodování o tom, zda a jak pokračovat v dekarbonizaci ekonomiky. Že tvrzení „odklon od tradiční energetiky přináší vedle nákladů i velké příležitosti“ není otřepané klišé, ale denní realita českého průmyslu, totiž data ukazují velmi přesvědčivě.
|