Jak vypadal pohovor?
„Pohovor vypadal asi tak, že se mě v nemocnici zeptali, na jakém oddělení bych chtěl pracovat. Tak jsem se zamyslel. Nejprve mě napadla urologie, ale ta v Litomyšlské nemocnici není. Potom jsem to otočil a zjišťoval, na jaké oddělení zrovna shání posily. Tehdy jsem byl zdravotnictvím prakticky nepolíbený. Po zdravotnické škole, kdy jsem vystudoval všeobecnou sestru, jsem totiž šel mimo obor. Pak ale babička navrhla, že by možná bylo fajn, kdybych se do zdravotnictví vrátil,“ poznamenal Richard Buříval, který působí na pozici všeobecné sestry.
Všeobecná sestra? Raději zdravotní bratr
„Označení všeobecná sestra mi přijde pro muže trochu zvláštní. Proto každému říkám, že jsem zdravotní bratr. V mém okolí to všichni berou úplně normálně,“ ujistil zdravotník, jehož si chirurgie získala hlavně proto, že jde o akční obor. „Chirurgie je rychlá. Na oddělení se neustále něco děje. Někdy to možná někomu může připadat až příliš hektické, ale mně to tak vyhovuje. Pracovní den člověku rychle uteče,“ řekl Richard Buříval.
Pletou si ho s doktorem
„Na chirurgii se člověk setká s různými věcmi. Pracovní den začíná v 6 hodin předáním noční směny. V práci jsem vždy o trochu dříve, abych se včas a v klidu připravil. Poté se dělají odběry krve, rozdá ranní medikace a pokračuje hygienou pacientů. Pak přijde na řadu vizita, kde se od lékařů dozvíme aktuální informace o pacientech. Do toho chystáme některé na operace, u jiných je potřeba pro změnu pooperační péče,“ nastínil svou náplň práce zdravotník, jehož si občas pletou pacienti s doktorem. „A častokrát slýchám, jak jsem podobný synovi herce Petra Rychlého Ondřejovi,“ podotkl „dvojník“ mladého herce, jehož nejznámější rolí je doktor Prokop Hlinka v seriálech 1. MISE, Sestřičky a Modrý kód.
„Každého upozorňuji, že doktor ani Ondřej Rychlý opravdu nejsem,“ pravil Richard Buříval, jehož ošetřovatelská práce převážně v ženském kolektivu baví.
Na ženy kolem sebe je zvyklý
Na ženy kolem sebe je zvyklý. „Doma mám ještě dvě ženy, partnerku a dceru. Ale abych to trochu kompenzoval, pořídili jsme si dva psy,“ žertoval zdravotník, který v době koronavirové pandemie pomáhal na covidovém oddělení.
„Přihlásil jsem se dobrovolně. Byla to úplně jiná zkušenost. Rok a tři čtvrtě jsem působil mimo chirurgické oddělení, ale rád jsem se zas na něj vrátil. Zpětně si však říkám, že mi změna prospěla. Člověk si udělá představu, jak to chodí jinde a jaká práce mu víc vyhovuje. Neříkám, že mě interna nebavila, také měla své kouzlo, ale chirurgie mě prostě láká víc,“ přemítal Richard Buříval.
Práce ve zdravotnictví není jednoduchá
„Práce ve zdravotnictví není jednoduchá. Musíte mít na ni náturu. Na druhou stranu si myslím, že i právě covid ukázal, jak moc je důležitá a prospěšná. Pro mladou generaci je to podle mě jasný signál, že v této oblasti rozhodně najde uplatnění, pokud bude mít chuť a zájem,“ uzavřel.