Peking - Čínský prezident Si Ťin-pching po jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem vyjádřil naději, že se do Evropy vrátí mír a Čína v tom sehraje konstruktivní roli, píše agentura Reuters. Lídři dnes hovořili na tiskové konferenci při Putinově dvoudenní návštěvě Číny. Ruská invaze na Ukrajinu byla podle očekávání jedním z probíraných témat. Si a Putin se shodli, že řešení konfliktu by mělo být politické. Rusko v posledních týdnech nicméně zahájilo na Ukrajině ofenzivu v novém směru, a to na Charkov na severovýchodě země.
Fotogalerie
Putin rovněž Siovi poděkoval za jeho mírové iniciativy ohledně Ukrajiny. Čína loni v únoru, k příležitosti prvního výročí ruské invaze do sousední země, představila plán "politického ujednání ukrajinské krize", který mimo jiné požaduje zastavení bojů a obnovení mírových rozhovorů.
Čína na rozdíl například od Íránu přímo nedodává Rusku zbraně k použití na Ukrajině, podle představitelů Spojených států však poskytuje Moskvě materiály takzvaného dvojího použití, tedy pro civilní i vojenské využití. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena konkrétně nitrocelulózu používanou k výrobě dělostřelecké munice nebo tlakové senzory, které jsou používány v ruských raketách a dronech. USA na čínské firmy dodávající tyto komponenty uvalily sankce.
"Téměř všichni hlavní zahraniční dodavatelé (elektroniky) využitelné ve vojenství sídlí v pevninské Číně nebo Hongkongu. Čínský export polovodičů do Ruska vzrostl na objem 230 milionů dolarů (5,2 miliardy korun) v roce 2023 oproti 157 milionům (3,6 miliardy korun) v roce 2021," píše týdeník The Economist. Čína rovněž podle USA Rusku zpřístupňuje satelitní záběry využitelné ve válce proti Ukrajině.
Putin podle Reuters uvedl, že je "logické", že jeho první cesta po prezidentské inauguraci mířila právě do Číny. Siovi poděkoval za vřelé přijetí a řekl, že vztah Pekingu a Moskvy je ukázkovým příkladem mezinárodní spolupráce. Na programu jednání byly podle Putina "všechny oblasti", konkrétně však plánují Rusko a Čína rozvinout spolupráci v oblasti jaderné energetiky a dopravy. The Economist připomíná, že jde o 43. setkání Putina a Siho od roku 2000, kdy Putin poprvé usedl v Kremlu, a Putinovu 19. cestu do Číny.
Oba vůdci rovněž vyjádřili odpor vůči "uzavřeným" politickým aliancím v regionu jihovýchodní Asie, kde Čína soupeří o vliv především s USA. Spojené státy jsou součástí trojstranného vojenského paktu AUKUS s Austrálií a Británií, spolupracují také s Japonskem a Jižní Koreou. USA podle svých prohlášení chtějí odradit Čínu od agresivní expanze, především od té směrem na demokraticky fungující ostrov Tchaj-wan, který Čína považuje za svou provincii.
"Pro uzavřené vojensko-politické aliance není místo. Domníváme se, že vytváření takových aliancí je velmi škodlivé a kontraproduktivní," řekl Putin po boku čínského prezidenta.
Putin avizoval, že ve druhý den své čínské návštěvy se vydá do města Charbin na severu země, kde se zúčastní zahájení obchodního a investičního veletrhu. S premiérem Li Čchiangem bude jednat především o ekonomice.
"V určitých ohledech si západní země mohou oddychnout, že čínsko-ruské partnerství má své hranice," komentuje návštěvu The Economist a připomíná například opatrnost čínských bank, jež kvůli obavám z amerických sankcí zpomalily nebo zcela zastavily transakce s ruskými subjekty. "Putinova válka na Ukrajině Siovi život neusnadnila. Přiměla Západ soustředit se na posílení obranyschopnosti Tchaj-wanu a evropské země k větší opatrnosti ohledně Číny... ve výsledku však Čína s radostí ekonomicky podpoří přežití ruského režimu. Nepřeje si scénář, v němž by Putin přišel o moc, a to už proto, že je příliš užitečný v čínském zápolení se Západem," uzavírá týdeník.