Celní paradox. Evropský průmysl dostal dočasný boost
Celní smršť americké administrativy je pochopitelně negativní záležitostí pro průmysl na starém kontinentě. Platí to především pro Německo a potažmo na něj silně navázané středoevropské ekonomiky, mezi které patří Česko, Slovensko nebo i Maďarsko. Snaha amerických spotřebitelů a podniků se před působením cel zbožím ještě předzásobit ale zatím vedla k navýšení výroby evropského průmyslu, což na začátku roku přispělo k růstu evropských ekonomik.
Ekonomika eurozóny v prvním letošním čtvrtletí mezičtvrtletně narostla o 0,4 procenta. Lehce to podpořily i již tradičně velmi volatilní údaje z Irska, jehož HDP mezikvartálně narostl o silných 3,2 procenta. Ekonomiky velké čtyřky ale také přispěly svým dílem. Španělsko se nadále drželo v popředí se svižným růstem mezičtvrtletně o 0,6 procenta, následovala Itálie (+0,3 procenta), Německo (+0,2 procenta) a Francie (+0,1 procenta), přičemž poslední dvě zmíněné země rostly poté, co v závěru loňského roku zaznamenaly pokles.
Ze středoevropských ekonomik tuzemské hospodářství zaznamenalo mezikvartální růst o 0,5 procenta, zatímco maďarský HDP překvapivě klesl o 0,2 procenta, a to ještě bez citelného efektu obchodních válek. V příštím týdnu se dozvíme údaje o výkonu polské a slovenské ekonomiky na začátku roku. Ta slovenská by mohla, podobně jako my, těžit z efektu předzásobení, zejména pak díky tamnímu automobilovému průmyslu s ohledem na značnou přímou expozici prostřednictvím vývozů dokončených aut do USA. To ale může kompenzovat slabá spotřebitelská poptávka kvůli silnému inflačnímu šoku na začátku roku, který přinesl tamní konsolidační balíček.
Obchodní války tak zatím dočasně povzbuzují průmyslovou produkci, jejich negativní působení se ale již může podepisovat na pozastavování investičních rozhodování firem. To reflektuje i zhoršená nálada průmyslníků. Postupně by se tato slabost měla v nadcházejících měsících projevit v zakázkových knihách průmyslových podniků a poté i na samotných produkčních číslech, přičemž efekt bude pravděpodobně nejvýraznější ve druhé polovině letošního roku.
Do dalších měsíců tak bude stát za to sledovat právě tyto údaje, které nabídnou vhled do negativního působení cel a rychlou diagnostiku stavu ekonomik. Zhoršující se situace v průmyslu by měla celkově stáhnout růst eurozóny dolů a podle nás stáhnout českou ekonomiku do mírné recese ve druhé polovině roku.