„Cestovní ruch je pro Mikulov a jeho budoucnost klíčový. Dnes ale čelíme řadě velkých výzev spojených s úbytkem trvale žijících obyvatel a nekontrolovanou výstavbou objektů určených jen pro rekreační účely. Ty město neúměrně zatěžují a ve skutečnosti dlouhodobě neprospívají ani rozvoji turistiky,“ vysvětluje mikulovská starostka Jitka Sobotková (ANO), proč politici odklepli nová pravidla pro investory.
Ti se nově musejí podílet na rozvoji veřejné infrastruktury. V praxi to znamená, že když chtějí stavět, musí přispět na park, hřiště či školku, případně je rovnou vybudovat. „Developer získává část městského prostoru a měl by kompenzovat náklady spojené s užíváním,“ říká urbánní ekonom Vít Zeman z advokátní kanceláře Frank Bold, jež změny pomohla nastavit.
Turistů máme moc, zoufají si v Mikulově. Odlákat je mají méně známé cíle |
Místostarosta Ivo Hrdlička (Piráti), který má na starosti územní plánování, však upozorňuje, že radnice nemá v úmyslu výstavbu pro rekreační účely zcela stopnout. „Nejde nám o omezování cestovního ruchu a podnikatelů. Cílem je dojít ke srozumitelným pravidlům, díky nimž bude město prosperovat jak po turistické stránce, tak z pohledu občanů a jejich potřeb,“ uvádí.
Navzdory tomu, že se za posledních pět let postavilo ve městě 280 bytů, nepřibývá obyvatel s trvalým pobytem, což je rozhodující i z hlediska příspěvků od státu. Mikulov zkrátka nebobtná, od roku 2019 počet obyvatel naopak klesl o stovku. Na každou osobu přitom městská kasa dostává 16 600 korun ročně.
Stopka penzionům v Dolních Věstonicích
Podobné problémy trápí také blízkou Lednici. „Ubývá stálých obyvatel, mnohé rodinné domy se mění na penziony nebo v lepším případě se ubytovává jen v části objektu. Ke koncepčnímu řešení jsme zatím nepřistoupili, ale to neznamená, že v budoucnu nezvolíme to stejné. Nebo si najdeme vlastní cestu, jak nastavit podmínky pro společné soužití trvale bydlících občanů a turistů,“ přemýšlí starosta Stanislav Straškrába (nez.).
I v Dolních Věstonicích na Břeclavsku – obci, kterou proslavil nález jedenácticentimetrové sošky venuše – penziony rostly jako houby po dešti, a jelikož je vinná turistika patřící do téhle oblasti poměrně hlučná, lidé se nemohli vyspat a hrozili stěhováním. Když si radnice dělala dotazník, „index iritace“ vyšel mezi trojkou a čtyřkou, která značila největší míru rozčilení.
Zpěv do rána, zničená zeleň. Z turistů jsme už znechuceni, zní z obcí pod Pálavou |
„A to od lidí nechcete slyšet,“ komentuje starostka Jaroslava Rajchlová (nez.), proč politici změnili územní plán a v obytné zóně už žádné penziony vyrůst nesmí. Jedna podnikatelka kvůli tomu hnala obec k soudu, ale neuspěla. Dnes je tam tak 120 domů, kde žijí lidé s trvalým pobytem, a 80 rekreačních. Penzion se dá postavit pouze ve Sklepní ulici.
I ve Věstonicích zdůrazňují, že turisty a podnikatele vítají, je ale třeba kompromisu. „Myslím, že jsme ho našli a dali našim občanům najevo, že jsou pro nás na prvním místě. Je tu moc krásně na to, aby se tu nedalo žít,“ glosuje Rajchlová.
Radnice přitom plánuje ještě další opatření, nyní se týkají chalupářů. Třeba o cesty k nim vedoucí se obec musí starat stejně jako o ty u obytných domů, nicméně příjmy z „nahodilých obyvatel“ má mnohem nižší. „Vyřešíme to výraznou úpravou daně z nemovitosti, kde můžeme jít až do pětinásobku koeficientu, a dokonce jej použít na konkrétní lokality,“ avizuje Rajchlová.
V Moravském krasu regulují parkovací místa
V dalších turisticky lákavých místech v kraji zatím v boji s přebujelou rekreační výstavbou stačí územní plán. Třeba v Šošůvce na Blanensku podle starosty Stanislava Šindelky (nez.) hraje roli nedostatek pozemků i fakt, že obec leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. V sousedním Sloupu je určitým regulativem potřeba nových parkovacích míst.
„Zastupitelé přijali usnesení, že nesouhlasí s jejich vyhrazováním ve veřejném prostoru pro soukromé osoby nebo investory jakýchkoliv staveb,“ nastiňuje starosta městyse Martin Mikulášek (nez.).
Příspěvky od investorů, jak je žádá Mikulov, má už třetím rokem osvědčené Brno. Do Fondu developerských projektů má zamířit asi 560 milionů korun, na účet města už přišlo sto milionů. „Díky tomu může vzniknout asi 7 300 nových bytů a tisíc míst ve školkách,“ přepočítává Anna Dudková z tiskového střediska magistrátu. Peníze půjdou i na protipovodňová opatření nebo dopravní infrastrukturu.