Kromě klasických muzejních panelů a vystavených předmětů nabídne filmy, fotky, mapy a informace promítané přímo na stěny. Na své si přijdou i nadšenci, kteří se chtějí dozvědět co nejvíc – prostřednictvím dotykových obrazovek se dostanou k tisícům podrobností i do databází muzea.
„Je úplně nová a úplně jinak uspořádaná. Kompletně jsme vyměnili mobiliář – vitríny, nasvícení, máme novou audiovizuální techniku. Obměnili jsme i předměty,“ líčí vedoucí památníku Kamila Poláková.
Rok 2023 v kraji: dokončení obchvatů, stavba pro tučňáky i nová expozice |
Dominantou je obří bojová scéna ostravsko-opavské operace. Kromě válečnými boji poničeného hrabyňského domu se tam lidé nově projdou i rozbombardovanou opavskou ulicí a nahlédnou do protileteckého krytu.
„Hrabyňský dům číslo 72 zničil výbuch dělostřeleckého granátu. Původní je i almara, ve které je ještě díra po střepině,“ popisuje Poláková a ukazuje i průhled do sklepa domku. „Takový kryt byl pro tuto oblast typický. Životy zachraňoval, mnozí tam po zřícení domů ale také zemřeli.“
Odboj, propaganda i koncentrační tábory
Část vybombardované městské ulice líčí osud Opavy. Ohořelý několikapatrový dům zdobí cedule s nápisem Niederstrasse – Dolní . „Originál z opavského Dolního náměstí,“ zmiňuje Poláková. Výlohy pobité prkny, v ulici suť, šipka na zdi vede do protileteckého krytu. „Improvizované kino uvnitř ukáže vzpomínky pamětníků,“ říká vedoucí.
Scéně vévodí i maketa tanku T34 a další bojová technika včetně německé polní kuchyně. Muzeum zároveň představuje účastníky ostravskoopavské operace od německých tankistů a horských myslivců přes sovětské a československé vojáky až po zdravotníky. Pro novou expozici vznikly na tři desítky věrných kopií uniforem, originály řady z nich už nejsou dostupné.
Památník veteránů v centru Ostravy nahrazuje ten původní pro letce |
„Zajímavé je i lékařské náčiní a kořistní lékárnička, tedy krabička s ampulkami, původně německá, kterou získaly a používaly československé zdravotnice,“ líčí Poláková.
Válku expozice ukazuje chronologicky i tematicky – od stavby pohraničních pevností přes odchody Čechoslováků na východní frontu, do Francie, Anglie a na Střední východ a veškeré dění až po osvobození. Věnuje se propagandě, koncentračním táborům, odboji i atentátu na říšského protektora Heydricha.
Enigma je unikát
Každodennost kromě dámské módy, protektorátních bankovek či válečného loutkového divadla dokládá i ukázka četnické kontroly při přechodu z protektorátu do Sudet a naopak. „Lidé přecházeli za prací. Například Ostrava byla zčásti v Sudetech a zčásti v protektorátu,“ vysvětluje Poláková. O zvukovou kulisu se starají stará rádia s někdejšími znělkami i hudbou.
Unikátem je šifrovací stroj Enigma, půjčený ze soukromé sbírky. „Je to velká rarita, proto jej ochrání bezpečnostní vitrína,“ říká Poláková. Za pozornost stojí i boty německého vojáka od Stalingradu.
„Byla mu taková zima, že zabil psa a udělal si z něho návleky na boty. Válku přežil a od Stalingradu se vrátil,“ vypráví Poláková příběh muže z Hlučínska. K vidění je i originál koženého kabátu příslušníka gestapa, dobové okno židovského domu či protektorátní vlajka, jež byla zcela jiná než ta československá.
Památník v Hrabyni má dvoje kulatiny. Vznik provázejí neuvěřitelné historky |
Na své si přijdou i fajnšmekři. „Pro ty jsme veškeré materiály dali do dotykových obrazovek, strávit tady mohou klidně celý den. Fotky, filmy, mapy i databáze, třeba padlých vojáků sovětských i Čechoslováků a také těch, kteří byli na západní frontě,“ upřesňuje vedoucí.
Náklady na vznik expozice Těžká léta 1938–1945 činí téměř 40 milionů korun. Doplní ji výstavy o prvním veliteli smolkovské tvrze Ladislavu Honcovi a o válečné archeologii. Lidem se otevře 29. dubna.