Jan Plaček slouží už devatenáct let v Moravské Ostravě. Sám říká, že ho překvapilo, kolik lidí v průmyslové metropoli zavítá do kostela. Největší návštěvnost je klasicky o Vánocích i Velikonocích.
Co Velikonoce symbolizují?
Výklad těchto svátků je složitý. Člověk jej pochopí až se životními zkušenostmi. Souvisí ale s poznáním sebe sama, s nadějí a pokorou. Hlavní myšlenkou je odpuštění a smíření se se svou situací, problémy i chybami a víra v to, že se můžeme v něčem zlepšit. To dneska mnoho lidí neumí.
Je možné, že právě kvůli náročnosti nejsou Velikonoce tak populární jako Vánoce?
Ano. Člověk umí spíše oslavit narození Krista, to si umí představit, kdežto jeho zmrtvýchvstání už je složité. To kolem sebe nevidíme, neumíme ho pochopit, tady už hraje roli symbolika a do té se neradi pouštíme.
Na Velikonoce navíc nedostaneme dárky.
To je taky důvod. Dostávat dárky a dělat jimi radost druhým lidi baví více, než si v době půstu odříkat sladkosti, alkohol nebo cigarety. Tyto svátky nejsou tak konzumní, prodejci na nich tolik nevydělají, takže zůstávají ve stínu Vánoc, přitom pro křesťany je to naopak.
Co obnáší příprava na svátky?
Lidé by měli Popeleční středou zahájit takzvaný čtyřicetidenní půst. Ten třeba letos paradoxně trvá 46 dní, ale nepočítají se neděle, protože se předpokládá, že ve sváteční dny lidé zhřeší. Neznamená to, že by věřící neměli jíst maso. Ale měli by si zkusit něco odepřít. Vyzkoušet vůli. Je to posílení vnitřní síly. Půst vrcholí v den ukřižování, tedy Velkým pátkem. Důležité je také dojít před Velikonocemi ke zpovědi. A odlehčit tak svědomí i duši.
V katedrále jsou vypsány termíny pro zpovědi.
U nás to funguje jako všude jinde, lidé povinnosti plní na poslední chvíli. Proto je v těchto dnech před zpovědnicí vždy fronta a přidáváme hodiny, v kostele je pak frmol.
Lidé chodí během svátků pravidelně i ke křtu. Přibývá jich také?
Letos se počet zvýšil. Není lehká doba, situace ve světě je napjatá a lidé hledají oporu, kladou si otázky a zavítají i k nám. Křtí se na Bílou sobotu.
Jak se připravujete vy?
Většinou je potřeba zvládnout všechno po organizační stránce. Od zajištění kočiček na Květnou neděli až po natištění textů písní na průvod na Velký pátek. Pomáhají většinou i dobrovolníci. Docházím pak i do nemocnic nebo k lidem domů, aby se vyzpovídali a měli sváteční pocit, i když nemůžou zajít do kostela. Jsou to holt perné dny, ale snažím se najít si i chvíle klidu, aby člověk mohl rozjímat.
Těší vás, že se po opravách vrací Velikonoce do katedrály?
Samozřejmě. Myslím, že to ale těší hlavně lidi. Atmosféra je hned slavnostnější.
Který den je tedy tím hlavním?
Dobře to vystihuje slovenský výraz pro Velikonoce, tedy Velká noc. Jde o noc z Bílé soboty na Velikonoční neděli, kdy slavíme ono zmrtvýchvstání. Hlavní svátky ale trvají mnohem déle. Od Květné neděle do Hodu božího velikonočního.
Přibližte, prosím, obřady, které se k jednotlivým dnům pojí.
Na Květnou neděli probíhá takzvané žehnání ratolestí, tedy kočiček. Liturgicky si připomínáme fakt, že Ježíš přišel do Jeruzaléma. Na Zelený čtvrtek je večerní mše na památku poslední večeře. Na Velký pátek byl Ježíš ukřižován, takže chystáme průvod a připomeneme si zastavení křížové cesty. V sobotu večer začíná hlavní bohoslužba, vigilie, kdy oslavujeme zmrtvýchvstání. Je to nejdelší bohoslužba a vrchol celého liturgického roku. Končí často před půlnocí a lidé po ní na farnosti posedí, dají si třeba kafe a povídají. Značí to pospolitost. Mše pak pokračují na Hod boží Velikonoční.
Velikonoční pondělí už tedy není sváteční?
Je. Po Velikonocích nastává oslava života, při mších se zpívá více písní, celkem padesát dní se podle bible mají věřící radovat.
Takže pohanské svátky jara s tím souvisí?
Ne úplně, ale je to taky oslava života, vajíčka jsou symbolem nového života, pomlázka je od slova po omlazení, kdy se věří, že děvčata po vyšlehání zůstanou zdravá a budou dlouho vypadat mladě.
Na co se o Velikonocích těšíte vy?
Jednak na slavnostní mše, když vidíte, že obřad se povedl, lidé jsou spokojení a vše funguje. Z toho mám radost. Samozřejmě se ale těším i na sváteční nedělní oběd. Zajdu na něj vždy k sestře. Myslím, že letos budeme mít řízky a salát.