Vůbec nejvíce lidí přibylo Ostravě, posílila o bezmála čtyři tisícovky. To krajská metropole nezažila přes dvacet let.
„Počet obyvatel Ostravy dlouhodobě klesal od roku 1989. Zlom nastal právě v loňském roce, kdy se do Ostravy poprvé od roku 1989 více lidí přistěhovalo, než se vystěhovalo,“ připomněl primátor města Jan Dohnal s tím, že tento významný meziroční nárůst ale nemusí být dlouhodobým trendem – stojí za ním především příchod lidí kvůli válce na Ukrajině.
Více než tisícovka obyvatel loni přibyla Havířovu, sedm stovek Opavě, po třech stovkách Karviné, Frýdku-Místku či Kopřivnici. Populační růst zasáhl 32 z celkových 42 měst v kraji. „V roce 2022 přibylo ve městech 7 804 osob. Zásluhu na tom měla migrace, neboť přirozenou změnou obyvatel ubylo,“ popsal Jan Dehner z Krajské správy Českého statistického úřadu.
Loni ubylo nejvíc lidí v Moravskoslezském kraji. Odcházejí a málo se jich rodí |
Vliv cizinců potvrzuje například Bohumín. „Počet obyvatel Bohumína bez cizinců v roce 2021 byl 20 879 a v roce 2022 byl 20 688. Tedy velmi mírně klesá. V důsledku války na Ukrajině nám však za rok 2021 přibylo 364 cizinců, v roce 2022 už 975 cizinců,“ uvedla mluvčí tamní radnice Jana Končítková.
Doplnila, že se zároveň rok od roku z Bohumína stěhuje méně lidí. „V loňském roce se vystěhovalo 393 lidí, což je nejméně za poslední čtyři roky,“ nastínila a starosta města Petr Vícha upozornil, že i ti, co se odstěhují, zůstávají blízko.
„Sledujeme čísla celkově za Bohumínsko. Občané migrují do okolí, postaví si například domek v Dolní Lutyni, ale pro nás je podstatné, že neodešli z regionu.“
Obyvatel ubývá nejvíce Moravskoslezskému kraji, za pololetí tři tisíce |
Podle primátora Opavy Tomáše Navrátila však ke změně došlo i díky tomu, že města cílí na udržení lidí a přilákání dalších.
„Snažíme se nabídnout obyvatelům důvody zůstat ve městě. Jednak jde o dostupné možnosti bydlení. S tím jde ruku v ruce spolupráce s opavskými firmami a organizacemi a podpora vytváření pracovních příležitostí. K tomu přichází zajištění dostatku míst ve školách, možnosti kvalitního využívání volného času, podpora zdravotnictví i služeb. Vzhledem k těmto snahám jsem přesvědčený, že ke kladné změně muselo dojít,“ nastínil.
Na obrat zatím čekají v Bruntálu a v Orlové
Že se podmínky k životu mění, potvrdil ostravský primátor Dohnal. „Ostrava se přerodila v moderní město. Naším úkolem je, abychom zlepšili její image tak, aby sem lidé přišli pracovat, studovat, žít – aby se město rozvíjelo. Musíme tvořit vhodné podmínky i pro obyvatele, které zde již máme, aby neodcházeli,“ řekl s tím, že cílí na příchod inovativních firem a investorů, nabídku kvalitního bydlení a vzdělání, hodnotný veřejný prostor i odpovídající trávení volného času.
Lidé ve městech
|
Druhé straně tabulky – městům, kde i loni lidí ubylo – dominují Orlová a Bruntál. I tam však zaznamenali posun, úbytek je výrazně nižší než roky předtím.
„Předpokládáme, že se také dostaneme mezi města, kde dojde ke stabilizaci stálých obyvatel,“ řekl mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek. Bruntálu loni ubyla stovka lidí. Možnosti obratu město vidí v dokončení obchvatu, který vytlačí těžkou dopravu, a v proměně lokality Za Mlékárnou v novou zástavbu – jak bytů, tak rodinných domků. Obojí ve spolupráci se státem právě uskutečňuje a chystá.
Přes dvě stě lidí loni ztratila Orlová. „Snažíme se stavět na tom, co je pro Orlovou typické, tedy blízkost všech velkých měst i Polska a současně dostupnost bydlení, jak vlastního, tak nájemního. Máme i městské byty k pronájmu a chceme projít transformací, kterou nám umožňuje charakter pohornické krajiny a na něj navázané evropské i národní dotační možnosti,“ uvedla vedoucí kanceláře starosty Andrea Klusová. Vzniknout by měla nová průmyslová zóna i místa pro individuální výstavbu.