„Myslím, že jsem byl trošku mimo smysly,“ přiznal třiačtyřicetiletý Boxall malé skupince novinářů u bazénu, jakmile se lehce uklidnil. „Prostě jsem se trošku zbláznil.“
Posuďte sami:
Titmus’ coach Dean Boxall looked like every living room across the country. What a moment. https://t.co/j7z9a3nRuQ
Jeho řádění bylo v kontrastu s oslavou samotné zlaté plavkyně. Poté, co Titmusová o šest setin porazila šestinásobnou olympijskou medailistku Katie Ledeckou (teď už sedminásobnou), jen s lehkým úsměvem přijala gratulace od poražené Američanky.
„Je docela klidná,“ vysvětloval Boxall. „Byl jsem emotivnější než ona. Říkala mi: ‚Musíš se uklidnit‘.“
@DolphinsAUS Olympic Champion in her first ever Olympic final!
Ariarne Titmus, this race will become Australian Olympic folklore
#TokyoTogether #Swimming @DolphinsAUS https://t.co/ym77DDuIeq
„Nemůžu si pomoci. Když moji svěřenci opustí bazén, vypnou a začnou regenerovat. Já ne. Jdu domů a snažím se najít další způsob, jak jim pomoci zlepšit se. To je asi i důvod, proč dávám emocím volný průchod,“ vysvětlovat trenér.
Když začal Boxall před pěti lety s Titmusovou spolupracovat, měla osobní rekord čtyři minuty dvanáct sekund. Pro olympijské zlato dohmátla v čase 3:56,69.