Jen za loňský rok se na záchranné stanice v republice dostalo přes 10 tisíc zvířat, která byla prokazatelně zraněná kvůli lidským nástrahám, z toho v pěti desítkách případů se jednalo o zvířata chycená do lepových pastí.
Pět takových případů evidují také záchranáři na Olomoucku. „Mrzí nás, že i přes vybojované zákazy se takové věci dějí. Pokud byste někde narazili na čelisťovou, lepicí či jinou zakázanou past, například pytlácká oka, neváhejte nález okamžitě ohlásit na policii,“ vyzývá veřejnost Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).
Za porušení zákona na ochranu zvířat proti týrání přitom viníkovi hrozí pokuta do jednoho milionu korun, v případě právnické či podnikající osoby pak lze uložit až třímilionovou pokutu.
Plenící vydry...
Ochranáři se setkávají s čelisťovými pastmi nastraženými u vodních ploch nebo na mělčinách kvůli vydrám, které rybářům plení řeky a rybníky.
Nejrůznější typy lepicích pastí zase používají sadaři a zahrádkáři k ochraně ovocných stromů proti škůdcům – buď je v podobě pasty natírají na kmeny, nebo jde o štítky a pásky zavěšené do korun stromů. Zastavit tak mají jak lezoucí, tak létající hmyz.
Ve službách přírody. Mladík zachraňuje pralesy, odhaluje pasti a přednáší |
„Jenže si neuvědomují, že pasti si své oběti nevybírají a uvíznout v nich může cokoliv. U lepových pastí jsou to typicky nejrůznější drobní živočichové jako ptáci, netopýři, malí savci, plazi a podobně, kteří se na silně lepivý povrch přichytí a pak umírají hladem a žízní nebo se ve snaze uniknout závažně poraní,“ vysvětlil Stýblo.
Železa mohou zranit dítě
V případě čelisťových pastí je situace ještě závažnější. „Bohužel se do želez často chytí volavky nebo čápi, ale mohlo by to být třeba i dítě, které si půjde k rybníku hrát,“ varoval ochránce přírody.
Lepové pasti by přitom podle něj stačilo zabezpečit nebo instalovat tak, aby k nim kromě hmyzu žádný pták nebo jiný obratlovec neměl přístup.
„To se však zahrádkáři v žádném návodu nedočtou a většinou ani nemají tušení, že mohou zavinit týrání zvířat. Dojde jim to až ve chvíli, kdy mají na pasti přilepenou sýkorku, poštolku nebo jiné ptáky, což už je většinou pozdě,“ připomněl Stýblo.
Na záchranných stanicích tak už vyprošťovali přilepené netopýry, sýkorky, zvonky nebo i sovu pálenou, která kromě toho, že přišla o pár per, přežila. Jiřička zamotaná do obyčejné mucholapky, jež se dostala k záchranářům na stanici v Rudě nad Moravou na Šumpersku, však takové štěstí neměla.
„Každý, kdo se někdy snažil mucholapku zprovoznit, ví, že lepí opravdu důkladně. Zkoušeli jsme očistit peří a jiřičku zachránit, ale nepodařilo se nám to. Zřejmě tam visela dlouho, než ji pod střechou hospodářského stavení našli,“ popsala zvířecí záchranářka Jitka Maixnerová.
Drátěné koše
Na severu kraje jsou podle ní ještě větším nešvarem jestřábí koše (drátěné koše, do jejichž spodní části se umístí živá návnada a dravce, který se za ní střemhlav pustí, uvězní – pozn. red.), které používají chovatelé slepic a holubů k odchytu dravců.
„V tomto případě se jedná také o zakázanou past a za její používání hrozí velké sankce. Přesto ani to některé chovatele neodradí,“ konstatovala Maixnerová.
Sova lepicí past přežila, čáp trpěl kvůli čelisťové pasti u rybníka dlouhé měsíce |
K postihu viníků často scházejí důkazy. „Máme zkušenosti, že sousedé, kteří o pastech vědí a mohli by nelegální počínání zdokumentovat a ohlásit na policii, to neudělají, protože nechtějí mít problémy,“ krčí rameny záchranářka.
Veřejnost a případné svědky však nabádá, že mohou týrání zvířat, ať už jde o psa, ptáka, nebo netopýra, na krajskou veterinární správu nebo policii ohlásit anonymně.
Desítky podnětů a efekt nulový
Ochránci přírody podali za minulý rok na Státní veterinární správu desítky podnětů upozorňujících na prodej lepových či čelisťových pastí, který porušuje zákon. Řešení internetových nabídek, obzvláště v případech, kdy je zprostředkovávají portály z celého světa, je však problematické.
„Ani v terénu se většinou nepodaří spojit viníka s konkrétní pastí, pokud není přichycen přímo při činu, takže efekt je nulový,“ připustil Stýblo. Případ z Plzeňska, kdy záchranáři před několika lety pomocí fotopasti přistihli přímo při činu na zvěř, je tak spíše výjimkou.
Státní veterinární správa uvádí, že se situací zabývá. „Podněty, které směřují na krajské veterinární správy, samozřejmě prošetřujeme,“ ujistil mluvčí veteriny Petr Vorlíček s tím, že odborná vyjádření a tzv. podnět pak veterináři předávají na obce s rozšířenou působností.
„Ty pak ve svém vlastním správním řízení rozhodují o výši sankce pro viníka,“ nastínil Vorlíček.
O výši sankcí, které udělily obce s rozšířenou působností, už však veterinární správa nemá přesné informace. Úřady obcí s rozšířenou působností, které MF DNES oslovila, nicméně v souvislosti s pastmi za poslední dobu neevidují žádný přestupek.
Dřív byla louka s 50 druhy motýlů chudá. Dnes jsme rádi za pět, říká odborník |
Podle myslivců jsou čelisťové pasti přežitek, od kterého se po zákazu upouští. Pokud tak chtějí na kuny či lišku políčit, volí jiný způsob.
„Máme například zátvory, což je průchodová klícka, která zvíře poté, co vleze dovnitř, uvězní. Půjčujeme je i do vesnic, kde máme honitby, aby si lidé mohli kuny u svých obydlí pochytat,“ zmínil Petr Zavadil, hospodář Mysliveckého spolku Kunkov v Šismě na Přerovsku.
„Myslivec je člověk, který loví v souladu se zákonem, pokud je tomu naopak, je to pytlák. Samozřejmě se takový exces objevit může, tomu se zabránit nedá, ale řekl bych, že těchto případů je rok od roku méně,“ ujistil Zavadil.
Rybářská stráž Olomouc se spíše než s čelisťovými pastmi setkala s případy pytláctví, kdy na rybníku někdo políčil tenatové sítě (jemné sítě umístěné pod hladinou nebo u dna, do nichž se ryby zamotají nebo zachytí žábry – pozn. red.).
„Opakovaně je někdo nastražoval a nad ránem pak stahoval i s úlovkem. Poté, co si to hlídáme, je však klid,“ uvedl porybný Lukáš Matics.