Osmáci a deváťáci s prezidentem Petrem Pavlem v Základní škole Amos v Psárech-Dolních Jirčanech řešili přijímačky na střední školy a své studijní preference. Přestože nový elektronický systém označili za dobrý, chybí jim ucelený přehled nabídky středních škol na jednom místě, řekli prezidentovi.
Prezident se žáků ptal, zda měli před podáním přihlášek dostatek informací ohledně systému i možností, jestli je elektronický systém skutečně jednodušší a také, o jaké obory mají nejvíce zájem a podle čeho se rozhodovali.
Lidé z obce na Nymbursku 16 let platí stejně za teplo, má vlastní bioplynku |
„Asi nejhorší bylo hledání těch škol,“ uvedl při besedě jeden ze studentů. Přihlašování bylo podle něj „v pohodě“. Další studenti a studentky zmínili, že se při výběru řídili například zkušenostmi kamarádů, prezentací škol na internetu nebo bodovou hranicí pro přijetí.
„Nové lidi získáváme klasicky z ulice“
Posléze prezident zamířil na prohlídku sklárny Kavalierglass, která vyrábí různé druhy skla, včetně varného, laboratorního i průmyslového. V doprovodu majitele Otakara Moťky si prohlédl tavicí agregát, lisovanou a foukanou technologii, výrobu trubic a tyčí a ruční výrobu a rafinaci.
Provozy sklárny prošel svižným tempem. Od zástupců firmy dostal sošku skláře s píšťalou, vyrobenou právě v Sázavě.
Problémy jsou podle výrobního ředitele Tomáše Psoty se sháněním nových pracovníků, hlavně mladí lidé nemají o práci ve sklárně zájem. Nástup nové generace se tak moc nedaří. Nyní v sázavské sklárně pracuje přes 1 200 lidí, z toho 700 až 800 ve výrobě. Podle Psoty chybějí hlavně zaměstnanci v nepřetržitém provozu. „Školu žádnou nemáme, musíme si nové síly vychovávat sami,“ podotkl.
Nové pracovníky tak podle něj firma získává „klasicky z ulice“. „Naštěstí máme pořád hodně lidí, kteří mají praktické znalosti a zkušenosti a jsou ochotni a schopni nové lidi zaučit a zaškolit. Ale je to specifická práce, která vyžaduje čas, odhodlání člověka, cílevědomost a stabilitu,“ dodal Psota.
„Prezidenta jsme tu ještě neměli“
Po sklářích navštívil prezident obec Kněžice. Tam si Pavel prohlédl bioplynovou stanici, díky níže je obec na Nymbursku energeticky soběstačná. Veškeré bioodpady v ní proměňují na teplo a elektrickou energii.
„Máme tu dva samostatné technologické celky. Kotelnu na biomasu, která spaluje štěpku a slámu. Tam se vyrábí teplo z bioplynu v klasickém spalovacím motoru. Stanice spotřebovává zhruba sedmadvacet komodit. V podstatě se jedná o prasečí kejdu, lihovarské výpalky, odpady ze septiků a žump, tukové lapoly a gastro odpady. Tento sytém nám nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod,“ popsal starosta Kněžic Milan Kazda.
Součástí kotelny je teplovod, který rozvádí teplou vodu do domácností v obci, kterých je k systému připojeno 95 procent. Ty jsou vybavené výměníkovými stanicemi, které jsou tlakově oddělené od rozvodů v domech.
Dostatek odpadového materiálu však samotná vesnice nevytvoří. Svážíme proto odpad a suroviny z okolí zhruba třiceti kilometrů,“ podotkl starosta Kazda. Prezidenta mimo jiné dále zajímalo, zda je stanice v provozu po celý rok. „Výroba tepla funguje logicky jen přes zimu, ve zbylých ročních obdobích slouží stanice jen pro výrobu teplé vody,“ dozvěděl se prezident od starosty Kazdy.
Místní se s prezidentem fotili a čekali na podpis. „Prezidenta jsme tu ještě neměli, i když čelní představitelé vlády a další politici se k nám kvůli biostanici, která byla vůbec první v zemi, sjíždějí poměrně často. Díky ní ušetří každý z nás ročně obrovskou sumu,“ řekl MF Dnes obyvatel obce Radim Telecký.
První dáma se odpoledne od manžela odpojila a vydala se na prohlídku areálu výrobce přírodní kosmetiky Botanicus v Ostré nad Labem. V areálu se nacházejí i ekologické zahrady, kde se pěstuje zelenina, ovoce a byliny.
Potkal protestující zemědělce
Poslední částí prezidentské návštěvy centrálního regionu obstaralo Kersko na Nymbursku, které proslavily romány spisovatele Bohumila Hrabala. Pavel do tamní ikonické Hájenky dorazil s mírným zpožděním i kvůli tomu, že jeho kolona míjela traktory nespokojených zemědělců vracejí se z pražské demonstrace.
„Stejně jako spousta lidí mám rád především filmová zpracování Hrabalových románu a nesmrtelné hlášky z nich. Nejvíce se mi líbí asi Slavnosti sněženek, které se natáčely právě tady v Kersku. I proto jsem rád, že jsme mohli dvoudenní návštěvu středních Čech zakončit příjemnou procházkou v této osadě,“ řekl Pavel.
Na známé dilema, které řeší myslivci v Menzelově snímku Slavnosti sněženek, odpověděl: „Když bych si měl vybrat, tak bych si dal kančí se šípkovou omáčkou. Ale nepohrdnu ani zelím,“ odvětil s úsměvem.
Máte radši kančí pečeni se šípkovou, nebo se zelím?
Finální tečkou za dvoudenní návštěvou byla krátká procházka k Hrabalově chatě, kterou Pavel absolvoval se svou chotí. Objekt prochází už rok rekonstrukcí, která jí vrátí podobu z let, kdy ji slavný spisovatel obýval. Před dvěma lety ji odkoupil Středočeský kraj od soukromých majitelů za téměř deset milionů. Polabské muzeum, která ji bude provozovat, do ní vrací autentické vybavení, nábytek a osobní předměty. Na stole bude například stát psací stroj s listem rozepsaného textu. Vše by mělo vypadat, že se Bohumil Hrabal jen na okamžik vzdálil. Slavnostní otevření se má konat na jaře při příležitosti 110. výročí autorova narození.
„Na jednu stranu se těším, až se tam budu moci podívat, na druhou stranu se ale obávám, že kvůli houfům turistům tu přestane být hlavně v létě takový klid jako dnes,“ řekl MF DNES Ondřej Bárta, který má chalupu zhruba dvě stě metrů od té Hrabalovy.
V domově pro seniory převažují ženy. Muži, nebojíte se tu? žertoval prezident |
Ve středu prezidenta přivítala na krajském úřadě hejtmanka Petra Pecková (STAN), se kterou Pavel jednal o stavu silnic v regionu či problémech s dostupností škol. Probrali i dostupnost zdravotní péče. Mluvili také o rozpočtovém určení daní pro kraje, o němž chce Pavel jednat i s vládou.
Prezident dostal od kraje ručně vyráběnou sekyru v koženém pouzdru s monogramem. Poté se přesunul na návštěvu domova pro seniory v Berouně a na debatu v Křivoklátu o chystaném národním parku.