„Celou dobu, co jsme jako ODS nebyli ve vedení města, jsem se snažil dělat prostor nové, mladé generaci, aby byla schopna převzít roli lídra,“ popisuje Bohuslav Svoboda.
Sám měl představu, že už bude spíše tím vzadu, který dává moudra. Ke změně názoru ho, jak říká, přiměla velká podpora pražských občanských demokratů a chuť navázat na práci, kterou coby primátor nestihl dodělat, protože ho z funkce rok před koncem volebního období sesadila TOP 09.
Že by si ho ODS zvolila jako lídra i proto, že nemá nikoho jiného pro voliče známého a přijatelného, Svoboda odmítá.
Kandidáti na primátoraKomunální volby 2018 Každé úterý a pátek přinese iDNES.cz v rámci seriálu profily lídrů jednotlivých politických stran, kteří se chtějí po podzimních komunálních volbách stát primátorem hlavního města. Dosud vyšlo: Pirát Hřib vsadil na béžovou. Chce být primátorem, ale Pražané ho neznají |
„Jistou roli známost samozřejmě hraje, ale já své zvolení do pozice lídra vnímám i tak, že svým životem a tím, co jsem dělal, dávám voličům určitou záruku toho, že etická úloha primátora bude mnou v nějaké podobě naplněna,“ uvedl bývalý předseda ODS v Praze, za jehož vedení se rušily problematické stranické buňky, aby se mohla strana očistit.
Svoboda do voleb vsází i na to, že ODS může lidi získat na svou stranu tím, že za její vlády se v metropoli budovaly velké stavby. Zmiňuje prodloužení metra A a vybudování tunelového komplexu Blanka.
„To my jsme ji dodělali, primátorka Adriana Krnáčová ji jen otevřela,“ tvrdí Svoboda. Obě věci jsou však projekty nastartované za vlády primátora ODS Pavla Béma, který byl podle policejních odposlechů ovlivňován takzvanými pražskými kmotry.
Obecní dům lidé také kritizovali, komentuje Svoboda tunel Blanka
„Ať byl jakýkoli, nastartoval projekty, které město posunuly dopředu. Bude se o nich mluvit ještě za 50 let, kdy už nikdo nebude vědět, kolik to stálo,“ říká Svoboda a neplánované prodražení Blanky přirovnává k výstavbě Obecního domu v Praze. „Tehdy se lidé proti stavbě také bouřili, vyčítali městu, že stojí víc, než měl, a dneska je jednou z výstavních síní metropole,“ líčí exprimátor.
„Jestli se za Béma dělo něco nečistého, tak jde o věc, která přísluší daným orgánům, aby ji případně vyšetřily,“ dodává Svoboda. Hlavní je podle něj nebát se dělat rozhodnutí, která mají město rozvíjet, ač při tom na sebe politik bere rizika.
To Svoboda poznal osobně. Soud jej podmínečně odsoudil za to, že město v době, kdy je vedl, bez výběrového řízení uzavřelo smlouvy týkající se Opencard. Rozsudek soudu není pravomocný.
Nutno dodat, že politici různých stran uznali, že Opencard je problém spíše Béma, za jehož působení projekt červené karty vznikl.
„V řadě případů rozhodujete mezi dvěma špatnými řešeními. A jelikož žádné jiné není, vyberete to méně špatné. Ale rozhodovat musíte, proto vás lidé zvolili,“ říká ke svému trestnímu stíhání Svoboda.
Nejde o jeho jedinou negativní zkušenost z doby, kdy byl primátorem. Tehdy vyhrožovali jemu i jeho rodině. Ačkoli přiznává, že to pro něj i rodinu byly těžké časy, hodlá i tak ve svých 74 letech jít znovu do klání o primátorský řetěz.
Věk podle něj není problém. „Po fyzické ani zdravotní stránce nemám žádné problémy. Navíc v mé rodině se muži dožívali vysokého věku. Můj dědeček třeba do svých 90 let kácel dříví v lese,“ říká Svoboda.
Ostatně na velké množství práce je zvyklý. Vedle pozice poslance, zastupitele na magistrátu a v Praze 2 je i přednostou gynekologické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici a stále operuje.
„Volný čas skoro nemám, běžně pracuji od rána do noci. Ale když vyjde volná neděle, snažím se věnovat rodině. Také alespoň jednou týdně hraji tenis a jednou do roka vždy jedu na delší dobu lyžovat do Francie,“ popisuje své chvíle odpočinku lídr občanských demokratů v Praze.
Pokud by se stal Svoboda primátorem, přiznává, že by musel současný pracovní program změnit. Jaké pozice by vyklidil, však nechce zatím komentovat. „O té věci uvažuji, mám nějakou představu, ale budu to řešit až ve chvíli, kdy taková situace nastane,“ uvádí Svoboda.
Lékaři dnes nahrazují kněze, říká Svoboda
Zároveň neskrývá svou lásku k lékařské profesi. „Medicínu už jsem dříve omezil, ale nikdy jsem se jí nevzdal. Chirurgie a porodnictví je vášeň, která je součást vašeho života a nedovedete si představit, že byste to nedělal,“ popisuje s tím, že setkávání s pacienty mu pomáhá i v politice.
„V zemi, kde není mnoho víry, se lidé místo farářům svěřují se svými i rodinnými problémy lékařům. Když toto dělám, nemohu usnout někde nahoře, kde by mi všichni říkali, jak si počínám skvěle. Pokud jste v nějaké funkci, chodí za vámi lidé, kteří něco chtějí, a tak vám foukají pod pytlík, jak říkala moje babička. Nedozvíte se pak pravdu. Když ale přijdu do ordinace, pacientka mi vyčte, co se jí nelíbí,“ říká Svoboda.
Že politika nemusí být pro Svobodu vším, naznačuje vzpomínka kolegy ze strany i ze zastupitelstva Filipa Humplíka.
„Potkali jsme se poprvé, když byl primátor. Naše první debata nebyla o politice ani o dětech, ale o kolenou. Stěžovali jsme si na ně oba navzájem. On jako bývalý reprezentační šermíř, já jako bývalý amatérský boxer. Už dlouho si tykáme, ale občas mi to na veřejnosti ujede a říkám mu ,pane primátore‘. Doufám, že od podzimu se už za to nebudu muset omlouvat,“ říká Humplík.
Teď jde Svoboda do voleb s tím, že se chce zaměřit na problémy v oblasti dopravy a bydlení. Chce podpořit výstavbu bytů, vybudovat metro D a tlačit na dokončení městských okruhů.