Na klimatické změny Praha není připravena, ulice v létě žhnou, tvrdí geografka

„Většinou v Praze zůstávám i přes léto a je to nepříjemné. Určitě mi chybí více zelených míst, tak jak je to v zahraničí. Určitě bych přivítala více stromů,“ říká Veronika Zárubová, která žije v Modřanech.

Celá Evropa se potýká s výskytem různých tepelných extrémů, které jsou četnější a intenzivnější než dříve. Nejviditelnější jsou však tzv. horké vlny, které v létě znamenají sled i více než deseti dnů s extrémně vysokými teplotami, i u nás nad 35 °C.

Rok 2023 znovu nejteplejší. Průměrná teplota vyrovnala pět let starý rekord

„Takto horké počasí má nepříznivý vliv na zdraví a životní pohodu hlavně starších nebo nemocných lidí. Většinová populace se s takovým počasím vyrovnává docela dobře, pokud není doprovázeno přírodními požáry nebo nedostatkem pitné vody. I tyto jevy u nás začínají být četnější,“ komentuje klimatolog ČHMÚ Radim Tolasz.

Opatření v hlavním městě

„Praha není na klimatické změny připravena. Chystá se na to zcela minimálně,“ říká sociální geografka Michaela Pixová. Město přitom před 2,5 lety schválilo klimatický plán zaměřený na snížení emisí CO2 o 45 procent do roku 2030. Některé jeho kroky se daří postupně naplňovat. Například v minulém roce začalo fungovat v čistírně na Císařském ostrově zařízení k úpravě bioplynu nebo se zavedl směsný sběr plastů a nápojových kartonů.

Měření v Klementinu Nejdelší a dosud nepřerušenou řadu měření založil v roce 1752 v Klementinu Josef Stepling. Jednotlivé meteorologické přístroje byly původně umístěny přímo v bytě Josefa Steplinga, později se dostaly do Astronomické věže a od roku 1786 jsou až dodnes umístěny v nenápadné, trojúhelníkové „budce“ naproti věži v prvním patře na severní stěně jižního křídla na hlavním nádvoří Klementina (teplota a vlhkost vzduchu). Měření srážek a slunečního svitu (na snímku) se provádí na střešní plošině na východním křídle technické knihovny.

„Změny se dějí kontinuálně a držíme se našeho klimatického plánu, který vznikl za minulé koalice. Z něho vyplývají konkrétní projekty, které můžeme postupně naplňovat,“ říká Jana Komrsková (Piráti), náměstkyně primátora pro životní prostředí. „Schází tam exekutivní část. Nemáme úřednický aparát, který by byl schopný plán alespoň ze čtvrtiny uvést do reality. Jsou tady jen dílčí aktivity, které se řídí plánem, ale dělají se v nedostatečném měřítku,“ oponuje Pixová.

Podle názoru klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radima Tolasze se města v Česku většinou snaží, ale připravena příliš nejsou. „Přesněji, stále jsme příliš zranitelní, máme ve městech málo zeleně a málo vodních prvků, které mají přinášet stín a ochlazení v horkých dnech,“ říká Tolasz. V metropoli je podle jeho slov příliš mnoho ploch, které pohlcují sluneční záření a vyzařují teplo – třeba střechy nebo nevhodně postavená parkoviště. Tyto plochy navíc urychlují odtok přívalových srážek a zhoršují jejich dopad. Přitom opatření, která zmírní nepříznivé projevy spojené s extrémním počasím, mají rychlý efekt a pomohou tyto extrémy zvládat.

„Nejvíc mě mrzí, když se nyní v Praze 12 každá volná zelená plocha zastavuje. Hodně to působí na psychiku, když je město zelenější,“ potvrzuje obyvatelka Modřan Veronika Zárubová.

Nejteplejší podzim od 18. století. V Klementinu naměřili průměrně 13,6 stupně

„Navíc v současné době často nemáme kontrolu nad tím, k čemu ta zástavba slouží. Původní zeleň se nahrazuje anglickým trávníkem, který ale nemá stejné ekosystémové přínosy,“ dodává Pixová.

Co ovlivní jednotlivec

Klimatologové se shodují, že by Pražané měli zkoušet snižovat svou spotřebu. „To není cesta do chudoby, ale cesta k udržitelnosti bez zbytečných odpadů. Všichni dnes vidíme, že zpracovávání nebo ukládání odpadů je velký problém, ale málo si uvědomujeme, kolik zbytečné energie a surovin bylo spotřebováno na něco, co končí na skládkách,“ tvrdí Tolasz.

Pixová za důležité považuje také preferenci bezemisní městské hromadné dopravy a výběr potravin. Ty by měly být ideálně lokálního původu, co nejméně průmyslově zpracovány, a ne produktem zemědělství, které využívá chemická hnojiva, těžkou techniku a je závislé na fosilních palivech.

Rekordní teploty končí. Víkend přinese mrazy, pod nulou bude i přes den

„Mechanizace ničí půdu, která potom ztrácí schopnost zachytit uhlík. Ale je to obtížné, protože jsme stále obklopeni zbožím. A to nejlevnější je přitom nejméně dobré pro životní prostředí,“ říká Pixová.

Průměrná teplota v minulém roce dosáhla 9,7 stupně Celsia, což bylo o 1,4 stupně více než takzvaný normál z let 1991 až 2020. „Průměrné teploty jednotlivých let různě kolísají, ne každý další rok je teplejší než ten předchozí, ale trend je zřejmý. Klementinum však pro taková dlouhodobá hodnocení není nejvhodnější, protože je příliš ovlivněno změnami v okolí měření,“ říká Tolasz. Trend oteplování podle něj potvrzují tisíce meteorologických stanic, na jejichž umístění a kvalitu měření národní meteorologické služby, u nás ČHMÚ, hodně dbají.