„Stavba svojí výškou nyní značně zastínila tuto významnou kulturní památku a velmi necitlivě zasáhla do celkového pohledu na tuto dominantu a okolí,“ uvedl za organizátory petice Petr Kulička. Protest podepsalo kolem 1300 lidí.
Petičníci požadují, aby byl obnoven původní tvar i výška střechy a střešní lodžie upraveny tak, aby nepřesahovaly obvodové zdivo stavby. Dále aby bylo vyvoláno nové územní stavební řízení kvůli nedodržení původního záměru přestavby rodinného domu.
Investorem je spolek Přátelé Jeunesse Lumiere, který založili absolventi křesťanské školy Jeunesse Lumiere ve Francii a její příznivci. Dům má sloužit k pořádání duchovních, kulturních a dalších akcí.
„Co se týká námitek, že stavba zastíní rotundu, chtěli bychom v této souvislosti připomenout, že dům č.p. 254 stojí v těchto místech již více než 100 let a současnou přestavbou se viditelnost rotundy změnila jen v malém rozsahu. Tím více zdůrazňujeme, že rotunda je stíněna spíše stromy, které jsou v její blízkosti, a to takovým způsobem, že přes ně kaple není vidět,“ reagovala Helena Johnová a dalších 153 signatářů otevřeného dopisu, v němž přestavbu obhajují lidé chodící do kostela na mše.
Přestavba domu u rotundySpolek Přátelé Jeunesse Lumiere přestavuje dům u rotundy mimo jiné s tím záměrem, že v jeho části vznikne zázemí sloužící pro kulturní památku. V rotundě se nekonají jen církevní obřady, ale pořádají se tam koncerty, například v rámci Mezinárodního varhanního festivalu Zdeňka Pololáníka. Během letních měsíců je v rotundě šest dní v týdnu přítomen průvodce z městského muzea, v rámci Jabkancové pouti je v kapli celodenní program pro širokou veřejnost, počítá se s programem také při Noci kostelů. Při všech těchto akcích nemají pořadatelé či účinkující, ani účastníci možnost použít toalety, chybí zázemí pro občerstvení i šatna. Podle spolku je problematika skloubení starého a nového stále živé téma. Nikdy se nelze zavděčit vkusu všech okolo, i mezi odborníky panují na tuto problematiku protichůdné názory. A argumentuje tím, že dnes se již nikdo nepohoršuje například nad tím, že gotická katedrála svatého Víta má barokní věž. |
V pondělí měli zástupci petičníků po delším úsilí konečně možnost ofotografovat si výkresy původního projektu, které budou zkoumat a zjišťovat případné odchylky. V takovém případě se pokusí vyvolat stavební řízení.
„To je snad jediná cesta, jak proti tomu něco dělat. Českotřebováci si zakládají na tom, že tady máme perlu východních Čech, ale místo dominanty rotundy se stává dominantou města moderní stavba s francouzskými okny a lodžiemi přesahujícími obvodové zdivo o půldruhého metru,“ postěžoval si Kulička.
O případ se začala zajímat i Asociace pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR.
„Divím se stavebnímu úřadu, zájem památkové péče byl někde na chvostu. To je vzácný okamžik, kdy je zájem památkové péče, zájem veřejný i vlastníků okolních domů totožný. Všichni si uvědomují význam sakrální stavby a že jsou součástí prostředí, v němž začala růst zbytnělá krabice, která ho rozbíjí. Obyčejní lidé to cítí, ale úředníci ne, a to je ten problém,“ řekl viceprezident asociace Martin J. Kadrman.
Hejtman přichází s ochranným pásmem platným v budoucnu
V souvislosti s diskusemi a petičními akcemi, které již řadu měsíců probíhají v České Třebové, navrhl hejtman Martin Netolický prostřednictvím krajského úřadu vyhlášení okolí rotundy svaté Kateřiny v České Třebové ochranným pásmem podle zákona o státní památkové péči. Stavebním pracím v blízkém okolí zamezí aspoň napříště.
„Vzhledem k tomu, že rotunda je nejstarší stavbou ve městě a zároveň jedinou dochovanou románskou rotundou ve východních Čechách, měla by tomu odpovídat její ochrana a zajištění blízkého okolí,“ uvedl Netolický.
K návrhu, který podá krajskému úřadu, se bude následně vyjadřovat Národní památkový ústav. Po jeho kladném stanovisku by měl městský úřad v České Třebové ochranné pásmo vyhlásit.