Obžalovaný Golubničenko se dnes už hlavního líčení neúčastnil. Požádal soud, aby dál proces probíhal v jeho nepřítomnosti. A ten mu vyhověl.
Ačkoli soud předestřel, že by docházka svědků nemusela být ukázková, dostavili se všichni předvolaní. Ale všichni měli z Jirečka obavy. Asi největší strach měl jeho bývalý kamarád, kterého znal roky a jemuž se Jireček svěřil, co se stalo s mrtvým mužem.
Svědek je nyní ve výkonu trestu a nechtěl být vyslýchán v přítomnosti obžalovaného. Osobně pak soudu za zavřenými dveřmi vysvětloval, jak je mu nepříjemné bývalého kamaráda vidět a svědčit před ním. Soud však neshledal důvody k tomu, aby mu vyhověl.
„Nevěřil jsem, když mi řekl, že přivezli kluka z Brna a že na něj zapomněli ve sklepě, a že zemřel. Pak mi to znovu zopakoval později. Nevěděli s Golubničenkem, jak se těla zbavit, a že ho uvařili,“ řekl.
Svědek uvedl, že mu pak vrtalo hlavou, co slyšel. Znovu se tedy Jirečka na celou věc zeptal. „Řekl, že ho uvařili jako kuře, něco dali prasatům. Že měl ten mrtvý v hlavě kovovou destičku, zbavil se jí taky. Bál se ležet sám, tak jsem spal s ním na velké posteli. Pavel říkal, že to vyzkouší, jaký to je někoho zabít, ale že je horší potom to uklidit. Koukali jsme na seriál Vikingové, tam se za trest vraždí. Po jointovi mi to řekl. Šel jsem se pak z toho všeho projít, šel se mnou, protože by to na baráku nevydržel sám. Pavel byl v pohodě, smál se, jak to na mě působí. Pak usnul, já ne,“ řekl svědek.
Přiznal, že měl z Jirečka strach. „Určitě, je to hovado. Byl jsem pro něj nebezpečný. Vzal mi psa, kterého mi dal, aby mi ublížil, chtěl mě najít. Když jsem s ním přestal komunikovat, začal si to dávat dohromady,“ řekl svědek.
Jirečka vykreslil jako osobnost, kterou přepínal alkohol. „Uměl být i vděčný. Byl ale i tvrdej i agresivní. Hráli jsme poker a kdo prohrál, seděl v kleci pro psa,“ popsal například svědek. Když se dozvěděl, že ho Jireček shání po vesnici, dostal strach. „Obžalovaný byl u mé přítelkyně i její sestry. Pes byl myslím záminka, aby mě našel. Bál jsem se a odjel na policii vše oznámit.“
Když ho dnes obžalovaný Jireček před soudem začal zahrnovat veskrze nepodstatnými otázkami, neudržel se a vykřikl. „Jsem tady kvůli tomu, žes ty uvařil člověka!“ zvolal svědek a senát musel uklidňovat situaci.
Svědci se ho báli
U soudu dnes vypovídali i svědci, kteří byli u toho, když si oba obžalovaní po únosu poškozeného z Drnholce udělali cestou do Jirečkova domu v Pohodlí zastávku v Lubné u kamaráda.
Už tam podle obžaloby začali Jireček a Golubničenko uneseného mladíka týrat ve sklepě domu. Podle obžaloby ho Jireček zraňoval strunovou sekačkou. Odsud měl poškozený také „šlince“ na nohou. Jireček ale tvrdí, že jen chtěl, aby se mladík lekl. Nepřiznal, že by ho strunovkou zranil.
Hrůzu a strach měli z Jirečka všichni svědci, kteří dnes přišli k soudu. Jeden z nich poslal žádost, aby mohl vypovídat v Jirečkově nepřítomnosti, protože se v jeho blízkosti necítí bezpečně.
Soud sice vyjádřil pro jeho pocity pochopení, od výslechu na místě ale neustoupil. „Je to člověk, s nímž nechcete mít problém. Nechtěl jsem se k životu, který žili, moc přibližovat. Bral drogy, dělal MMA. Sesekal jednoho kluka v Litomyšli,“ vypověděl svědek.
Atmosféru v domě v Lubné popsal jako „že je tam něco špatně“. „Jireček prolítnul s křoviňákem. Auto měli blízko stodole. Ve sklepě vrčel křoviňák, slyšel jsem au, už dost. Kdo si chce bouchnout, může jít do sklepa,“ reprodukoval Jirečkova slova svědek.
Do sklepa nešel. Jeho kamarád, s nímž na chalupu v Lubné dorazil, však ano. Nyní je tento muž souzený za omezování osobní svobody. Protože je jeho proces v běhu, využil svého práva a aby si nepřitížil, raději dnes u soudu nevypovídal. Svou roli ale možná sehrál i strach promluvit proti obžalovaným.
Poškozený byl v celtě jako bonbon, řekl svědek
U soudu dnes vypovídal i druhý obyvatel domu v Lubné, který obžalovaným podle spisu pomáhal přenášet bezvládného poškozeného. I on měl ohledně Jirečka stejné pocity. A oddechl si, když tehdy jeho kamarádi odjeli do Jirečkova domu v Pohodlí. Dnes byl tento svědek ve svém vyjádření opatrnější, než když vypovídal na policii. Rozvzpomenout se mu pomáhala státní zástupkyně. A začala napřímo.
„Kontaktoval vás někdo před výslechem, pan Jireček z vazební věznice, nebo někdo z jeho rodiny?“ ptala se státní zástupkyně Lenka Faltusová. „Ano, volala mi,“ zamumlal překvapeně. Hovor od Jirečka zapřel úplně, prý nebere cizí telefonní čísla.
U soudu si nyní například nemohl vybavit, jak to bylo s kuší, kterou si nesl Jireček do sklepa za poškozeným. Dříve uvedl, že si Jireček vyrobil z třísky šíp, a že pak slyšel ze sklepa heknutí. Nyní si nic nevybavil a soud mu musel jeho výpověď připomínat.
Jeho výpověď působila zdrženlivě a zabržděně. Bylo evidentní, že z Jirečka má strach. „Pomohl jsem Jirečkovi po schodech nahoru s poškozeným. Byl schovaný v celtě jako bonbon. Hýbal se a něco mumlal. Měl jsem divný pocit. Jak to s ním dopadlo, nevím,“ uvedl obyvatel domu v Lubné.
Podle spisu obžalovaní poškozeného unesli z obce Drnholec a v domech v Lubné a v Pohodlí ho nejprve zraňovali strunovou sekačkou a bili. Když ho utýrali, přemýšleli, jak se zbavit těla. Usekli mu proto nohu v kotníku a „na zkoušku“ ji uvařili. Tělo později uvařili v sudu na dvoře, pak se různými způsoby postupně zbavovali tkání a kostí. Pálili je a rozlili na polích.
Obžalovanému Jirečkovi navrhuje státní zástupkyně Lenka Faltusová třicet let ve vězení se zvýšenou ostrahou, Golubničenkovi pak o pět let méně. S obžalobou a navrženým trestem ani jeden z mužů nesouhlasí. Verdikt v případu zatím nepadl.