Když do Česka dorazila vlna zahraničních investorů, kteří si na počátku tisíciletí rozebrali provozování vodáren v celé České republice, obce v Pardubickém kraji nabídkám odolaly. S jedinou výjimkou. Starostové na Chrudimsku pronajali vodárny od roku 2006 na 25 let společnosti Energie AG. Teď se musí rozhodnout, co udělají v roce 2030.
Z pohledu zahraničního investora to byl skvělý obchod. Za pronájem sítí zaplatil 155 milionů korun. Podle výročních zpráv Vodárenská společnost Chrudim, která pro něj síť spravuje, od roku 2006 vytvořila čistý zisk již přes 225 milionů korun. Pro obce už to tak úžasné nebylo. Naplnila se varování kritiků dlouhodobého pronájmu, kvůli soukromému investorovi vodárny přišly totiž o možnost čerpat stamilionové dotace z Unie na obnovu sítí, kanalizací a stavbu čističek.
Plán největšího akcionáře, města Chrudimi, je proto jasný. „Voda se musí vrátit zpět do rukou obcí,“ řekl starosta Chrudimi František Pilný (ANO).
Zahraniční investor ale odchod neplánuje. Chce provozovat síť na Chrudimsku i po roce 2030 a akcionářům společnosti Vodovody a kanalizace Chrudim (VAK) hodlá nabídnout takové podmínky, aby s tím souhlasili.
Investor nabízí více kontroly a více peněz
Zatímco společnost VAK Chrudim vlastní sítě a je pod kontrolou obcí, Vodárenská společnost Chrudim, která vodárenskou soustavu provozuje, je z 95 procenty vlastněna Energií AG Bohemia a VAK v ní má zbylý pětiprocentní podíl. Ten by se nyní mohl zvýšit. Na jakou úroveň, není zřejmé.
„Podle mne teď budeme jednat o velikosti akcionářského podílu. Nic víc, nic méně. Jinak to z mého pohledu skončit nemůže,“ řekl ředitel Vodárenské společnosti Chrudim Roman Pešek.
VAK by měl díky většímu podílu u provozovatele silnější hlas a hlavně by měl větší příjem z dividend, které firma každý rok posílá Energii AG Bohemia. Loni to bylo bezmála patnáct milionů korun, rok předtím 15,5 milionu korun.
„Pokud jde o výši vlastnického podílu, už s Vodárenskou společností jednáme,“ potvrdila předsedkyně představenstva VAK Chrudim Veronika Pešinová.
Avšak to by jisté komplikace s dotacemi nevyřešilo. Navíc obcím nic nebrání řídit provoz vodáren vlastními silami, anebo vypsat soutěž a vzít za provozovatele firmu, která nabídne nejlepší podmínky.
„Ve hře jsou úplně všechny varianty. Každý má představu trochu jinou, snažíme se zjišťovat zkušenosti z jiných ‚vaků‘, jak to kde funguje. Modely jsou ale všude trochu jiné,“ uvedla Pešinová.
Kterým směrem se obce vydají, není jasné už z toho prostého důvodu, že po podzimních komunálních volbách řada politiků přišla o podporu ve svých městech a přijdou tak i o pozici ve VAK Chrudim. Odchází Pešinová, v představenstvu skončí i bývalý starosta Heřmanova Městce Josef Kozel.
To by mohlo změnit misky vah ve prospěch obcí, které chtějí spolupráci s rakouským investorem ukončit. Ti zatím byli ve společnosti VAK Chrudim v menšině. Například starosta Chrudimi František Pilný, který prosazuje rozchod s investorem, se na valné hromadě VAK Chrudim v roce 2019 dočkal ponížení. Zástupci obcí vedených Hlinskem a Heřmanovým Městcem jej totiž odmítli zvolit do představenstva a zastupitele Chrudimi donutili, aby poslali někoho jiného.
Nově zvolený starosta Heřmanova Městce Aleš Jiroutek (Patrioti Heřmanova Městce) uvedl, že je ještě brzo mluvit o tom, co přesně bude jeho město ve VAK Chrudim prosazovat: „Samozřejmě naším zájmem bude, aby voda zase patřila do rukou občanů. Rozhodnou ale zastupitelé.“
Velkým tématem je provozování vodáren hlavně v Chrudimi. Hnutí ANO i Piráti v Chrudimi v roce 2018 postavili kampaň před volbami na tom, že se pokusí ze smlouvy vyvázat ještě před rokem 2030. Jejich oponenti správně namítali, že to ostatní obce odmítnou, protože by za to Energii AG musely zaplatit desítky milionů korun.