Když si v osmdesátých letech 19. století nechal hrabě Jiří Larisch-Mönnich vybudovat v Pardubičkách novou vilu, nemohl tušit, jaké tragické události se v ní a jejím okolí odehrají zhruba o půl století později. Vilu si totiž začátkem druhé světové války pro sebe zabral záložní prapor německého policejního pluku Böhmen.
V oboře u vily si u místa s písečným valem zřídil cvičnou střelnici, která se po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha proměnila v popraviště. Popraveno zde bylo 194 českých obyvatel.
A právě odbojáře působící od konce roku 1941 do léta 1942 na Pardubicku a zejména jejich podporovatele, ležácké obyvatele a další oběti heydrichiády bude připomínat nová expozice, která na tomto místě nyní vznikla. Pod jejím odborným libretem je podepsán historik Vojtěch Kyncl.
„Vybudovat tento památník stálo obrovské úsilí. Bylo to pět let shánění dokumentů, materiálů, pět let debat nad architektonickými návrhy, kombinování a vůbec hledání nejvhodnějšího způsobu prezentace,“ uvedl Vojtěch Kyncl s tím, že díky tomu, že se před dvaceti lety otevřely archivy, mohl čerpat materiály u nás i v zahraničí. A podařilo se mu získat opravdové unikáty. Část historických materiálů je v tištěné formě, část zprostředkovávají dataprojektor, reproduktory a LCD displeje.
„V Památníku Zámeček jsou tak poprvé zveřejněny nejen některé úřední dokumenty, ale také deníkové zápisy a rozhovory Adolfa Hitlera, Heinricha Himmlera, Josepha Goebbelse nebo Martina Bormanna,“ uvedl Vojtěch Kyncl.
Celá expozice zapuštěná do země je koncipována jako okružní a jednotlivé prostory se liší, jednak tematicky, jednak tím, že se v nich střídá světlo s tmou.
První zastavení má formu malého promítacího sálu, kde návštěvníci zhlédnou dokumentární film, který mapuje období od euforie při vzniku samostatné Československé republiky až po nástup nacistů a vypuknutí druhé světové války. Další sál připomíná samotný nacistický režim, jeho mašinerii a preciznost. Dominuje mu velký stůl se zabudovanými tablety, na stěnách visí neostré fotografie členů pardubického gestapa a popravčí komise.
Tablety na stole obsahují různá témata, například medailonky všech 194 obětí, připravované Heydrichovy projekty, vysílání rozhlasové stanice BBC s komentáři Jiřího Voskovce a Jana Wericha či případy kolaborace z místní oblasti i celé země.
Další část památníku je téměř ve tmě, na jedné straně je vitrína s popravčími puškami, želízky či věcmi popravených, naproti pak visí německy psané protokoly o popravách. V přilehlé místnosti jsou i dvě rakve, ve kterých byly oběti převáženy. Vše doplňuje audionahrávka deníku Jaroslava Charypara, jenž vozil mrtvá těla popravených do pardubického krematoria.
Další část nabízí svědectví či vzpomínky přeživších pamětníků, dokumenty o trestech pro nejvyšší nacistické představitele či fotografie působící jako mementa.
Památník v podobě betonového odlitku je dílem architektů Jana Žalského a Víta Podráského. „Beton byl zvolen pro jeho syrovost a je dále doplněn ocelovými či plechovými prvky, hliněnou svažující se podlahou, žulovými kostkami nebo robustními dřevěnými lavicemi v kinosále. Cílem bylo dosáhnout maximálního prožitku návštěvníka,“ uvedli autoři.
Smyslem památníku je nejen připomínat oběti heydrichiády, ale i vzdělávat mladší, válečnými událostmi nedotčenou generaci. Až do 22. prosince bude otevřeno denně kromě pondělí od 13 do 17 hodin.