Díky penězům z Evropské unie se uskutečnily projekty, na které by jinak nebyly peníze. Miliardy mířily do budování silnic nebo vodohospodářské infrastruktury. Evropské dotace do značné míry přispěly ke vzniku staveb pro kulturní akce.
V Plzni se s využitím peněz z Unie prodloužila tramvajová trať do oblasti Borských polí, vybudovala se úpravna vody. Také vznikl unikátní technologický park TechTower, Nová scéna Divadla J. K. Tyla, dokončil se západní silniční okruh. S pomocí dotací se také modernizovalo vybavení Fakultní nemocnice v Plzni.
Hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták říká, že bez dotací EU by dnes nebyl dokončený loni otevřený západní silniční okruh Plzně. Druhá etapa okruhu stála 2,2 miliardy a evropská dotace byla 1,54 miliardy. Význam nové komunikace se projevil velmi rychle. Jezdí po ní kolem 20 tisíc aut denně a centru Plzně se v důsledku toho ulevilo, protože silnice odvedla část tranzitní dopravy.
„Z evropských fondů přišlo do kraje jenom od roku 2007 zhruba téměř 82 miliard korun,“ uvedl hejtman. Upozornil, že vstup do Unie souvisel s otevřením trhu práce v zahraničí. „V Plzeňském kraji je dnes okolo 35 tisíc pendlerů, kteří jezdí za prací do Německa. To pomohlo na obou stranách hranice. Přeshraniční spolupráce udělala v rámci celé EU v kraji největší progres spojený s rozvojem služeb, firem nebo přítoku zahraničního kapitálu,“ prohlásil hejtman.
Nová tramvajová trať v Plzni vozí cestující k univerzitě (16. 12. 2019)
Rudolf Špoták připomíná například projekty Čistá Berounka a Čistá Radbuza. „Souvisela s tím spousta projektů na čistírny odpadních vod, které pomohly desítkám obcí. Byly to projekty, které bychom z národních zdrojů asi nezvládli,“ sdělil.
Podle hejtmana byla z EU v kraji významně dotovaná oblast dopravy. „V letech 2007 až 2024 šlo do dopravy více jak 28 miliard korun,“ vypočítal.
Plzni pomohly peníze z Unie k vybudování nové úpravny vody pro Vodárnu Plzeň. Úpravna byla hotová v roce 2015, stála 1,09 miliardy a evropská dotace pokryla 660 milionů korun.
„Přínos úpravny s moderní technologií je obrovský. Voda z ní je lepší i po zdravotní stránce. Plzeň díky tomu má dnes k dispozici dvakrát víc pitné vody než potřebuje a má tak pro případ potřeby dostatečnou rezervu,“ tvrdí bývalý primátor Plzně Pavel Šindelář.
Zdůraznil, že další významnou akcí, kterou z části zaplatila Unie, je prodloužení tramvajové trati na Borská pole k areálu Západočeské univerzity. Trať byla prodloužena o zhruba 1,4 kilometru a začala sloužit na konci roku 2019. Akce stála 616 milionů korun a z evropské dotace město získalo 355 milionů.
„Je mimořádné důležité, že tak vzniklo výrazně lepší dopravní propojení oblasti Borských polí, zejména areálu Západočeské univerzity s páteřní sítí městské hromadné dopravy. Bez investic tohoto druhu není možný rozvoj města,“ prohlásil Šindelář.
Nové divadlo mělo a má vady na kráse
Peníze z Unie přispěly také na Novou scénu Divadla J. K. Tyla v Plzni. Stavba byla dokončená v roce 2014, stála zhruba 880 milionů a dotace z EU dělala 180 milionů. V roce 2015 městu hrozilo, že o část dotace přijde. Ministerstvo financí zpochybnilo regulérnost výběrového řízení na dodavatele a také to, že v průběhu stavby došlo proti projektu k některým změnám například v povrchu podlahových ploch.
Zhruba 60 milionů korun z dotace ministerstvo odebralo nebo nevyplatilo. Zástupci města to odmítli a Plzeň se bránila právní cestou. „My jsme se o to soudili. Nakonec jsme všechno vyhráli a ministerstvo muselo peníze vrátit,“ konstatoval Šindelář.
Nicméně nové divadlo mělo své vady na kráse. Část veřejnosti po otevření kritizovala špatnou akustiku v zadní části hlediště, kde nebylo dobře slyšet a vadilo to, že je do hlediště obtížný přístup pro lidi s omezenou schopností pohybu.
Kritika se ozvala i ze strany architektů, kteří projekt považují za promarněnou šanci vybudovat kvalitní stavbu. Někteří jsou přesvědčení, že divadlo doplatilo na snahu zástupců města stlačit cenu za stavbu co nejníže a budova je podle nich pro veřejnost uživatelsky málo přívětivá. Nová scéna měla zpočátku také problém s fungováním jevištní techniky.
Problém s nevyhovující akustikou město vyřešilo v roce 2022. Sál byl za 13 milionů vybaven unikátním elektroakustickým systémem dozvuku. Jak zajistit hůře pohyblivým lidem bezbariérový přístup do přední část hlediště město stále řeší.
Nejmodernější technologické centrum
S finanční pomocí EU vznikl také v Plzni výjimečný technologický park TechTower, který se otevřel loni. Stál 780 milionů a EU přispěla částkou 181 milionů. TechTower je jedním z nejmodernějších technologických parků v ČR. Nabízí zázemí a kanceláře pro inovativní firmy, technologické nadšence, programátory a začínající podnikatele. Významně přispívá k propagaci technického vzdělávání.
„Snažíme se pomáhat se vzděláváním dětí od základních škol, přes střední školy a dovést je na univerzitu. Takové lidi tady pak můžeme mít jako benefit, který potřebují firmy, jimž se daří a dobře své zaměstnance platí. Navíc díky takovým lidem vznikají nové firmy, které tady mohou působit a představovat náhradu montoven,“ řekl Luděk Šantora, ředitel městské Správy informačních technologií, která za projektem TechTower stojí. Rok po otevření byl TechTower plný z 85 procent
Šantora je spokojený s tím, že se díky technologickému parku už nyní daří udržet v Plzni inovátory, kteří se zaměřují na produkty s vysokou přidanou hodnotou. „Některé firmy se proto už stěhují do Plzně a mladí, kteří se už dřív zapojili do některých našich aktivit a projektů, nám tady zůstávají. Je dobré, když takové lidi dokážeme udržet v regionu,“ popsal.
S pomocí dotace EU Plzeň zrekonstruovala také lochotínský amfiteátr. Akce, která probíhala v letech 2014 a 2015, stála zhruba 30 milionů korun a téměř 20 milionů z toho přišlo z fondů EU.
Amfiteátr vznikl v 60. letech minulého století. V minulosti byl například dějištěm finále festivalu Porta, na který přišlo kolem 30 tisíc lidí. V posledních desetiletích se tam také konaly koncerty skupiny Lucie nebo festival Metalfest. Zřejmě nejznámější hvězdou, která v amfiteátru vystoupila, byl někdejší zpěvák Led Zeppelin Robert Plant.
Otevření technologického centra TechTower v Plzni (1. 2. 2023)