Ale to se plete. Drama pokračuje. Lidé nepřestávají bouřit, tleskají a¬fandí vestoje. Závěr vypjatého utkání však patří jedinému muži. Srbský blokař Aleksandar Okolič vytahuje dva důležité bloky, nejdřív nad sítí zastavuje Kollátora a vzápětí Madsena.
Sám dojatě padá na zem. Hala vybouchne nadšením. Českobudějovický Jihostroj vybojoval svůj jedenáctý titul v historii.
Byť je volejbal týmový sport, lednový příchod zkušeného Okoliče, byl možná tím, co nejen ve finálové sérii Jihostroji výrazně pomohlo. „Je to rebel se zabijáckým instinktem. Víme, že to s ním bylo občas složité a někdy až možná na hraně. Ale ano, určitě to byl výborný tah Aleksandara k nám do týmu přivést,“ uznal mezi slavícím davem generální manažer týmu Robert Mifka.
Hráči Budějovic oslavují vítězství ve finále play off extraligy.
Potom, co tým převzal pohár i zlaté medaile, se fanoušci dostali přímo na hřiště. Tam pak začaly téměř nekonečné žádosti o společné fotografie a podpisy. Mezi zlatými konfetami se ochotně podepisoval i Michael Kovařík.
Drama v tiebreaku na závěr. Budějovice slaví jedenáctý titul v extralize |
„Co mi v tom tiebraku projelo hlavou? Že mám od té nervozity strašně mokré prsty. Musel jsem si je snad čtyřikrát otírat o podrážky a o dres. Naštěstí kluci moje zaváhání dokázali napravit,“ smál se muž v modrém dresu se zlatou medailí na krku.
Fanoušci obou týmu dokázali vytvořit v hala opravdu bouřlivou atmosféru. „Je to nepopsatelné slovy. Jsem za to moc rád. Navíc já před dvěma roky ukončil karéru a pak mi Boban (manažer Robert Mifka) zavolal, že by mě tu chtěli. Jestli to zase nechci zkusit za Martina Kryštofa, který byl zraněný. A teď tu po dvou letech stojím, byl jsem jedničkou na hřišti a máme titul. Pořád se klepu, v jaké jsem euforii a¬jaké mám z toho pořád nervy. Tohle jsem vůbec nečekal,“ přidával Kovařík.
Dlouho byl v obležení i kapitán mistrů Brazilec Eduardo Carísio. Rozdával autogramy, fotil se a neustále sledoval, co se děje s mistrovským pohárem. Na pozici nahrávače podle mnohých expertů předčil ve finálové sérii svého protivníka v pražském dresu Jakuba Janoucha. Málokdy zaváhal, hru zkušeně dirigoval.
„Stejně tak budu řídit i oslavy, to je jasné,“ smál se, když podepisoval jednu kartičku za druhou. „Je to úžasné, tahle parta si to moc zaslouží. Hodně jsme na to trénovali, dřeli v zápasech a teď konečně přišel moment, pro který tohle všechno děláte,“ neskrýval Carísio nadšení.
Kowal v Budějovicích končí, s titulem se vrací trénovat do Polska |
V základní části skončili Budějovičtí čtvrtí. Pro ně to bylo nezvyklé umístění, v sezoně se navíc pohybovali i na nižších příčkách. „To je ale normální, celý tým byl skoro nový, sehrávali jsme se. Ale to je už úplně jedno, důležitý je konec. To my slavíme s pohárem,“ zdůraznil Brazilec.
Velký podíl na jedenáctém titulu má také hlavní trenér Andrzej Kowal. Dokázal načasovat formu na ten nejdůležitější okamžik sezony. „Udělali jsme obrovský pokrok. Tým se od začátku sezony potřeboval sehrát. Já hráčům gratuluji, byli trpěliví hlavně v důležitých momentech,“ podotkl 53letý polský kouč, který si také oblékl černé tričko se zlatým nápisem Mistři.
Sám však u týmu po roce končí a vrací se domů. „Před sezonou jsem netušil, že můžeme zažít takovou atmosféru jako dnes. Je to naprosto srovnatelné s polskou ligou, opravdu,“ stačil ještě pochválit české volejbalové příznivce.