V Louisianě hrál i americký fotbal, teď Bailey táhne basketbalisty Olomoucka

„Chceme jít, co nejdál to půjde, musíme ale krok za krokem. Je dobré, že jsme našli návod, jak vítězit konzistentně,“ hlásí Adrio Bailey, nejlepší hráč soutěže za březen.

Atlet z americké Louisiany si vysloužil cenu pro nejlepšího hráče Kooperativy NBL a usedne tak za volant tradiční odměny. „Děkuju všem v týmu, že jsem mohl tuhle cenu získat. Během sezony jsme zažili všechny možné emoce a teď do sebe vše zapadlo v pravý čas,“ pochvaluje si 26letý tahoun Redstonu. Pomohl mu v březnu k bilanci pěti výher a jediné porážky skvělými průměry: s 18 body, 12 doskoky, téměř 2 asistencemi i zisky, a k tomu přidával také 1,5 bloku. Hned pětkrát ze šesti zápasů doručil double double, tedy dvě statistiky s dvojcifernou hodnotou.

Olomoucko poprvé v předkole. Série bude rychlá, nabádá kouč ke koncentraci

Život v Česku si oblíbil, byť k jídlu má určité výhrady. S úsměvem říká, že je pro něj neuvěřitelné, kolik krásných žen v tuzemsku každý den potká. „Jsem otevřený člověk a zatím jsem single. Tu pravou lásku jsem ještě nenašel,“ mrkne. Zalíbení nachází i v umění, například v kresbě. „Sám nejsem žádný malíř nebo kreslíř, a i když jsem to zkoušel, tak mi to nešlo. Rád se ale uměním kochám. A svého tátu už bych za umělce mohl označit. Dostal jsem od něj kresby mého středoškolského, univerzitního a pak i prvního profesionálního týmu,“ pochválí zručného otce všestranný sportovec, který vynikal i jako obránce v americkém fotbale.

„Hrál jsem skoro na každé defenzivní pozici, byli jsme prostě malá střední škola v Louisianě. Byl jsem vybrán i mezi nejlepší hráče státu a býval bych to mohl hrát i dál,“ usmívá se téměř dvoumetrový hráč. „V basketu jsem ale vynikal mnohem víc, byl jsem vysoký a basket mi připadal i o dost jednodušší. Fotbal se taky hraje v pomalém tempu a já jsem plný energie, rád běhám nahoru dolů,“ popisuje s nadšením nový král ligových smečařů, který si díky tomu při nedávné All-Star Game vydělal i odměnu 20 tisíc korun.

Z pádu k vzestupu. Vyhazovu jsem se vůbec nebál, tvrdí kouč Olomoucka

Bailey je na ocenění zvyklý. Na univerzitě byl vyhlášen obráncem konference a na jeho střední škole Lakeview dokonce vyvěsili jeho dres. „To byla unikátní věc. Nevím o nikom, komu by na škole vyvěsili dres přede mnou, takže být první ve městě pro mě znamenalo moc. Měl jsem motivaci se dál zlepšovat a inspirovat k basketu děti. A i když vím, že smeče jsou fajn, tak pro mě vždycky bylo hlavní vítězit. To miluju nade vše, protože když vyhráváš, tak je spokojený každý,“ usmívá se Američan, který si vyzkoušel i ligy v Maďarsku a Slovinsku.

Na Hané už má také leccos najezděno na tamních silnicích. „Jsem, myslím, slušný řidič, za volantem nejančím, chci se vždycky jen dostat, kam musím. Silnice jsou tu trochu užší a s výmoly, ale podobné máme i u nás v Louisianě. Tady se navíc může jezdit i trochu rychleji než ve Státech,“ vypozoroval velký fanoušek stand-up komika Mikea Eppse. „Hrozně se mi líbí. Je neskutečný, pro mě ten jasně nejlepší. Já to ale sám nikdy nezkusil. Jo, rád se směju a rád lidi rozesmívám, ale jako práci bych to dělat nemohl.“

Baileyho prací je teď dostat Olomoucko do čtvrtfinále přes USK. Po úvodní venkovní výhře 76:66 v Praze, k níž přispěl 14 body, má dnes (18.00) v Čajkaréně první postupový mečbol.