„Tím, že jsme mladší tým, jsme na to i trochu sázeli. Vyšlo nám to a doufám, že uhrajeme i další zápas v pátek (v Opavě od 18.00 – pozn. red.).“
Dominik Heinzl po třech sezonách v Ostravě předloni zamířil na zkušenou do Olomoucka a Ústí nad Labem.
„Nasbíral jsem nějaké zkušenosti, poznal jiné kluky, jiné týmy, jinou hru,“ podotkl Heinzl. „Při mém odchodu jsem se ale v Ostravě domluvil, že se po roce vrátím a to se povedlo.“
Ostrava sestřelila mistra v prodloužení a má mečbol. Nymburk slaví postup |
Jak se ostravské mužstvo za ten rok změnilo?
Jsme bojovnější, máme vyšší cíle, větší chuť vyhrávat, řekl bych. To je ta velká změna. Adam (trenér Choleva) se s námi snaží pracovat, zlepšovat nás individuálně. To je vidět.
A teď jste zaskočili Opavu.
Rozhodně. Nebýt toho, nevedeme v sérii 3:1. (usmál se) Hodně jsme překvapili.
Všechny tři zápasy s Opavou jste vyhráli díky lepším koncovkám. Co se stalo, že najednou závěry utkání zvládáte?
Na začátku sezony jsme s tím měli trochu problém, což bylo i tím, že jsme mladší tým. Ale celá sezona, to, že jsme odehráli spoustu vyrovnaných zápasů a mnohé ztráceli v koncovkách, nás naučila, jak je hrát. Teď se to projevuje. Celá sezona vedla k tomu, kde jsme teď.
Na rozskok se chystají ostravský Dominik Heinzl a opavský Šimon Puršl. Míč drží rozhodčí Jan Baloun.
V úterním domácím utkání ale chybělo málo, abyste prohráli. Prodloužení zařídil trojkou v poslední chvíli Michal Svoboda.
Ve druhé čtvrtině nám trochu docházely síly, nehráli jsme, jak bychom chtěli, pak to však byla tahanice a nakonec Mike – výborná trojka. Podržel nás neskutečně, všichni mu děkujeme. A v prodloužení se ukázalo, že máme ještě dost sil.
Vy se hodně prosazujete pod košem. Věříte si na souboje proti mistrovskému týmu?
Věřím. Nikdy nejdu do souboje s tím, že bych ho prohrál. Ne, to neexistuje, vždy ho chcete vyhrát, takže jdu na každý doskok. Snažím se. A je to vidět. Všichni v našem týmu jsou na tom podobně.
Bude před dalšími duely s Opavou nejdůležitější udržet chladnou hlavu?
Ano, to je vždycky nejtěžší.
Nejsou zápasy s Opavou až příliš tvrdé a plné agresivity?
Místy to nevypadá jako basketbal, to musím říct na rovinu, místy to je boj, jako bychom šli do ringu a mlátili se.
Borci, kteří hráli před padesáti roky, by se asi pořádně divili, že?
Hodně, basket je mnohem fyzičtější, než býval. Rozhodčí se snaží hru korigovat, ale mají to těžké, jak je basketbal tvrdý... Když pískají moc, lidé jsou naštvaní, a když vůbec, tak také. Rozumím rozhodčím, fakt to nemají jednoduché.
Ostravští basketbalisté se radují.
K tomu zápasy kouskují častým prohlížením videa, korekcemi času. Nevyvádějí vás neustálé pauzy z tempa?
Nemyslím si. Každý den trénujeme. K tomu se snažíme udržovat v tempu třeba protahováním, poskakováním. Nevypadáváme z něho.
Co bude rozhodovat páteční duel v Opavě?
Nasazení. A rozhodně nesmíme nic podcenit. Dokud nevyhrajeme čtvrtý zápas, nic to neznamená, že teď v sérii vedeme. Do toho dalšího utkání půjdeme, jako by byl stav série 0:0. Ale pojedeme tam urvat vítězství.
I vzhledem k tomu, že jste se přesvědčili, že můžete Opavu porazit několikrát za sebou?
Jo, je to dobré, ale neznamená to vůbec nic. Když nevyhrajeme počtvrté, nevyhrajeme nic.
Váš souboj s Opavou provází výborná atmosféra v hledišti. Jak snášíte, že v Tatranu bylo úplně plno a diváci byli skoro až na hřišti?
V Tatranu jsme na to zvyklí, tady je hlediště blízko u palubovky a teď při těch zápasech s Opavou byla hala ještě narvanější. Atmosféra je však skvělá.