Štafeta mužů. Pro sebe, pro Rybáře, pro víru v dosud neuskutečněné

Jistě, papírové prognózy Čechům místo na pódiu nepředurčují, ale pokud mohli být před rokem v Oslu na bronzovém postu Kanaďané, ve finiši s až 54. mužem Světového poháru Brendanem Greenem, tak proč by to jednou nemohlo vyjít třeba i Čechům, že? Štafeta se řídí svými vlastními zákony. Vidina medaile v ní dovede být přítěží, či naopak injekcí euforie.

Právě loni Rybářův tým po třetí střelecké položce dokonce vedl a ještě dlouho poté se motal v medailové hře, než z ní „vystoupil“ na konečné páté místo.

Mužská štafeta tudíž nadále zůstává jedinou z jedenácti současných mistrovských disciplín biatlonu, ve které dosud Češi nezískali žádnou medaili na vrcholné akci, tedy na mistrovství světa nebo olympijských hrách.

Maximem z federální minulosti je na světovém šampionátu čtvrtá příčka z roku 1969. V české éře to byla dvě pátá místa z Anterselvy 2007 a z minulého mistrovství v Oslu.

Jak tedy letos?

Ve vytrvalostním závodě český tým naznačil 2., 6., 18. a 32. místem narůstající kolektivní sílu. Ovšem štafeta je se svými „jen“ 7,5kilometrovými úseky a kontaktním bojem pochopitelně jiným typem závodu.

V průběhu sezony obsadili Češi ve třech pohárových štafetách dvakrát páté místo, v Ruhpoldingu dokonce i s trestným kolem Jaroslava Soukupa. Až v Anterselvě pak přišel propad na 13. místo, když nejprve Ondřej Moravec proležel příliš mnoho času na střelnici, načež Adam Václavík přidal ještě dvě trestná kola. Michalové Šlesingr a Krčmář pak už obkroužili své úseky volněji, v rámci pošetření sil na hromadný závod.

Pro hochfilzenský závod nyní trenéři Michael Málek a Ondřej Rybář sestavu obměnili, místo střelecky se trápícího Václavíka dostal důvěru Tomáš Krupčík. Ten sice zahájil vytrvalostní závod ležkou za dva, ale na zbývajících třech položkách už vyrobil jen jednu chybu.

Dnes se chce s úvodním úsekem vypořádat podobně jako jeho přítelkyně Jessica Jislová ve štafetě žen.

Letošní premiéru na druhém úseku si odbude Ondřej Moravec, loni finišman a v lednu naopak rozbíhač štafety. Po něm přijde řada na Michala Šlesingra a na posledním úseku opět na Michala Krčmáře.

Moravec prožil po famózním výkonu ve čtvrtečním vytrvalostním závodě složitou noc. „Ve tři hodiny jsem se vzbudil a pak už toho moc nenaspal,“ vyprávěl v pátečním dopoledni, proto zkrátil i trénink. „Není to právě hitparáda. Mám plné dutiny, necítím se komfortně. Ale dám se do pořádku.“

O tom je přesvědčen lékař týmu Vladimír Dobeš. Ten už v pátečním odpoledni ujišťoval: „Ondra je zase v pohodě. Bývá to občas i tak, že ti, co mají nejlepší fazonu, tak je jim v uvozovkách nejhůř těsně před závodem nebo těsně po něm.“

Moravcovy předchozí trable s dutinami jako by se přenesly i na jeho spolubydlícího na pokoji Krčmáře, jenž včera hlásil: „Vytrvalostní závod mě docela sundal. Spustily se mi dutiny. Naštěstí to jde ze mně všechno ven, což je příjemnější, než kdybych měl nos ucpaný. Díky nosní sprše si ho udržuju průchozí a netřeští mi hlava. Není to optimální, ale nic, s čím bych se nedokázal popasovat.“

Běžecky mu sice Hochfilzen „nechutná“ tak jako jiné letošní pohárové štace, ovšem pokud by měl na posledním úseku finišovat o přední umístění, trenéři věří, že zde uplatní své spurtérské vlohy. I proto jej na tento post letos posunuli.

„Letos jsem na jiném úseku nejel, takže to nebude pro mě nic nového,“ říká. „Vezmu si ponaučení ze smíšené štafety, nebudu tolik přemýšlet a nebudu na sebe tak přísný. Chci si jet svůj závod, zůstat ve svém režimu a nekoukat kolem sebe, kdo kde jede.“

Krčmář: Do 6. místa to bude úspěch

Prvotním výsledkovým cílem Čechů je umístění do 6. místa. „To by bylo považované za úspěch. Je tam zhruba osm silných štafet,“ poukazuje Krčmář.

Podle sázkové kanceláře bwin jsou Češi pátými favority závodu s kursem 15:1. Těmi největšími mají být Němci (2,75:1) před Nory (3:1), Francouzi (4:1) a Rusy (7,5:1), za Čechy jsou Rakušané (17:1) a s velkým odstupem Ukrajinci (101:1). Pro zajímavost loni senzačně bronzová Kanada má kurs 251:1.

U Tipsportu jsou naopak prvními kandidáty zlata Norové (2,9:1) a Češi v pozici šestých favoritů (18:1).

Stejně jako v závodě žen se na startu objeví všech dvacet nejlepších mužů z aktuálního žebříčku Světového poháru. Prvním chybějícím závodníkem z pohárového pořadí bude třiadvacátý Lars Helge Birkeland, který se nevešel do sestavy norského týmu.

V ruské nominaci pak chybí 25. muž poháru Jevgenij Garaničev, přestože je toho času podle bodů třetím nejlepším závodníkem své země. Na rozdíl od smíšené štafety nebyl nominován ani Alexander Loginov.

Zatímco v pohárových kláních žen měla štafeta v této sezoně vždy stejné (německé) vítězky, v závodech mužů naopak platilo: co závod, to jiný vítěz. Nejprve Francouzi, po nich Norové, posléze Němci.

Titul z Osla obhajují Norové, kteří po částečných improvizacích až nyní opět nasadí svůj zlatý Dream Team, tedy Ole Einar Björndalen, Emil Hegle Svendsen, Tarjei Bö, Johannes Bö. Oproti loňsku trenéři jen prohodili pořadí úseků, běžecky slabšího Svendsena nahradil ve finiši Johannes Bö.

Další velcí favorité Němci se drží zásady „nikdy neměň vítěznou sestavu“. Proto vyrazí do boje s navlas stejnou jako při triumfu v pohárové Anterselvě: Erik Lesser, Benedikt Doll, Arnd Peiffer a Simon Schempp.

Francouzskou štafetu do cíle přiveze - kdo jiný - Martin Fourcade. Ještě nikdy s ní žádnou vrcholnou akci (MS, ZOH) nevyhrál. Dnes míní tuto statistiku změnit. Kdo by si v takový den připomínal selhání Francouzů při 9. místě v Ruhpoldingu.

Bude to tedy v Hochfilzenu den velikánů?

Nebo den stvořený pro překvapení?

Loni po pátém místě v Oslu tehdejší finišman Michal Šlesingr říkal: „Čím blíž jste ke stupňům, tím víc to štve. My byli tentokrát na hraně za medailí. Ale víme, že když nám závod sedne, tak to dokážeme. Jenom nesmíme zbytečně dobíjet a dělat taktické chyby.“