Z páté řady do popředí? Šlesingr: Nemůžeme nahlas říkat, že chceme vyhrát

Žádné překvapení se při nominaci českých mužů do štafety nekonalo, tím pátým mimo hru zůstane opět mladý Adam Václavík. „Všichni čtyři nominovaní ukazují, že na tom tady nejsou zle, i když občas se jim na střelnici něco nepovedlo,“ tvrdí šéftrenér Ondřej Rybář.

Michal Krčmář obsadil ve čtvrtečním vytrvalostním závodě skvělé 5. místo, Michal Šlesingr v něm byl sice „jen“ dvacátý, zato se vytáhl třetím nejrychlejším běžeckým časem.

„Coby nejsilnější běžec byl pro nás volbou na závěrečný úsek,“ říká Rybář. „Ale je fakt, že jsme řešili, který Michal by měl jet první a který poslední úsek. Oni by si o to možná i střihli, ale my je nenechali.“

U zbylých dvou, Jaroslava Soukupa a Ondřeje Moravce, bude šéftrenér doufat ve vylepšení střeleckých procent v Oslu. Moravec si zatím odstřelil výraznější úspěchy stojkou za tři ve sprintu a ležkou za dvě ve vytrvalostním závodě. A Soukup není v Oslu tak neomylný jako na mistrovství Evropy v Ťumeni.

Michal Krčmář každopádně před startem ujišťuje: „S klukama se na štafetu těšíme a věříme si v ní. Kdy jindy by nám to v ní mělo klapnout než na mistrovství světa.“

Michal Šlesingr poté v dobrém rozmaru vykládá: „To je jasný, my to nemůžeme říkat nahlas, že tu štafetu chceme vyhrát. Ale asi to kluci mají vymyšlený, tak snad mi řeknou instrukce, jak na to.“

Loni sahali Češi po senzačním úspěchu na šampionátu v Kontiolahti, kde jeli po třech úsecích třetí se ztrátou 15 vteřin na vedoucí Němce a v kontaktu s druhými Nory. Jenže finišman Ondřej Moravec musel při ležce třikrát dobíjet, když jej vyvedl z míry Nor Svendsen. Ten při odjezdu ze střelnice zavadil o lyži střílejícího Čecha. Štafeta pak skončila šestá.

„Tehdy jsem si během závodu říkal, že kdyby se klukům povedlo prosadit se i ve štafetě na stupně vítězů - a bylo k tomu hodně blízko - ukázalo by to ještě víc sílu našeho týmu,“ vzpomíná Rybář. „Když se to potom nepovedlo, byl jsem opravdu hodně zklamaný.“

V letošní sezoně nastoupila česká mužská štafeta ve Světovém poháru třikrát. Úvodní vystoupení v Hochfilzenu jí vůbec nevyšlo, po selhání Michala Krčmáře na prvním úseku (dvě trestná kola po položce vleže) byla šestnáctá. Následně obsadili čeští muži 8. místo v Ruhpoldingu i v Anterselvě.

V Presque Isle se na startu neobjevili, po onemocnění Ondřeje Moravce tam neměli čtvrtého biatlonistu do sestavy.

Právě chybějící body z Ameriky mají značný podíl na tom, že Češi jsou letos v pořadí mužských štafet až patnáctí. Do závodu tedy vyrazí s číslem 15 až z páté řady na startu. V té budou společně s Běloruskem a Kazachstánem.

Ovšem příklad norských žen (číslo 12), které také chyběly v Presque Isle na startu, v pátek prokázal, že i ze zadních řad se můžete propracovat do popředí, že?

Nejméně 25 tisíc diváků má vytvořit bouřlivou kulisu závodu, z nějž Norové podle vlastních slov chtějí titul více než z jakéhokoliv jiného klání na šampionátu. Poté, co se na hrách v Soči nevešli ani na stupně vítězů a loni na světovém šampionátu v Kontiolahti podlehli Němcům, se míní vrátit na trůn, který naposledy opanovali v Novém Městě 2013.

Postarat se o to má - kdo také jiný? - jejich hvězdná čtveřice. Tedy Ole Einar Björndalen, Tarjei Boe, Johannes Boe a Emil Hegle Svendsen.

Co s tím provedou finišmané dalších tří štafet z tradiční Velké čtyřky? Za Rusy pojede poslední úsek Anton Šipulin, za Francouze Martin Fourcade a za Němce Simon Schempp.

Martin Fourcade by už dnes mohl získat páté zlato z Osla 2016, čímž by dosáhl nového rekordu v počtu zlatých medailí z jediného šampionátu. Pokud se tak nestane, bude mít v neděli v hromadném závodě ještě jednu šanci.

Letošní pohárové štafety vyhráli postupně Rusko, Norsko (i s 12 dobíjenými ranami), znovu Rusko a podruhé Norsko (navzdory absenci Bjoerndalena a Svendsena v Presque Isle).

V souboji o malý glóbus nyní vedou Norové o pouhých pět bodů před Rusy. Těm tak stačí k zisku malého glóbu Nory porazit - za předpokladu, že sami zároveň budou na stupních vítězů.