V Oslu nastal čas sprintů. Soukalová zaútočí na medaili i na malý glóbus

Marie Dorinová-Habertová obhajuje tituly jak ze sprintu, tak ze stíhacího závodu, byla to však Gabriela Soukalová, kterou poslední pohárové klání v americkém Presque Isle zastihlo v nejlepší formě.

„Měla jsem potom tvrdou přípravu, tak uvidíme, co se mnou provedla,“ říká vedoucí žena Světového poháru. Server biathlonworld.com, náležící Mezinárodní biatlonové unii IBU, před víkendovými boji odvážně píše: „Jestliže máme vzít jako ukazatel formy smíšenou štafetu v Oslu, nebude překvapením, pokud Soukalová vezme Dorinové oba její tituly.“

Pro Češku mluví nejvyrovnanější forma ve sprintech v této sezoně, vybojovala v nich postupně 1. - 8. - 5. - 2. - 9. - 7. - 1. místo.

Přitom jde o disciplínu, ze které měla v minulosti z vrcholných akcí nejhorší bilanci. V olympijském Soči po třech minelách vleže a slavném „sakryš, sakryš, sakryš“ dojela až sedmadvacátá, loni v Kontiolahti ve větrné loterii osmnáctá.

Každopádně teď platí: jakákoliv medaile bude pro Soukalovou skvělým úspěchem.

Bonusem k ní může být už v Oslu malý glóbus. Vévodí nyní pořadí sprintu o 65 bodů, k definitivě jí před finálovým sprintem v Chanty Mansijsku stačí náskok 61 bodů. Což při solidním výsledku Soukalové zjednodušeně znamená, že stačí, pokud neprohraje s největšími soupeřkami Dorinovou, Wiererovou a Pidhrušnou.

Obrovskou devizou jablonecké biatlonistky se stala jistota při střelbě vleže, s úspěšností 97 procent je v ní společně s Ruskou Olgou Podčufarovovou nejspolehlivější. Rovněž 87 procent na položkách vestoje je výborných, byť s oblibou připomíná: „Na poslední položce často dávám jedničku.“ A o své běžecké formě přesvědčila časem ve čtvrteční štafetě.

Ambiciózních soupeřek je nicméně dlouhý zástup.

Dorothea Wiererová umí ohromit rychlopalbou a běhá každým rokem rychleji, i když největších úspěchů dosahuje ve vytrvalostních závodech.

Marie Dorinová-Habertová doufá, že po dlouhé době opět zastřílí za nulu.

V duchu hesla „pomalu vpřed“ dozrává a tlačí se na medailové posty Franziska Hildebrandová, letos vítězka sprintů v Hochfilzenu a Ruhpoldingu. Ve dvou svých posledních však skončila až na 19. a 43. místě.

Kaisa Mäkäräinenová se ve štafetě na střelnici trápila, pětkrát dobíjela. Sama tvrdí, že má medailové ambice spíše ve stíhačce, v kontaktních závodech.

Kandidátkou titulu z druhé vlny favoritek je Olena Pidhrušná, vítězka z Canmore a senzační světová šampionka v Novém Městě 2013.

V obou sprintech amerického turné stála na stupních Polka Kristyna Gužiková. Ta byla vedle Soukalové jedinou další biatlonistkou z první pohárové patnáctky, kdo zvládl smíšenou štafetu bez dobíjení.

Velkým otazníkem je pak forma Laury Dahlmeierové, kterou zbrzdilo žaludeční onemocnění, v Oslu je teprve třetí den. „Cítím se dobře. Nemoc nebyla příliš dramatická, jsem připravená závodit,“ ujišťuje.

Veronika Vítková se chce poprat s haprující střelbou, v sezoně má úspěšnost 78 procent vleže a 87 vstoje. Dalšími dvěma Češkami na startu budou Lucie Charvátová a Jessica Jislová, obě podstoupí životní debut na mistrovství světa žen.

Mimo hru zůstala Eva Puskarčíková, 26. biatlonistka v pohárovém pořadí sprintu. „Ve čtvrtek jí vylétla teplota na 38 stupňů, ulehla do postele. Už předchozí dva dny toho moc nenatrénovala,“ říká trenér Zdeněk Vítek. Zákonitě tak přijde i o nedělní stíhací závod.

Česko slavilo ženskou medaili ze sprintu na vrcholné biatlonové akci (mistrovství světa či olympijské hry) dosud pouze jednou: Kateřina Holubcová, nyní Jakešová, vybojovala bronz v Chanty Mansijsku 2003.

Muži naopak stáli na stupních vítězů celkem třikrát: Zdeněk Vítek byl bronzový rovněž v Chanty Mansijsku 2003, Michal Šlesingr stříbrný v Anterselvě 2007 a Jaroslav Soukup vydřel senzační bronz na hrách v Soči 2014.

Oslo 2016 (Twitter)@oslo2016

05.března 2016 v 07:45, příspěvek archivován: 05.března 2016 v 08:02

It’s time for a new day in #Holmenkollen and we expect full house. #Sprint men starts 11.30 and the women start 14.30. Come on up! #Oslo2016

5 lidí to sdílíodpovědětretweetoblíbit

V mužském sprintu bude v sobotu reprezentovat očekávané kvarteto Ondřej Moravec, Michal Šlesingr, Michal Krčmář, Jaroslav Soukup. „Adam Václavík je na šampionátu opravdu připraven jen jako náhradník,“ opakuje šéftrenér Ondřej Rybář.

Pokud některý z jeho svěřenců pronikne ve sprintu do Top 10, bude to rozhodně důvodem ke spokojenosti.

Moravce předtím limitovalo dvojnásobné onemocnění. „Je schopný vrátit se v Oslu na vysoký standard,“ věří Rybář, ale myslí spíše až na závěrečné dny šampionátu.

Titul obhajuje domácí Johannes Boe, jenž dominoval i pohárovému sprintu v Presque Isle. Tvrdí, že sprint má raději než stíhačku: „Proto, že při něm střílíme jen dvakrát. Méně terčů, méně šancí na chybu.“

Přesto se největší favorit nemůže jmenovat jinak než Martin Fourcade. Francouzův spurt proti Němci Schemppovi byl ve smíšené štafetě ohromující. Že po návratu ze zámoří onemocněl? Nebylo to poznat.

Simon Schempp přerušoval sezonu kvůli nemoci dvakrát, zároveň však tři sprinty ovládl a je nyní zpět ve hře.

Postupně se rozjížděl také Anton Šipulin. „Pokud bych měl v Oslu vyhrát jedinou zlatou medaili, chci ji ze sprintu,“ říká Rus.

Jsou zde nevyzpytatelný Emil Hegle Svendsen či černý kůň Arnd Peiffer.
Nejoslavovanějším však bude na Holmenkollenu patrně muž se startovním číslem 53, a to bez ohledu na výsledek. Legenda Ole Einar Björndalen vstupuje ve 42 letech do šampionátu, který může být jeho rozlučkovým. „I když já si myslím, že stejně neskončí,“ podotkl Ondřej Moravec.

Druhé a třetí místo ze sprintů této zimy jsou rozhodně vzkazem: Nikdy neodepisujte Ole Einara.