ještě by se ta chyba v nadpisu dala opravit v tom dolním pásu náhledů článků ("Najdete na iDNES.cz"), tam je to pořád špatně.

Zapnul jsem si simulátor Il-2 1946 s nainstalovaným HSFX 7, že si vyzkouším souboj Avia B-534 versus Bf-109D. Za Avii to bylo těžké - Messerschmitty využívaly svojí převahu v rychlosti, prováděly rychlé boom-and-zoom útoky z výškové převahy a pak hned mizely zpět.  Za Messerschmitty to pak chtělo jen nepustit se do manévrového souboje a držet si rychlost (stejná taktika, jako proti sovětským I-16 a I-153).

Měli jsme krásný éra, jenže upřímně - vojenské zakázky a tóčo různých stréců kolem nich se zase o tolik oproti dnešku nelišily, řekl bych. V porovnání se sousedy mebo blízkými zeměmi naše letectvo žádná sláva. Poláci o min. půl levelu výš (PZL P-11, P-7, Karas, atd.), Maďaři italský Fiaty CR-32/42, i Rumuni byli dál (IAR-80).

Třeba českoslovenští velitelé právě chtěli aby zrovna na třebonsku v té bažině němci zaútočili. jak to bylo s rozmístěním našich záloh? zde v článku autor zminuje že to byli plány útoku na nemobilizovanou armádu, jak by to bylo v případě obsazeného opevnění a rozmístění armády v mobilizovaném stavu. Někde u Písku byla čsl tanková divize, za jak dlouho by dorazila k obraně třebonské pánve atd...to mi zde trochu chybí,ale jinak výborný článek

Věro,rozmístění čs. jednotek bude v dalším pokračování článku. Určitě tam J.Lakosil rozebere HO-31, pluky ZLO, 4. rychlou divizi i VI. sbor.

K tomu„vlákání“. Zabývejme se pouze silami na Hlavním obranném postavení, nikoli čs.zálohami. HOP od Vltavy (u Vyššího Brodu) po českomoravskou hranici (mezi St. Městemp. L. a Slavonicemi) v délce 84km bránila Hraniční oblast 31 (jednotkatypu pěší divize), a bylo rozděleno na 4 části.

Včásti Vltava/Petrovice (30km) byly 2 čs. pěší prapory. Zde byl dle Zezschwitze(viz 1. článek J. Lakosila) terén vhodný pro posílení útoku tanky. Navazoval 33kmúsek (Petrovice/Mládkův Mlýn) bráněný jedním čs. praporem. Tento prostor je dleZezschwitze pro nasazení tanků nevhodný (podmáčený a většinou zalesněný terén,útočící jednotky se dostanou do „snadno zatarasitelné oblasti“). Dále na východk Č/M hranici navazují 10km a 12km úseky, každý bráněný jedním čs. praporem.

Aco teď? Aby se Němci dostali do prostoru mezi Budějovicemi a Třeboní tak mají postupovatpřes Trhové Sviny a Borovany (2 čs. prapory na 30km a dle Zezschwitze rozumnýterén), nebo přes Suchdol + Hrachoviště + Mladošovice do Třeboně (1 čs. praporna 33km a dle Zezschwitze špatný terén)? Je to prašť jak uhoď.

Čs. velitelé tedy nenastražili na Němce schválnězeslabené místo v obraně. Přesto byl Leeb přesvědčen, že v úseku Petrovice/MládkůvMlýn je obrana podstatně slabší než mezi Vltavou a Petrovicemi – k tomuto chybnémuzávěru došel na základě chybných podkladů – přesněji řečeno mapy s chybně zakreslenýmčs. opevněním. Předchozí věta je vlastně citací Lakosilovy hypotézy uvedené v jeho1. článku – německá špionážní mapa přiložená ke zmíněnému článku tétohypotéze plně odpovídá. Němci si mysleli, že část Vltava/Petrovice jeextrémně posílena opevněním, zatímco v úseku Petrovice/Mládkův Mlýn je opevněnípodstatně slabší. Ve skutečnosti byla obrana HO-31 zesílena řopíkyplus/mínus rovnoměrně.

A tak německé jednotky vč. tankových měly postupovat terénem dle německého tankisty nevhodným pro tanky.

Nešlo by opravit ten titulek ? dopadnout Budějovice ? snad dopadnout na Budějovice. Čtěte to aspoň po sobě.

Tak tohle je prostě ... no ... jak to říci. Celý den to máme takhle špatně a nikdo jsme si toho nevšimli. 

A jaj, jaj ! Teda cumim, co to ten proklety stat mel za lubem...

Článek je to sice hezký, ale? Tady se pořád při uvádění podobného zapomíná na to, kolik v této pohraniční oblasti žilo německého a kolik českého obyvatelstva. Nelze popřít, že právě v pohraničí a tak rovněž na jihu byly některé oblasti téměř německé. Pátá kolona. A silně pochybuji o tom, že by tito lidé podporovali českou armádu. To je argument se kterým se musí vážně počítat. Viz osídlení, dosídlení a vysídlování pohraničí německým obyvatelstvem. Tady žádné internační plány podobné tomu, co udělali američané s japonci při napadení jejich ostrovů nepočítali. Nebo snad ano?

Článek je hezký. Ale vy jste vedle jak ta jedle. Právě v oblasti o které píše Jan Lakosil , tedy zhruba mezi Chumem u Třeboně a Vltavou, byl podíl obyvatelstva české národnosti vyšší, než obyvatelstva německé národnosti. Mj. i proto Němci po Mnichovu nezabrali čáru na které se měla čs. bránit - tato čára zůstala v českých rukou. Důkazem budiž mapa Protektorátu (na netu je jich hafo). Dalším dopadem faktu, že lehké opevnění v popisované oblasti vedlo místy s převahou čs. obyvatelstva je to, že dnes zde lehké opevnění fakticky neexistuje - na území Protektorátu ho Němci ničili odpálením náloží uvnitř objektu.

no po bitvě každý generálem, ale kdysi dávno někdo učinil špatné rozhodnutí a obrovské peníze šly na budování systémů opevnění republiky, které do války nebyly dokončeny a bunkry nikdy nebyli řádně vyzbrojeny. Nyní už víme, že i v případě 100% dokončení a vyzbrojení bunkrů by tyto stavby bez protiletecké obrany dlouho neodolávaly. Podle mě se měli vykašlat na bunkry a peníze dát na letectvo a tankové prapory - tyto věci ve válce rozhodovaly.

Peníze zase nebyly zas takový problém. A pevnosti nebyl špatný nápad, na určenou strategii byly vynikajicí, viz jaké problémy dělaly pevnosti i spojencům později a dokonce i v pozdějších válkách.

Vážení diskutéři, dovolte mi hodně teoretický dotaz hodně mimo mísu: Myslíte si, že by Němci prohráli válku, kdyby si nesmyslně nerozdrobili síly v tažení proti SSSR? Já si myslím, že dnes bychom mluvili německy.

No ono, nerozdrobit v Rusku dost dobře nejde, že

To jsem nevěděl, že Dvorce u Bruntálu jsou v Čechách... Co se tady člověk od novinářů nedoví...

citace.... Proletecký úder na Budějovice a další cíle v jižní části ČSR byla určenabombardovací eskadra 255 pod velením plukovníka Wolframa von Richthofena

Ve zmiňované době velel Kampfgeschwader 255plk. Willibald Spang. W. von Richthofen velel v té době Kampfgeschwader 257"Löwengeschwader".