Rychlý vzestup takzvaného Islámského státu je často spojován i s jeho propagandistickou kampaní na sociálních sítích. Bylo to první teroristické hnutí, které své zprávy dokázalo přes relativně nové kanály dostat do celého světa. Zprávy islamistů na Twitteru či jejich videa na YouTube viděly miliony lidí.
Ale jak se Islámskému státu daří na internetu s odstupem necelých dvou let od doby, kdy na sebe strhl pozornost médií? Je jeho propagandistická mašinérie stále nezastavitelná a všudypřítomná? Zřejmě moc ne, naznačuje práce J. M. Bergera a Heather Perezové z Programu o extremismu Univerzity George Washingtona (text je celý dostupný zde).
I když byly výsledky vydány letos v únoru, je v něm podrobně popsán vývoj stavu islamistické propagandy na sociální síti Twitter mezi červnem a říjnem 2015. Výzkumníci v podstatě jednoduše statisticky sledovali účty prominentních zastánců ideologie Islámského státu a pokoušeli se zhodnotit jejich dopad podle počtu odeslaných zpráv, počtu lidí, kteří je viděli, atp.
Účty na Twitteru byly do sledování vybrány na základně seznamu sestaveného jedním z propagandistických hlasů Islámského státu na internetu, který je známý pod uživatelskou přezdívkou Baqiya Shoutout (Shoutout je anglický výraz pro „veřejnou pochvalu“, baqiya je anglická transkripce prvního slova hesla Islámského státu „udržet se a rozšiřovat“). Seznam samozřejmě není neměnný, ale v jednu chvíli v něm nebylo více než zhruba tisíc účtů, které vyjadřovaly podporu Islámskému státu. V podstatě šlo o všechny účty, které lze jednoduše najít běžnými metodami (když se hodně pustíte do vyhledávání, našly by se asi dvě tisícovky dalších, většinou zcela nevýznamných, zjistili Berger a Perézová).
Ne všechny zařazené účty si své místo na seznamu zasloužily: Baqiya Shoutout na seznam totiž zahrnul i některé účty, které podporu Islámskému státu nikdy nevyjádřily, ba dokonce se otevřeně vyslovovaly proti němu. Tyto anomálie měly jedno společné: byly velmi populární, což naznačuje, že v podstatě jde jen o způsob, jak vyvolat dojem, že hlasy na podporu ISIS jsou na sociálních sítích silnější, než tomu ve skutečnosti bylo. Autoři analýzy se zkreslení brání tak, že z ní vyřadili všechny účty s více než 9 500 uživateli, protože žádný ISIS otevřeně nepodporoval a některé byly dokonce jasně proti němu.
Vliv opakovaných rušení účtů na popularitu na příkladu čtyřech anonymizovaných uživatelů (možná konkrétních lidí, možná nějakých skupinek, nevíme jistě). Opakovaně se hlásili ke stejné identitě, Twiiter je zrušil, oni se vrátili pod jinou „přezdívkou“ (s jiným účtem). Přesto se jejich dosah postupně snižoval.
Počty účtů ideologicky podporujících ISIS se během sledovaného období příliš neměnil, pohyboval se zhruba kolem již zmiňované tisícovky (ale složení se rychle měnilo, jak byly účty rušeny), celkový trend byl přitom mírně sestupný. Ukázalo se také, že fanoušci těchto účtů tvoří velmi uzavřenou komunitu, která komunikuje prakticky výhradně mezi sebou. Za zmínku stojí i to, že mezi nimi postupně podle údajů Twitteru ubývalo počtu uživatelů z Iráku a Sýrie. Možná proto, že lidé z ISIS začali být opatrnější a část jich také byla postupně zabita.
Co se týče podoby průměrného propagandistického účtu, měl kolem 300 až 400 fanoušku. V důsledku rušení účtů se však průměrný počet uživatelů postupně snižoval. Největší úbytek návštěvnosti byl u uživatelů, kterým Twitter opakovaně rušil účty (oni si založili nový, ale ten už nebyl tak sledovaný, pak byl znovu zrušen atd.). Ale i když k rušení nedocházelo (třeba na konci loňského léta, kdy Twitter trochu „spal“), počet „fanoušků“ účtů s přibývajícím časem nerostl, ale zůstával stále stejný.
Klesala i výkonnost účtů. Počet tweetů z jednoho účtu za den dosáhl vrcholu v červnu 2015, kdy propagandistické účty stihly v průměru poslat před zrušením 14,5. V říjnu už to bylo jen 5,5. Celkový počet zpráv za den poslaných z účtů na seznamu klesl ve stejném období z 8,6 na 6.
Průměrný počet tweetů za den z jednoho účtu na seznamu Baqiya Shoutout během sledovaného období.
Zastavený ISIS
V podstatě to znamená, že propaganda ISIS se už ve druhé polovině loňského roku alespoň na Twitteru nijak nešířila a okruh odběratelů se v podstatě jen zmenšoval. Nepřišlo to jen samo sebou, hlavní podíl na poklesu dosahu islamistických účtů a zmenšení publika má vylepšená kontrola ze strany Twitteru. Společnost najala nové lidi včetně odborníků na arabskou oblast a vylepšila i své interní postupy - v druhé polovině roku tak podle svých prohlášení zrušila celkem 125 tisíc propagandistických účtů spojených s ideologií ISIS (kolik lidí si tyto účty postupně založilo, bohužel nevíme). V určité míře pomohla zřejmě i více či méně oficiální spolupráce s dalšími organizacemi, zřejmě včetně bezpečnostních složek (na druhou stranu, mediálně „provařená“ spolupráce s hnutím Anonymous moc velký reálný dopad neměla).
Mimochodem, celkové množství propagačních materiálů na Twitteru také klesalo, protože při zrušení účtu obvykle zmizí i jeho příspěvky. A to výzkum probíhal ještě před listopadovými útoky v Paříži, po kterých se tlak ještě stupňoval. Twitter třeba ještě zkomplikoval tvoření nových účtů, a i když opatření nejsou rozhodně všemocná a dají se obejít (mimo USA musíte například při vytvoření nového účtu dodat ověřené telefonní číslo nebo e-mail), účinek to podle údajů Bergera a Perézové zřejmě má.
Uživatelé propagující ISIS se pokoušeli proti mazání účtů různými způsoby bojovat, třeba vytvořením nástrojů na zrychlení procesů založení nového účtu atp., ale jejich opatření měla omezený účinek a všechny ztráty nahradit nedokázala. Zajímavé je však i to, že byť „tažení“ ISIS na Twitteru nebylo příliš úspěšné a jeho zastánci jsou v neustálé defenzivě, stále se na tuto sociální síť stále vracejí. Přítomnost na Twitteru (a také na Facebooku) považují podle všeho za velmi důležitou.
Islamisté samozřejmě internet stále používají, třeba pro komunikaci (i když jejich vlastní domnělá šifrovaná chatovací aplikace Alrawi vlastně neumí komunikovat ani šifrovaně, ani jinak). Ale pokud se chtějí propagovat, musí do veřejného prostoru, jakým jsou právě sociální sítě. Ty se vůči nim ale zřejmě dokáží poměrně účinné bránit i za pomoci relativně jednoduchých prostředků.
Upozornění: V článku jsme opravili nepravdivou informaci, že aplikace Alrawi byla komunikační nástroj. Ve skutečnosti jde podle všeho (alespoň zatím) o špatně sestavenou čtečku.