Hlavní ruský cenzurní orgán Roskomnadzor ve čtvrtek požádal poskytovatele internetového připojení o zablokování internetových stránek sociální sítě LinkedIn, kterou kupuje Microsoft, kvůli porušování zákona o uchování dat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vzápětí odmítl obavy z cenzury a dodal, že zablokování této sítě pro navazování profesních kontaktů se děje v souladu se zákonem.
Krok se po rozhodnutí soudu z minulého týdne očekával. LinkedIn, který má v Rusku více než šest milionů registrovaných uživatelů, porušil podle Roskomnadzoru zákony, které požadují, aby internetové stránky uchovávaly osobní údaje ruských občanů pouze na ruských serverech.
Zákon byl představen v roce 2014, zatím však nebyl nikdy uplatněn. Jeho cílem je ochrana osobních údajů ruských občanů. Kritici ho však považují za útok na sociální sítě v Rusku, které v posledních letech stále více zpřísňuje kontrolu nad internetem, uvedla agentura Reuters.
„Je to nevídané. Taková přímá konfrontace s velkými světovými technologickými skupinami je novou stránkou historie,“ řekl agentuře AFP Leonid Volkov z organizace, která bojuje za svobodu internetu a která je blízká opozičnímu politikovi Alexeji Navalnému.
Hlavní ruský poskytovatel internetu podle agentury AFP okolo poledne přístup na LinkedIn ještě umožňoval, ale jiní operátoři stránku zablokovali okamžitě.
Moskevský soud první instance rozhodl o zablokování stránek LinkedIn již v srpnu. Rozhodnutí však nevstoupilo v platnost, protože společnost se proti němu odvolala. Minulý týden ale rozhodnutí potvrdil odvolací moskevský městský soud.
„Rozhodnutí ruského soudu může odepřít přístup na LinkedIn milionům členů, které máme v Rusku, a firmám, které využívají LinkedIn pro růst svého podnikání,“ uvedla minulý týden firma v prohlášení.
Omezený Bezpečný přístav
Na podobné problémy mohou narazit služby ze Spojených států i u různých států EU. Nepůjde sice o blokaci celé služby, ale o omezení přeposílání dat o evropských občanech do USA. Doposud bylo toto přeposílání řešeno z celoevropského hlediska na základě systému označovaného jako bezpečný přístav (Safe Harbor). Vyplývalo z něj totiž, že Spojené státy zajišťují odpovídající úroveň ochrany osobních údajů předávaných do USA z Evropy.
To se však zhruba před rokem změnilo, když Soudní dvůr Evropské unie vydal poměrně přelomové rozhodnutí, z nějž vyplývá, že jednotlivé členské státy mohou sami regulovat informace, které firmy předávají do USA.