„Krypta nebyla nikdy veřejně přístupná. Poprvé jsme se dovnitř podívali v době, kdy jsme dělali vnitřní rekonstrukci kostela, myslím, že to bylo asi před sedmi lety,“ uvedl majitel kostela i přilehlého zámku Vladimír Přibyl.
„V kryptě je uloženo kolem 25 rakví zakladatelů zámku i jeho pozdějších majitelů. Některé rakve jsou i dětské, v té době byla vysoká úmrtnost,“ doplnil Přibyl. Nahlédnout do jindy nepřístupných prostor budou moci návštěvníci v rámci akce Noc kostelů, která se koná v pátek 10. června.
Kostel spolu s přilehlým klášterem založili manželé Anna Kateřina a František Karel Swéerts–Sporckovi mezi lety 1748–1752 jako poděkování Pánu Bohu za uzdravení svého na smrt nemocného syna.
František Karel Swéerts–Sporck z velké vděčnosti do stavby hodně investoval. Například hlavní oltář, vysoký 11 a půl metru, je kompletně z mramoru dovezeného z Itálie. Mramorové jsou i čtyři boční osm metrů vysoké oltáře, stejně jako kazatelna a chór. To se na severu Čech často nevidí ani u velkých děkanských kostelů, kde jde často o dřevo a fládrování.
Postupem času se však z kostela stala ruina. V roce 1945 byla jeho statika poškozena výbuchem v nedalekém lomu. Částečně se zřítil strop přilehlé sakristie, tlaková vlna vyrazila okna i s rámy, byla poničena střecha. Ve druhé polovině 20. století klášter i kostel využívala armáda.
Záchrana kostela začala v roce 2013, o tři roky později se částečně otevřel veřejnosti. Pořádají se tady svatby, koncerty, mše nebo speciální bohoslužby.
„V letošním roce máme v plánu opravit vstupní schodiště, v dalších etapách pak přijde na řadu celá čelní zeď u sklepů. Ty jsou mnohem starší než kostel i zámek. Jsou to původní sklepy původní tvrze a kostela, který tady stál zhruba ve 14. století,“ představil další plány Vladimír Přibyl.