Severočeši se dál v rámci Česka dožívají nejnižšího věku – 74,4 roku. A covid tuto hranici přechodně nyní snížil o další téměř dva roky.
Severočechům patří i první příčka v počtech hospitalizací kvůli infarktu myokardu. Na 100 tisíc obyvatel jich je v kraji 227, zatímco průměr v celé zemi je 169 případů.
První příčka, 301 pacientů na 100 tisíc obyvatel, kraji patří i v počtu lidí, kteří musí být hospitalizováni kvůli cévní mozkové příhodě.
V kraji, kde žije také nejvíce kuřáků i kuřaček, je také nejvíce pacientů, 2 205 na 100 tisíc obyvatel, kteří se léčí s chronickou obstrukční nemocí plic (CHOPN), v celé zemi jich je průměrně jen 1 671.
„Populace Ústeckého kraje je v řadě nemocí významně nad průměrem republiky, mezi zhoubnými novotvary dominují nádory a karcinomy plic. A počet všech onemocnění dál nevyhnutelně poroste. Máme pět až sedm let na to adaptovat pro tyhle potřeby infrastrukturu zdravotních služeb. A vstupenka do budoucích let je pro Ústecký kraj bohužel, vzhledem ke zdravotnímu stavu obyvatel, nepříjemná,“ řekl na krajské konferenci Zdraví ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.
Problém je, že za 10 až 15 let bude v populaci nejvíce seniorů nad 65 let v historii. Jejich počet se ze současných 22 na 100 osob v produktivním věku zdvojnásobí. Současně výrazně ubude pracujících lidí, kteří platí daně, a tím přispívají na péči ve stáří a na zdravotnictví.
Hejtman: Už nevíme, jak lékaře přesvědčit
Alarmující je rovněž počet lékařů. Už nyní je v kraji jejich průměrný věk 56,1 roku, v celé zemi je to 53,4 a v některých regionech už lékaři scházejí. Už dnes také v kraji chybí praktičtí lékaři pro děti. Polovina ze všech je v důchodovém věku a podobná situace je u praktiků pro dospělé.
Přestože vysoké školy nyní studuje více mediků, přilákat je do Ústeckého kraje není jednoduché. Kraj má stipendijní programy pro lékaře i zdravotní sestry, zajistit jim bydlení se snaží starostové i primátoři.
„Přesto bude potřeba, aby se do problému zapojilo ministerstvo zdravotnictví. Pokud někdo studuje za státní peníze, měl by to vrátit státu. Například pět let by měl někde sloužit. Nebude to asi jednoduché a je to nedemokratické, ale už nevíme, jak mladé přesvědčit, aby šli dělat praktické lékaře a neutíkali třeba do velkých pražských nemocnic,“ řekl hejtman Jan Schiller (ANO).
„Generace lékařů se nechala zestárnout a to je strašná chyba,“ zhodnotil Dušek.
V následujících 20 letech bude tento problém v celé zemi narůstat a bude potíž s dostupností zdravotní péče. „Je naprosto irelevantní myslet si, že péči budou zvládat nemocnice s akutními lůžky. To je finančně nezvládnutelné a navíc i nepohodlné pro pacienty,“ konstatoval Dušek.
Kraj proto připravuje novou koncepci zdravotnictví na roky 2023 až 2033. Nyní chtěl znát všechna data a rizika. „Čekají nás problematické roky a je za pět minut dvanáct na to, abychom začali něco dělat a pokusili se zajistit starší generaci zázemí,“ sdělil hejtman Schiller.
Ve kterém kraji žijí Češi nejdéle? Naděje na dožití je velmi rozdílná |
Plusem kraje je, že má velký počet lůžek ve svých sedmi nemocnicích, ale jejich takzvaná obložnost je přitom velmi nízká. „Je zde tedy otázka možného přesunu těchto kapacit pro následnou péči,“ přiblížil vedoucí krajského odboru zdravotnictví Petr Severa.
„Je to výzva pro kraj, protože je zde současně poměrně málo lůžek dlouhodobé následné péče a komunitní péče o umírající. Kraj musí ovlivňovat dostupnost domácí péče. Je to přesně to, o co si populace řekne, až přijde vlna stárnutí. Máme na to zhruba pět až sedm let,“ sdělil Dušek.
Kraj také bude rozšiřovat hospicovou péči o seniory. „Trendem je, že se preferuje domácí a komunitní péče a ta hospicová. Je to i kvůli komfortu člověka. Když je doma, trpí méně. Budeme podporovat různé organizace, které se postarají o nemocné doma,“ řekl Schiller.
„Pokud se začne uvolňovat kapacita nemocničních lůžek pro komunitní péči, je to dobře. Nikdo nechce zavírat ani jednu nemocnici, jde o to, jaká se zde bude poskytovat péče,“ nastínil Dušek.