ČEZ, který se bude na těžbě, jež má začít asi za pět let, spolupodílet, zatím uvolňuje některé informace o těžbě. „Jde o zcela jiný typ těžby, než na který si někteří pamatují z minulosti,“ říká Pavel Cyrani, místopředseda představenstva společnosti ČEZ. Ta vlastní 51 procent společnosti Geomet, jež by měla na Cínovci lithium těžit.
Mnozí místní si pamatují, jak vypadala krajina v okolí uhelných dolů, kde dodnes nejsou stopy po těžbě uhlí zcela zahlazeny.
Na Cínovci, přesně v lokalitě Sedmihůrky, by to mělo být jinak. „Těžba bude hlubinná, což znamená, že se všechno bude odehrávat v podzemí. Na povrchu vznikne vstup do dolu a takzvaný areál portálu o rozloze zhruba 22 hektarů, který bude poskytovat bezpečnostní a technologický servis provozu dolu. Postavíme tady většinou přízemní stavby se sociálním zázemím pro pracovníky dolu, další budou sloužit například pro opravu důlních strojů, jako skladové prostory či dispečink,“ vysvětluje Richard Pavlík, technický ředitel společnosti Geomet.
Samotná těžba se bude provádět ve velkých komorách v hloubce 150 až 450 metrů pod povrchem pomocí výbušnin. Vytěžená hornina se ještě v dole podrtí a pásovým dopravníkem vyveze na povrch. Všechny dobývací stroje a těžební technika budou napájeny bateriemi z obnovitelných zdrojů.
Koupili parcely na klidném místě, teď se má vedle nich zpracovávat lithium |
„Ročně plánujeme vytěžit přes dva miliony tun rudy, ze které se vyrobí přibližně 25 tisíc tun lithia,“ doplňuje Pavlík s tím, že v nepřetržitém provozu přímo v dole najde uplatnění až 1 300 zaměstnanců, které si firma do dolu sveze.
Vytěženou a na šest až sedm centimetrů podrcenou rudu je následně potřeba dopravit do zhruba osm kilometrů vzdáleného zpracovatelského závodu ve stávající průmyslové zóně Dukla v Újezdečku, tam se bude materiál dále zpracovávat. Práci tady najde dalších 500 lidí.
Důvodů, proč vytěženou rudu zpracovávat právě tady, je několik. „Potřebujeme plochu minimálně 25 hektarů a také není možné zpracovatelský závod stavět na ‚zelené louce‘, ale je potřeba ho vybudovat například v brownfieldech nebo stávajících průmyslových zónách,“ vysvětluje Martin Pohlodek, generální ředitel společnosti Geomet.
„Během uplynulých sedmi let jsme vytipovali a posoudili 21 lokalit v okolí Cínovce, průmyslová zóna Dukla vyšla jako nejvhodnější,“ dodal.
S vybudováním zpracovatelského závodu v Újezdečku však řada lidí nesouhlasí. Bylo to vidět i na krajském úřadě v Ústí nad Labem při veřejném projednání aktualizace Zásad územního rozvoje kraje.
„Ptám se, jsme v rámci České republiky opravdu takoví zoufalci, že jediná varianta, kam to (zpracovatelský závod) můžeme strčit, jen mezi baráky do Újezdečka? Že nemáme jinou variantu?! Někdo už musí říct, hele kluci, fakt to nemůžeme postavit mezi dvě stě baráků!“ řekl na setkání starosta Košťan Tomáš Sváda (Naše Košťany a Střelná).
„A počítal někdo s tím, že vybraný zpracovatelský závod je v obytné lokalitě, kde je původní i nová výstavba a kde by se ještě dále mělo stavět?“ ptala se při projednávání paní Hana z Újezdečka.
Jako lyžařská lanovka
O způsobu dopravy vytěžené rudy z dolu na Cínovci do o 350 výškových metrů níže položeného zpracovatelského závodu zatím není rozhodnuto. Ve hře jsou dvě varianty. Jednou je doprava materiálovou lanovou dráhou, podobnou lyžařským sedačkovým lanovkám. V tomto případě budou místo sedaček k lanu připevněné dopravní kontejnery o objemu 1,5 kubíku.
„Aby během cesty materiál nepadal z kontejneru dolů, bude opatřen víkem,“ poznamenává technický ředitel Geometu Richard Pavlík.
Druhou zvažovanou variantou je přeprava plochým dopravníkovým pásem s bočnicemi. „Dopravník je velmi tichý, navíc bude jezdit nad korunami stromů ve výšce až padesáti metrů,“ popisuje ředitel. Jakou dopravní variantu Geomet zvolí, zatím není jasné.
Můžeme přispět k energetické bezpečnosti Evropy, řekl Fiala o těžbě lithia |
Otázka, co se bude dál dít s vytěženou rudou po separaci lithia, je v projektu vyřešena. Část se vrátí dopravníkem z Újezdečku zpátky do už vytěžených komor v dole, část, hlavně křemenný písek se po železnici převeze do bývalého hnědouhelného dolu Nástup Tušimice, kde se uloží pro případné využití například ve stavebnictví.
Těžba lithia na Cínovci se podle ekonomického modelu odhaduje na dvacet až třicet let. „Prošli jsme pilotním testem a máme vyrobeno dvacet kilogramů lithia pro další analýzy. Zatím vše nasvědčuje tomu, že se výroba lithia z ložiska na Cínovci vyplatí,“ hodnotí dosavadní investice ve výši přes 13 miliard korun Pavel Cyrani.
11. října 2017 |
Lithium z Cínovce chce využívat ČEZ v továrně na výrobu autobaterií. ČEZ jedná s možnými investory o tzv. gigafactory na místě hnědouhelné elektrárny Prunéřov I, tento záměr nebyl předmětem dnešního jednání. ČEZ na jaře odstoupil od toho, že by na gigafactory čerpal peníze z fondu spravedlivé transformace.
Ústecký kraj vnímá těžbu a zpracování lithia ve spojení s vybudováním továrny na výrobu baterií do elektromobilů jako příležitost pro modernizaci průmyslové výroby v regionu. Někteří místní politici nechtějí, aby se těžilo lithium, aniž by v regionu stála továrna na baterie. Právě těžba lithia bude jedním z témat středečního výjezdního zasedání vlády v Kadani na Chomutovsku.