„Že jsem si umyl ruce, jsem jen předstíral“, „Neopětovaná láska je dobrá pro zhubnutí“, „Zapomněl jsem, co jsem chtěl říct“. Písně Matta Farleye nejsou jako jiné.
| foto: Getty Images
Zpívá o kancelářských svorkách i majonéze. Génius se živí hudebním spamem
Zpívá o věcech. Od toaletní mísy po pracovní nástroje. O jídle, o mrtvých zvířatech, o exkrementech. O městech, o sportovních klubech ve městech, o restauracích ve městech. O jménech. Jedna jeho píseň si najde na streamovacích službách pár posluchačů. Dohromady jich však nahrál přes 24 tisíc, svým konceptem hudebního spamování si tak Matt Farley slušně vydělává.
Jeho koncept je neotřelý. Obvykle se písňové texty nesou na vlnách nadčasových, zobecnělých námětů. Jsou o lásce, o štěstí, o kráse, o nejistotě. O zážitcích, pocitech a třeba i konkrétních příbězích, k nimž se však mohou vztáhnout mnozí. Oslovují dlouhé zástupy myslí a srdcí. A je jich bezpočet.
Matt Farley na to šel dočista obráceně. Ve svých skladbách dumá o tom, že „papír je potřeba po celém úřadu“ či že „barevný papír je vzrušující“. Případně oznamuje: „Do garáže mi narazil muž s pluhem.“ Nebo shovívavě chlácholí: „Občas je OK pokakat se nebo počůrat do kalhot. Nemusíte se kvůli tomu cítit špatně.“
Jeho rekordem je sto složených a hned také nahraných skladeb za den.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium