Zaplavují trh. Jsou stále podobnější lidem, ale pořád jiné, i proto vyhlížejí vlastně výhružně. Své zákazníky si sexuální robotky nacházejí, obecně si však takový sex dovede představit nemnoho lidí.
Pro sexuální průmysl jsou sexuální roboti, především robotky, žhavým zbožím. Překračují hranice virtuálního porna, sahají do reality. A díky technologiím jsou stále lepšími imitacemi žen a mužů. Sexuální roboti však otevírají i spoustu etických otázek, běží například již i debata, mají-li způsoby, jakými s nimi zacházet, hranice, měli-li by mít svá práva. A je-li sex s roboty nevěrou.
Věda si již všimla, že někteří lidé dokonce dávají robotům, robotkám jako sexuálním partnerům a partnerkám přednost před skutečnými muži a ženami. Tak silně jsou schopni udržovat iluzi, že umělé bytosti dokážou naplňovat intimní propojení a sexuální uspokojení. Právě tento fenomén, robosexualitu, se rozhodla prozkoumat studie z magazínu Journal of Social and Personal Relationships.
Nejprve ve společnosti určila, podle postojů a hodnot, tři skupiny. První sdružila ty, kdo zastávají a praktikují otevřený postoj k sexu. Patřili do ní lidé, kteří například zastávají náhled, že na sexu bez lásky není nic špatného, autorský tým ji označil za sociosexuální orientaci. Druhá kategorie představovala nepřátelský sexismus, genderové vztahy nahlížela jako ostře konkurenční, plné konfliktů a protivenství. Ženy podle ní například usilují o to, aby muže kontrolovaly, a zároveň se „hned urážejí“, zatímco muži jsou bezvýhradnými predátory anebo nevěrníky. Třetí skupina mínila, že jisté skupiny lidí, definované genderem, rasou, společenskou třídou, sexuální orientací, jsou podřadné a jiné jsou určeny k nadvládě.
S pomocí výzkumu za účasti více než dvou stovek univerzitních studentů se Connor E. Leshner a Jessica R. Johnsonová pokusili zjistit, jaký vztah ony tři orientace k preferování sexuálních robotů mají. Která z nich lidi k robosexu posunuje? Autorská dvojice přitom nezastírala, prozrazuje server Psychoology Today, že svou studii zahajovala s několika hypotézami.
Začněme tou, která autorskému týmu rozhodně nevyšla.
Hodně sexu s lidmi, hodně sexu s roboty?
Technologie postupuje, ale odcizení zůstává. Možná je jen... silnější.
Studie hledala potvrzení své domněnky, že mezi zájemci o robosex budou především muži a ženy, kteří si užívají otevřeného postoje k sexu a sexualitě. Budou u robosexu hledat nový druh vzrušení, nebudou si při něm lámat hlavu s nevěrou nebo s jeho velmi neobvyklou formou.
Tato hypotéze však zklamala na celé čáře. Sexuálně otevření lidé o sexuální robotky a roboty vůbec nestáli. Otevřenost k sexu, včetně toho příležitostného, neznamená, že by se ho lidé chtěli dopouštět i s umělými bytostmi.
Ono zjištění autorskou hypotézu naprosto zdevastovalo. Vysvětlení však mají. A je docela prosté a důvěryhodné. Lidé sociosexuální orientace o sex s roboty nestojí jednoduše proto, že sexu mají dost s lidmi. A sex s roboty se nejeví jako konkurent onoho lidského, neláká dokonce ani jako zpestření sexuálního života, jako novinka k vyzkoušení. Vyhlíží jako chatrná znouzectnost, pro kterou přitom nemají důvod.
Druhá z hypotéz však autorskému páru už naopak vyšla.
Sexismus a robosex
Seznamte se, Rosemary. Chlubí se hyper-realistickými rysy, uživatelé si mohou přikoupit i jazyk, který se napojí na pohyblivý systém čelistí.
Zájem o sex s roboty mezi svými respondenty a respondentkami shledal výzkum obecně jako nízký, jedna věc ho však dokázala zesílit. Sexistické postoje, které se řídily nepřátelstvím k druhému genderu, preference robosexu značně zvětšovaly. A platilo to pro muže i pro ženy.
Muži sice měli k sexu s robotkami obecně pozitivnější vztah než ženy k intimním hrátkám s roboty, když se však rekrutovali ze sexistického tábora, rozdíl zcela zmizel. „S nízkým postojem k rovnosti mezi gendery se odlišné postoje k robosexu úplně vytratily. To nás velmi překvapilo. Víra, že vaše skupina je lepší, znamená, že zájem o sex s roboty nebude genderovými rozdíly nijak dotčený,“ zdůrazňuje interakci mezi postojem k rovnosti, genderem a robosexem Leshner pro server PsyPost.
I v tomto bodu existuje vysvětlení, dokonce hned dvě. Jednak mohou být sexuální robotky pro sexisty partnerkou nebo partnerem, od nichž nehrozí, na rozdíl od lidí, nebezpečí. Kterým se dá věřit. V nichž nedřímá nevěra. Kteří neublíží, od nichž nehrozí konkurence a soupeření, kterého je v lidských vztazích, i těch sexuálních, plno.
A alternativně může preference robosexu vycházet z hledání sexuálního objektu, s nímž se dá zacházet s opovržením, pohrdáním a na němž se dá páchat i násilný sex. Z hledání naplnění sexismu. Studie přitom shrnuje, že lidé sexistického nastavení zřejmě považují roboty a robotky spíše za nástroje než za extenzi lidstva.
Autorskému týmu se pak potvrdila i hypotéza ohledně vztahu robosexu a postojů ohledně dominance.
Nadvláda a umělá sexuální bytost
Interaktivní sexualita, struktura lidské kůže, představuje přednosti svého produktu firma Sex Doll Date. Výčty vlastností sexuálních robotek zní odcizeně a vpravdě bizarně.
Myšlenka, že nějaká, jakkoli definovaná skupina je nadřazená jiné, si s roboty na sex, ale i na vztah, rozumí. Autorská dvojice toto spojení očekávala – a výzkum jí ho potvrdil. Lidé, kteří považovali jisté společenské skupiny za méně hodnotné než jiné, byli sexu i vztahu s robotkami a roboty otevřenější než zastánci rovnosti. A i zde silné sdílení konceptu nadřazenosti a hierarchie rušilo genderové rozdíly. Preference robosexu se týkala mužů i žen, kteří byli o právu na nadřazenost přesvědčeni.
I tady se vysvětlení nabízí. „Může to být proto, že takoví považují některé jiné lidi spíše za předměty k použití než lidské bytosti. Obecně lidi sexuální robotky a roboti nijak zvlášť nepřitahují. Ale muži se o ně zajímají mnohem víc než ženy, speciálně když se na ženy dívají z nadřazené pozice,“ uvedl Leshner serveru PsyPost.
Studie se však dotkla ještě jednoho fenomému. Robotického přátelství.
Může přijít dříve, než si dovedeme představit
Robot Paro nedělá společnost jen japonským důchodcům. Například v Německu pomáhá rovněž ukrajinským dětem, které opustily svou zemi napadenou ruskou armádou s traumaty.
Zatímco obecně platí, že zájem o sex s robotkami a roboty je malý, muži jsou k němu náchylnější než ženy. Ty naopak více tíhnou, i když je i to jen minoritní tendence, k přátelení se s umělými bytostmi. V tomto ohledu navíc očekává autorské duo změny.
„Roboti pro přátelství mohou přijít dříve, než si myslíme, zejména v době, kdy dokáže umělá inteligence velmi zdatně simulovat lidskou řeč. S roboty jako přáteli se pojí mnohem menší stigma než s roboty pro sex. A onu vidinu shledávají jako jaksi myslitelnou jak muži, tak ženy. Ačkoli ženy více. A existuje-li na trhu prostor, někdo se postará o jeho naplnění,“ soudí Leshner.
Digisexuálům stačí k milování roboti. Bude jich stále víc, míní experti |
Má pravdu, rozvoj robotů, kteří dokážou obejmout, utěšit, smát se, již začal. „Přesně to je mým cílem,“ potvrdila v roce 2023 serveru ScienceNewsExplores Alexis E. Blocková. Ve stuttgartském Institutu Maxe Plancka a na Kalifornské univerzitě robota pro přátelskou interakci vyvíjí. Server čtenářům připomíná robota Para, vypadá jako roztomilý bílý chlupatý lachtan, dělá společnost a vytváří pocit bezpečí lidem v domovech důchodců. Být společníkem je též posláním robota MiRo-E, stejně jako robotické panenky Hyodol, stejným směrem jde vývoj robota jménem Lovot.