Sestřelení létajícího obra je pro Rusko tvrdá rána a může ovlivnit další boje

„Je to jednoznačný úspěch ukrajinské obrany,“ řekl letecký expert Jan Čadil, šéfredaktor magazínu Letectví + kosmonautika. Z povahy svého určení tyto letouny totiž neoperují přímo nad územím protivníka, ale díky výkonným radarům a senzorům dovedou z „relativního“ bezpečí detailně nahlížet stovky kilometrů daleko.

To se nyní podle Čadila může změnit. Sestřel takového letounu tak zřejmě bude mít pro Rusko dalekosáhlé důsledky a pravděpodobně donutí Moskvu s bojovými letouny operovat ještě dále od linie dotyku a kritických oblastí války.

„Uvidí méně do vnitrozemí Ukrajiny a tím se sníží detekce ukrajinských cílů. A to může mít vliv i na průběh budoucích bojů, protože Rusko nebude mít k dispozici tak kvalitní radiolokační obraz Ukrajiny a zpravodajské informace,“ konstatoval.

Sestřelení letounu A-50 (upravený těžký transportní stroj Il-76) je nejen symbolický zásah, ale také důrazné varování Kremlu, že Ukrajina má schopnosti něco takové podniknout.

A to rázem představuje významný signál držet se dál od předních linií dokonce i pro ruské stíhačky a taktické bombardéry, které jsou rozhodně těžšími cíli k sestřelení, než těžkopádná průzkumná a velitelská letadla jako v tomto případě.

Drobek za 300 milionů dolarů

A proč je ztráta ruského létající obra tak citelná? Nejde totiž o obyčejný stroj. Ruská obdoba aliančního letounu systému včasné výstrahy AWACS s charakteristickou velkou kruhovou radarovou anténou na hřbetu trupu z vysokých letových hladin dohlédne na vzdálenost až 600 kilometrů a dovede sledovat až 150 cílů najednou.

Není zatím jasné, zda nad Azovským mořem byla sestřelena již modernizovaná verze. Starší modifikace dokázala sledovat 45 cílů.

Cena jednoho stroje podle různých zdrojů přesahuje 300 milionů dolarů, tedy v přepočtu přes 6,7 miliardy korun.

Letoun primárně zajišťuje přehled o vzdušném prostoru a zajišťuje součinnost s bojovými letouny. Mohou hrát klíčovou roli při odhalování přilétajících řízených střel a útočných dronů, stejně jako při výpadech nízko letících stíhaček a poskytují také velení a řízení pro baterie ruské protivzdušné obrany.

Předně jich ale má Rusko ve službě doslova jen pár kusů a kvůli jejich schopnostem jsou pro ruské bojové operace i samotnou ruskou obranu extrémně důležité a také vytížené. „Mají jich málo a bavíme se o pouhých několika kusech. Některé jsou dlouhodobě uskladněné, některé procházejí pomalou modernizací. V provozu může být tak do deseti strojů,“ uvedl Čadil.

V Sovětském svazu a poté Rusku sériově vyrobili jen 24 strojů. Ještě v roce 2015 měla ruská armáda papírově k dispozici údajně 17 těchto letounů. Ovšem když loni na konci února běloruská partyzánská skupina na letecké základně Machuliščy v Bělorusku jeden ze strojů A-50 těžce poškodila útokem malých bezpilotních letounů, britská vojenská rozvědka odhadovala, že Rusko má v operační službě nanejvýš 6 těchto letounů. Další ztráta by proto mohla být kritická.

„A to i vzhledem tomu, jak rozlehlé Rusko je. I s tak nízkým početem je Rusové potřebují nejen k válčení na Ukrajině, ale také k hlídání severských oblastí Ruska a k výcviku personálu. Když o takový stroj přijdou, má to rázem dopad na možnost detekce v jiných částech země,“ dodal Čadil.

Rusové zakouší zóny odepřeného přístupu

Ukrajinským ozbrojeným silám se podařilo zničit ruský letoun včasné výstrahy a velení A-50 v neděli. Zasažen a silně poškozen měl být také stroj Il-22M, sloužící jako létající velitelské středisko pro přímé řízení některých jednotek na bojišti nebo jako zesilovač komunikace.

Informaci postupně potvrdilo několik ukrajinských představitelů včetně hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného.

„To máte za Dnipro.“ Ukrajinci hlásí zásahy ruských velitelských letounů

Letoun A-50, jehož posádku obvykle tvoří 5 letců a 10 operátorů zařízení, byl podle informací ukrajinské agentury RBC nad Azovským mořem „sestřelen ihned po vstupu do hlídkové zóny u Kyrylivky kolem 21:10 až 21:15“. Stroj zmizel z radarů, přestal reagovat na komunikaci a následně pilot doprovodného ruského stíhacího letounu Su-30 detekoval požár a pád. Ruské ministerstvo obrany se ale doposud oficiálně nevyjádřilo.

Druhý letoun Il-22M11 byl na hlídce v oblasti Strilkove a měl být zasažen u pobřeží Azovského moře kolem 21 hodiny. S poškozeným strojem se posádce údajně podařilo nouzově přistát v ruské Anapě na pobřeží Černého moře.

Úspěšné zásahy dvou důležitých ruských letounů přišly jen pár týdnů poté, co ukrajinští obránci pravděpodobně díky raketovému systému Patriot dodaného z USA sestřelili nad mořem hned trojici ruských stíhacích bombardérů Su-34. Někteří analytici připisují poslední úder rovněž schopnostem systému dlouhého dosahu Patriot, což by potvrzovalo, že ukrajinská obrana v posledních týdnech úspěšně odepírá ruským letounům přístup do některých oblastí.

Skvělá operace, slaví Ukrajina po údajném sestřelu tří ruských stíhaček

Ukrajinci pravděpodobně dovedně a skrytě systémy Patriot s dosahem přes 120 kilometrů rychle přesunují tak, aby se dostaly dostřelem do zón, které Rusové dosud považovali za bezpečné. Po akci se opět stáhnou. K prvnímu využití takové taktiky došlo loni v květnu sestřelením několika ruských letadel nad ruským územím, které hraničí se severovýchodní Ukrajinou.

„Musí mít prostředky dlouhého dosahu. K detekci a zasažení letounu A-50, který létá ve vyšších hladinách, potřebují výkonný radar i samotnou střelu, která je toho schopná,“ konstatoval Čadil s tím, že výkonem tomu odpovídají systémy S-300 nebo Patriot.

Osobně se ale přiklání spíše k použití systému Patriot. „S-300 je ruský systém, u něhož Rusové pochopitelně dokonale znají dosah a všechny frekvence. U systému Patriot takto detailní informace nemají a bylo by logické použít prostředek, který Rusové nemají tak zmapovaný,“ uvedl.

Za sestřelením stroje A-50 může podle něj stát selhání ruských zpravodajců, kteří možná neměli zrovna přesné informace o momentálním rozmístění ukrajinských prostředků protivzdušné obrany a jejich přesunech. „Je možné, že si mysleli, že mají Ukrajinci obranu v nějakém sektoru, zatímco ji už dávno přemístili blíž k linii dotyku a ruský letoun se rázem dostal na dostřel,“ popsal možný scénář.

Zajímavosti pak je, že na zvýšené riziko možného sestřelení ruských letounů včasné výstrahy a velení upozornila už v polovině listopadu britská vojenská rozvědka ve svém pravidelném hodnocení situace na Ukrajině.

Britští zpravodajci tehdy konstatovali, že Rusko začalo stroje A-50 používat také k identifikaci cílů nad Ukrajinou pro svůj pozemní raketový systém protivzdušné obrany SA-21, protože pomocí svého radaru dovede rozpoznat protivníkovy letouny na větší vzdálenost. Důvodem měly být obavy Moskvy, že Kyjev brzy obdrží dodávky západních stíhaček.

„Existuje reálná možnost, že Rusko přistoupí na větší riziko a bude létat s letouny blíže k frontové linii, aby stroje mohly účinně plnit svou novou roli,“ uvedla britská rozvědka.