Gripen E neuspěl u většiny spojenců. Výrobce útočí, aby neztratil i Česko

„Jsme přesvědčeni, že balíček gripenů pro Českou republiku stojí za zvážení, a to jsme ještě neměli možnost prezentovat všechna fakta o nákladech a schopnostech,“ uvedl viceprezident a ředitel obchodu Saab Aeronautics Lars Tossman.

Česko ovšem už rok jedná s USA o koupi 24 letounů F-35. Vláda o tom rozhodla na základě doporučení armádní analýzy, podle které mohou požadavky kladené na české letectvo po roce 2040 splnit pouze stroje páté generace a jejich jediným dostupným zástupcem je v současné době právě F-35 amerického výrobce Lockheed Martin.

Ministerstvo obrany kritiku odmítá s tím, že pro armádu je nejefektivnější a nejvýhodnější nákup letounů F-35 a se společností Saab nemá mandát jednat. Vláda totiž loni v létě rozhodla, že na základě armádní analýzy a doporučení, začne vyjednávat přímo s vládou USA o pořízení F-35.

S letouny F-35 ochráníme Česko i proti přesile, tvrdí spoluautor doporučení

Armádní analýza přitom vychází z indikativních nabídek, které si obrana vyžádala přímo od vlád jednotlivých zemí, kde se porovnávané letouny vyrábějí a nikoliv od samotných výrobců.

Z nich podle armády i ministerstva obrany vyplývá, že „cena letounu F-35A je nižší než u letounu JAS-39 Gripen E“. A cena uváděná v marketingových materiálech společnosti Saab je pak paradoxně o desítky procent nižší, než za jakou letouny oficiálně nabídla švédská vláda.

„Tady můžu všem kolegům říct, že nabídka společnosti je méně výhodná a je dražší než nabídka na nákup letounů F-35,“ uvedla během středeční debaty ve Sněmovně ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Jednání se švédskou vládou tak nyní probíhají jen o pokračování pronájmu současných letounů Gripen C/D tak, aby mohly chránit vzdušný prostor ČR i po roce 2027, kdy končí smlouva a případné americké stroje ještě nebudou k dispozici.

Gripen E odmítli Finové, Norové i Dáni

„Saab za posledních deset let nevyhrál s Gripenem ani jeden jediný tendr. Gripen E odmítli i navzdory výhodným nabídkám ve Finsku, Norsku a Dánsku. Saab si velmi dobře uvědomuje význam České republiky, neboť po eventuálním přechodu na F-35 mu v Evropě kromě domácího Švédska už zůstane pouze Maďarsko,“ uvedl nejmenovaný zdroj, který je s plánem modernizace českých vzdušných sil detailně obeznámen.

Útoky na armádní doporučení a šíření dezinformací o enormních nákladech na systém F-35 tak podle něj mohou vycházet právě ze snahy neztratit „klíčového klienta“ a na poslední chvíli zasít pochybnosti u veřejnosti i politiků.

Saab na svůj Gripen E eviduje pouze 92 objednávek z let 2013 a 2014 - 60 doma ve Švédsku a 32 z Brazílie. Takřka deset let nikde jinde neuspěl.

Česká republika je tak pro švédského výrobce násobně důležitější než pro Lockheed Martin, který v jen Evropě eviduje objednávky na více něž 500 svých strojů.

Neměli jsme šanci, zlobí se Saab

Švédsko podle Tossmana předložilo 4. července českému ministerstvu obrany cenovou nabídku na balík leteckých sil nové generace, který by umožnil spolupráci mezi zeměmi i po roce 2027, kdy pronájem současných strojů Gripen skončí.

Švédský výrobce namítá, že o budoucnosti českého nadzvukového letectva neměl možnost jednat. Vadí mu postup při výběru amerických strojů a tvrdí, že jejich provoz bude pro Českou republiku drahý. Nabízí přitom Česku 24 strojů Gripen E údajně za zhruba 2,5 až 3 miliardy dolarů (v přepočtu tedy asi 56 až 67 miliard korun). Nezahrnuje ale náklady na životní cyklus, respektive provoz.

A v jiné variantě, při nákupu jen 12 nových strojů Gripen E za přibližně 1,1 miliardy amerických dolarů (tedy přibližně 25 miliard korun), pak chce „zdarma přihodit“ všech dosavadních 14 strojů Gripen varianty C/D, které si Česko dosud pronajímá za přibližně 1,7 miliardy korun ročně.

Na „letku zdarma“ začal švédský výrobce také velmi netradičně lákat prostřednictvím komerčního dvoustránkového inzerátu na prvních dvou stranách českého celostátního deníku. S texty: „Celá letka Gripenů zadarmo. To stojí za úvahu“ a „Gripen E je od počátku vyvíjen jako obrana před Ruskem“, se snaží upozornit na svou nabídku.

Uvnitř vydání ovšem deník v autorském materiálu srovnává výhody a zápory americké a švédské nabídky a hodnocení vyznívá pro stroj F-35.

Gripen nevybrali ani další spojenci

Velení armády si ale stojí jednoznačně za svým. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky by americké stroje z pohledu bojeschopnosti české armády a odstrašení případného agresora „měnily pravidla hry“.

Pořízení těchto strojů bude podle armády z dlouhodobého hlediska ekonomičtější a výhodnější, než jiné varianty.

„Pořizovací náklady jsou přibližně stejné. Provozní náklady u letounů páté generace jsou vyšší jen o necelou čtvrtinu,“ prohlásil Řehka s tím, že to stojí za bezkonkurenční schopnosti, které F-35 nabízí.

Nejde ale jen o cenu a schopnosti, ale i dlouhodobost řešení a také o to, kolik a jakých strojů létá a bude létat u aliančních spojenců.

„Není náhoda, že drtivá většina členských států NATO zavádí do své výzbroje letoun F-35, který je plně připraven se s těmito výzvami vyrovnat. Například Norsko, Finsko, Nizozemsko, Británie, Itálie a další. Nepochybuji o tom, že všechny tyto státy provedly důkladnou analýzu, na základě které se rozhodly pořídit letoun F-35, stejně jako naši odborníci,“ konstatoval někdejší zástupce náčelníka generálního štábu a bývalý armádní letec Bohuslav Dvořák.

V ruském dostřelu F-35 potřebujeme, říká šéf finských vzdušných operací

Hodnotu letounů Gripen C/D i nejnovějších verzí E/F tím podle svých slov nechce nijak snižovat, ale česká armáda se jako součást Aliance musí přizpůsobit novým směrům v oblastí vedení bojové činnosti a k tomu mít také odpovídající výzbroj pro případ možného budoucího konfliktu.

„Jsou to skvělé letouny a já pevně věřím, že spolupráce se Švédským královským letectvem bude i nadále pokračovat na nadstandardní úrovni jako dosud. Gripen jistě ještě bude ve výzbroji české armády mnoho dalších let,“ dodal.

Ministerstvo obrany by mělo finální výsledek vyjednávání představit vládě v příštích týdnech. Kabinet následně rozhodne o jejich nákupu. Maximalistickou možnou částkou pro případný desetiletý kontrakt má být 5,62 miliardy dolarů (asi 124 miliard korun). Cena však má být výrazně nižší.

V částce takzvané „kongresové nabídky“ je totiž standardně zahrnuta výrazná finanční rezerva, aby americká vláda nemusela předkládat Kongresu nový návrh, pokud by ČR v požadovala navíc další vybavení, munici či služby. Americké úřady se proto snaží zákonodárcům vždy předložit nejvyšší předpokládanou možnou cenu.

Cena jen fyzických letounů by měla být zhruba 55 miliard korun. Další desítky miliard z kongresové nabídky pak tvoří právě munice, výcvik personálu, transfer simulačních technologií na základnu do Čáslavi, pilotní výstroj a další vybavení a náklady na životní cyklus na deset let.

„Do roku 2034 včetně máme životní cyklus smluvně zajištěn, za dalších 35 let provozu se nepřiblížíme ani 200 miliardám. Opět musím zopakovat, že provoz jiné platformy s výrazně menšími schopnostmi by byl jen o necelých 25 % levnější,“ konstatoval jeden z autorů armádního doporučení Jaroslav Míka ze sekce rozvoje sil ministerstva obrany.

Odmítl, že se provoz amerických strojů může prodražit až na 400 miliard, jak někteří kritici v poslední době uvádějí, včetně například bývalého velitele vzdušných sil Petra Mikulenky.

Stíhačky F-35 nás zapojí do obrany celé Evropy, říká spoluautor doporučení

Švédský výrobce se ohrazuje, že jeho řešení, ať už pokračování se současnými stroji C/D a jejich doplněním nebo s novými letouny Gripen E pro Česko, přinese významné finanční výhody z hlediska cenově přijatelného pořízení a „s minimálně polovičními provozními náklady oproti hlavnímu konkurentovi“.

Saab se zlobí, že firma ani švédská vláda nedostala příležitost představit konkrétnější nabídku a českému ministerstvu jen krátce prezentovala indikativní čísla. Je však skutečností, že právě se stroji Gripen už čeští letci operují bezmála dvacet let a švédský výrobce tak zná prostředí jako nikdo jiný.

Švédové podle Tossmana teď nabízejí stroje Gripen E s nejnovějšími možnými technologiemi, které udrží tempo s modernizací armády v budoucích letech.

„Do budoucna Gripen E splňuje všechny operační potřeby České republiky až do roku 2070 a dále,“ tvrdí Tossman. A výhodu švédský výrobce vidí také v tom, že nebude potřeba adaptovat infrastrukturu. Zpochybňuje také technologii „stealth“, která u letounu F-35 omezuje na minimum množství vyzářených či odražených zvukových, infračervených, optických i radarových signálů, což stroj činí obtížně zachytitelný senzory a radary.

„Gripen E místo tradiční stealth technologie založené z velké části na nákladném coatingu (pozn. autora: využití speciálních nátěrů) využívá více prostředky elektronického boje. Považujeme to za chytřejší řešení pro bojiště budoucnosti,“ uvedl švédský výrobce.

Stroje Gripen před lety vybrala ČSSD

Možný nákup F-35 tento týden ostře kritizovala také opoziční ČSSD, která byla ve vládě, když se stát před lety rozhodl nejprve koupit právě 24 strojů Gripen a posléze kvůli rozpočtovým škrtům jen pronajmout 14 těchto nadzvukových letounů.

„Je to prokazatelně nejdražší letoun, který je na trhu. Nás tohle blýsknutí bude stát stovky miliard,“ kritizoval exministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Je podle něj možné nakoupit vylepšenou verzi gripenů. „Není pravda, že to je outsider mezi letadly,“ prohlásil.

Sociální demokracie kritizuje chystaný nákup stíhaček F-35, zastala se gripenů

A s kritikou přišel tento týden také bývalý ministr obrany Lubomír Metnar za opoziční ANO. „Narůstající kritika odborníků i veřejnosti svědčí o tom, že zdůvodnění projektu F-35 v době, kdy vláda dělá nesystémové škrty a zvyšuje daně, je nedostatečné,“ uvedl.

Podobně hovořil také poslanec Pavel Růžička (ANO), který patří k nejhlasitějším kritikům možného pořízení F-35 a označuje armádní experty za „agenty amerického výrobce Lockheed Martin“.

„Pokud tady pan kolega Růžička řekl a obvinil armádu, že je agentem společnosti Lockheed Martin, tak bych na to tedy chtěla opáčit, koho je agentem pan poslanec Růžička? Je tedy agentem společnosti Saab, která tady zastupuje Gripen? Když na to má takto vyhraněné názory a ví. Pan poslanec Růžička ví, že tady neříkal pravdu. On to ví, ale zřejmě musel,“ uvedla v reakci během sněmovní debaty ministryně Jana Černochová.

Zároveň vyzvala, aby přestal šířit dezinformace a lži. To, že ministerstvo obrany prozatím nezveřejňuje detailní nabídky a výsledky jednání s americkou stranou, je logický krok právě proto, že o možném pořízení bude teprve jednat Bezpečnostní rada státu a samotná vláda.

Studie srovnává nesourodá data

Nicméně švédský výrobce se dál snaží vzbuzovat pochybnosti. Například zveřejněním srovnání od renomovaného magazínu a poradenské společnosti Aviation Week Network, kterou si před časem Saab objednal.

Firma tvrdí, že chtěla mít „relevantní a nezkreslené porovnání cen a nákladů na provoz stíhacích letounů na současném trhu“. Uvádí přitom, že nákup armádní techniky je sice otázka suverénního rozhodnutí vlády, ale že nákup stíhacích letounů provází řada otázek a porovnávání čísel a schopnosti, která jsou obtížně porovnatelná.

Závěry studie, která zkoumá nákladovost sedmi letounů, označuje letoun F-35 za nejnákladnější variantu a naopak letouny Gripen za nejvýhodnější.

Závěry jsou však podle expertů neprůkazné. Naopak. I přes proklamace totiž porovnává údaje, které nemají stejný charakter.

Jde tak spíše o „brožuru pro fanoušky letectví“, protože závěry nevycházejí ze skutečných indikativních nabídek, které mělo ministerstvo obrany a potažmo armáda k dispozici pro svou analýzu a vojenské doporučení vládě, jehož malou část nechal náčelník generálního štábu Karel Řehka tento týden kvůli dezinformacím odtajnit.

Nabídky zůstávají z pochopitelných důvodů obchodním tajemstvím právě kvůli konkurenčnímu boji. Expertní komise zkoumala přitom stejných sedm typů letounů. Prvotní nabídky neměla od výrobců, ale od vlád jednotlivých zemí, které Česká republika výhradně oslovila.

Podle zatím neoficiálních informací přitom cena nebyla tím jediným nejdůležitějším kritériem, ale nabídky byly porovnávány také vzhledem k životnosti letounů, schopnostem strojů a schopnostem v rámci společného aliančního působení. Přesně v tomto pořadí.

A zatímco americký stroj F-35 v analýze zvítězil, Gripen údajně nebyl ani na druhém místě. Obrana výsledky nijak nekomentovala a srovnání na žádost oslovených vlád nezveřejnila právě kvůli odstupu od možného konkurenčního boje. Hodnotící model byl použit po vzoru Belgie a Nizozemska, které nakonec rovněž nakupují stroje F-35.

Výpočet nákladů na letovou hodinu si totiž každý dělá prakticky, jak chce. Armáda proto posuzovala částku za provoz 24 letounů na 1 rok, což je pro ní klíčové z hlediska plánování a přípravy rozpočtu.

Nákup letounů F-35 změní pravidla hry, stojí si za svým armáda

Magazín ale využil metodiku, která používá standardizovaný soubor výchozích předpokladů pro pořízení flotily 100 letadel provozovaných po dobu 37 let při počtu 200 hodin na jedno letadlo ročně.

Studie tvrdí, že předpoklady vycházejí ze současných tržních trendů a odrážejí realistický provozní profil stíhacího letounu po celou dobu jeho životnosti. Provozní náklady jsou pak vypočteny na základě sazby nákladů na letovou hodinu pro každý jednotlivý typ letadla a vycházejí ze současných a historických údajů převzatých z rozpočtové dokumentace.

Tady je však také problém. Přestože je v materiálu uvedeno, že vychází z dostupných otevřených zdrojů a pod čarou je uvádí, jsou zdroje často nesrovnatelné, není zde vysvětlení skladby celkových čísel a často ani neobsahují informace uváděné v prezentaci.

V případě zdrojů AFTOC a VAMOSC (informačních systémů amerického letectva a námořnictva) se navíc jedná o uzavřené databáze, které obsahují citlivé informace různého stupně ochrany, rozhodně se tedy nejedná o otevřené informace a nelze je ověřit. Často jsou také srovnávány cenové údaje z roku 2023 a 2013 současně.

Například u stroje F-35 je u ceny za jednotku uváděna suma, kterou „rozpočtuje“ americká vláda na rok 2023 na celý systém, nicméně cena letounu s motorem a nezbytným příslušenstvím, bez náhradních dílů simulátorů a systémů podpory takzvaný „Flyaway unit cost“ je 91,14 milionu USD. Tento údaj relativně odpovídá metodice popsané v úvodu.

U nákladů na údržbu je ovšem jako zdroj informací systém AFTOC, kde nelze čísla jednoznačně ověřit. A u operačních nákladů podobně nelze vyčíst, zda data ze uzavřeného systému AFTOC zahrnují například i spotřebu cvičné munice, jak ve své metodice USA počítají, a také náklady na personál, včetně počtu lidí a platů. Právě to může činit zásadní rozdíl.

Naopak u srovnání letounu Gripen E je v materiálu udávána cena, která není doložena z rozpočtových zdrojů švédské vlády nebo podobně validního zdroje jako v případě F-35.

Odkazy pod čarou se vážou jen na tiskové prohlášení z roku 2013, kdy bylo oznámeno financování vývoje a možné objednávky přestavby 60 strojů varianty C/D na nejnovější E pro švédské letectvo. Chybí také aktuální informace pro rok 2023, tak aby byla údaje srovnatelné s F-35.

U nákladů na údržbu a operačních nákladů je jako zdroj dat opět uveden systém AFTOC a také podobný systém amerického námořnictva VAMOSC. Bez přístupu nelze jednoznačně ověřit, zdali tyto americké systémy a proč evidují informace o nákladech na provoz a údržbu „cizích“ letounů Gripen. A také schází relevantní data z běžného provozu, protože stroje Gripen E nejsou doposud u bojových útvarů.