Letos to bude 55 let, co se hlavní koncertní sál Lucerny pokusila poprvé dobýt zpěvačka Naďa Urbánková. Tehdy, 2. prosince 1969, si na to ještě netroufla sama. Vystoupila ve dvojrecitálu se semaforským kolegou Milanem Drobným. V premiéře zazpívala třeba populární píseň Honey Pie, tedy její českou coververzi s názvem Vzdálená, později známou spíše v podání Heleny Vondráčkové s jiným textem nazvaným Miláčku.
„Přál bych jí více písní typu Mosaznej džbán nebo Závidím: v nich oslňuje, uklidňuje, ba doslova hladí jakousi dokonalou prostotou a přitom jadrností všech výrazových prostředků. Nechci to zakřiknout, ale myslím si, že právě pro tyto vlastnosti je před Naďou Urbánkovou ještě velká perspektiva,“ chválil v dobových Aktualitách Melodie její výkon publicista Leo Jehne. O tři roky později vyhrála zpěvačka poprvé Zlatého slavíka. V této anketě popularity zvítězila i v dalších čtyřech ročnících.
Naďa Urbánková (Praha, 24. ledna 2007)
Její tehdejší „sparingpartner“ z Lucerny Milan Drobný ve čtvrtek na stejném místě na vzpomínkovém koncertě nechyběl. „Všem, co tady zpívají, bych mohl dělat tátu,“ smál se. Mnozí účinkující totiž byli o jednu až dvě generace mladší.
O všech to ale neplatilo – třeba zpěvák Karel Kahovec má jen o dva roky méně. „U Country beatu Jiřího Brabce jsem byl s Naďou bezmála osm let. Procestovali jsme prakticky celý svět, od bývalého Sovětského svazu až po Kubu. Dvakrát jsme byli v Nashvillu v kolébce country music, třikrát na turné v Anglii. Byla nejen skvělá zpěvačka, ale i parťačka,“ vzpomínal.
Z předem ohlášených hvězd nakonec chyběl jen nejstarší pamětník – Václav Neckář. „Před koncertem jsem s ním mluvil. Mám vás všechny pozdravovat,“ řekl publiku jeho bratr Jan.
„Jak na tom je?“ zajímalo moderátora Karla Voříška.
„No, tak jsme starý,“ odpověděl hudebník.
„Dejte pokoj, vy jste to na mně poznal,“ reagoval Voříšek.
„Mluvím o bratrovi a o sobě,“ usmál se Neckář. „Teď je v Teplicích v lázních, daří se mu jakžtakž. Doufám, že na konci dubna na tom bude líp.“ Zpěvákovi pak poslala zaplněná Lucerna na dálku potleskem „léčivou energii“.
Dvě mladé zpěvačky uvedly, že se s některými písněmi Nadi Urbánkové seznámily až díky přípravě na tento koncert. “Možná se i trošku stydím, že jsem je všechny neznala, ale jsem ráda, že už je znám,“ přiznala Markéta Schimmerová (Procházková). „Měla nádherné texty. Hledala jsem jejich autory a zjistila jsem, že si některé psala sama,“ doplnila Eva Burešová.
Ve třech spolu s Janem Smigmatorem zazpívali píseň Amfora, lexikon a preparát, což byla historicky první nahrávka, která Nadě Urbánkové vyšla u Supraphonu na malé singlové desce. Začínající zpěvačka ji natočila v roce 1965 s Evou Pilarovou a Jiřím Šlitrem.
Na čtvrtečním koncertě v režii Michala Cabana nechyběly ani další velké hity jako Drahý můj (Magda Malá a Karel Kahovec), Svatební průvod (Šárka Rezková), Mám ráda žužu (Jana Fabiánová) nebo Prázdný expres (Leona Machálková). Při písni Vilém peče housky se v obecenstvu objevilo několik hostesek, které začaly divákům rozdávat čerstvě napečené housky.
Necelý rok fungující vokální uskupení Wow vocal „zarapovalo“ v druhé polovině koncertu čtyřicítku názvů Nadiných písní. Šéf sextetu Jiří Škorpík také objasnil, co znamená slovo rap. „Rychlé Americké Povídání,“ vysvětloval údajnou zkratku.
V závěru zazněla píseň Závidím, kterou mnozí fanoušci považují za největší hit z repertoáru Nadi Urbánkové. „V originále je od Adriana Celentana, víte to? Trošku si na ni vzpomeňme,“ uvedl skladbu Michal David, začal u klavíru zpívat italsky a pak přešel do češtiny.
K Nadě Urbánkové se, jak vzpomínala, dostala tato píseň náhodou. „Franta Ringo Čech mi dal jednou poslechnout takový italský foxík, který se mi líbil. Pak navrhl, že by mi k tomu mohl Jirka Grossmann napsat text. Poprosila jsem ho, ani nemrknul a druhý den ráno ho měl hotový. Až potom jsme se dozvěděli, že právě tehdy přišel z nemocnice, kde se dozvěděl, že má těžkou formu leukémie. S tímhle pocitem ten nádherný text asi psal. Ale to jsem tenkrát nevěděla. Když jsem ji na premiéře jedné z Besídek zvláštní školy zpívala poprvé, napsala jsem si na dlaň tahák, abych věděla, co všechno závidím,“ prozradila.