Demonstrace v Berlíně proti AfD (21. ledna 2024) | foto: Profimedia.cz

Německo má už dvě nové protestní strany, politika v zemi se drolí

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Během krátké chvíle v Německu vznikly dvě nové strany s potenciálem oslovit nespokojené voliče. Strana populární ultralevicové političky Sahry Wagenknechtové, by podle průzkumů dosáhla na 14 procent. Druhou partají bude Unie hodnot bývalého šéfa kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, dosavadní spolek konzervativců z CDU a CSU se změní v politickou stranu příští měsíc.

Vládní politici si mnou ruce, že oba nové projekty by mohly odebrat část podpory podobně laděné Alternativě pro Německo (AfD), protiimigrační straně, se kterou mají mnohé styčné body. Ozývají se ale i varovné hlasy.

Manfred Güllner, šéf známého Institutu pro výzkum veřejných nálad Forsa, varoval před roztříštěností stranického systému a nebezpečím návratu „výmarských poměrů“ v Německu. Narážel tak na předválečnou éru Výmarské republiky před nástupem nacismu.

V tradičně konsenzuálním Německu bylo zvykem vše řešit v klidu u stolu. Teď jsou najednou v ulicích mohutné protesty.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.