Osm základních otázek kolem amerického protiraketového štítu

1. Proč Američané v Evropě budují protiraketový štít?
Má zvýšit bezpečnost USA i Evropy proti možným útokům ze států s nevyzpytatelným režimem, které disponují raketami dlouhého doletu. Ty by případně mohly nést i jadernou hlavici. Nejčastěji udávaným nebezpečným státem byl Írán.

2. Jak bude celý systém fungovat?
V Brdech bude vybudována radarová základna, v Polsku raketová. Český radar zaznamená letící nebezpečí, alarmuje americkou centrálu. Ta rozhodne o vypuštění jedné z deseti protiraket v Polsku, která zničí útočný projektil v atmosféře.

3. Jaké bude postavení amerických vojáků?
Na základnách budou sloužit američtí vojáci, podmínky jejich pobytu se dolaďují. V Česku jich bude 250, počty v Polsku se upřesňují.

4. Proč americký systém vadí Rusům?
Moskva považuje íránské nebezpečí za záminku. Podle ní se protiraketový štít snaží zvrátit mocenskou rovnováhu v Evropě ve prospěch USA. Dlouhodobě plány Američanů odmítá. Kreml dokonce zavrhl možnost, že by ruští vojáci mohli na základnách dělat svoje inspekce. V pátek Anatolij Nogovicyn z ruského generálního štábu prohlásil, že nově uzavřená dohoda "nemůže zůstat nepotrestána."

5. Proč jednání USA s Polskem trvala déle než s ČR?
Poláci o smlouvě více licitovali. Chtěli výměnou za poskytnutí svého území pro rakety dostat systém vzdušné obrany Patriot. V červenci se zdálo, že se Washington s Varšavou nedohodne, a dokonce se objevila zpráva, že Američané mají pro případ krachu jednání jako rezervu přichystánu Litvu. Nakonec si ale Poláci prosadili svou a dostanou od Američanů 96 raket krátkého doletu, které budou obsluhovat američtí vojáci.

6. Urychlila dohodu válka v Gruzii?
Ano. Připustil to i polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, když s narážkou na Kavkaz řekl: "Nacházíme se v nové mezinárodní situaci." Poláci – přes oficiální proklamace – za hlavní hrozbu dlouhodobě považují Rusko, což je evidentní i z touhy po systému Patriot.

7. Co je potřeba ještě udělat, aby byl systém zřízen?
V Česku i Polsku je ještě potřeba schválení smluv parlamentem a podepsání hlavou státu. Teprve pak se může začít s konstrukcí systému. Hotov bude nejdříve v roce 2014.

8. Schvalují zřízení základen v Polsku a ČR místní lidé?
V obou zemích se hlas lidu neshoduje s přáním politiků. V Česku se v posledním výzkumu agentury STEM proti projektu vyslovilo 44 procent obyvatelstva a v Polsku je to ve všech průzkumech přes padesát.