„Ve městě, které je historicky proslulé defenestracemi, ale již méně násilnými trestnými činy, jsou bezpečnost a ochrana považovány za samozřejmost mnohem více než ve většině evropských metropolí,“ píše ve své analýze britský deník The Guardian. Podle něho je šok a zmatek obyvatel, kteří se snaží hrůzný čin vstřebat, zcela pochopitelný.
Přesto je podle The Guardianu tento incident pravděpodobně méně vytržený z kontextu, než naznačují prohlášení oficiálních činitelů – včetně pražského primátora Bohuslava Svobody. „Vždycky jsme si mysleli, že je to věc, která se nás netýká. Teď se ukazuje, že se bohužel i náš svět mění a problém individuálního střelce se objevuje i u nás,“ cituje Svobodu list.
Policie zná totožnost všech obětí střelby, mezi zraněnými jsou tři cizinci |
Policie ve čtvrtek uvedla, že střelec, který na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy zabil třináct lidí a dalších 25 zranil, legálně vlastnil více střelných zbraní. „Vysvětlit to lze tím, že Česko má jeden z nejliberálnějších zákonů o držení zbraní v Evropské unii,“ míní The Guardian.
„Právo nabývat, držet a nosit střelnou zbraň“ je uznáno v české legislativě o střelných zbraních, přičemž ústavní novela Listiny základních práv a svobod z roku 2021 právně zaručuje „právo bránit život svůj či jiného člověka i se zbraní“. Novela byla přijata na základě petice, kterou podepsalo 102 tisíc občanů a byla zorganizována jako nesouhlas s návrhem Evropské komise na omezení držení střelných zbraní v celé EU, připomíná list.
Odpor podle deníku odrážel dlouhou historii držení zbraní v českých zemích, která sahá až k husitskému povstání proti katolické církvi v roce 1419. Ačkoli bylo držení zbraní přísně kontrolováno během nacistické okupace v letech 1939-45 a následně komunistickým režimem, který vládl v Československu během studené války, po sametové revoluci v roce 1989, která předznamenala konec komunismu, se do Československa vrátilo.
Není šance uniknout, říká o střelbě dlouhou zbraní expert |
The Guardian podotýká, že v roce 2020 bylo v zemi s 10,6 milionu obyvatel více než 307 tisíc legálních držitelů zbraní, přičemž naprostá většina z nich jako důvod vlastnictví uváděla obavy o svou bezpečnost a potřebu ochrany.
Policejní údaje z roku 2022, které cituje americký časopis TIME, uvádějí, že v zemi je registrovaný více než milion střelných zbraní. Od ruské invaze na Ukrajinu se v zemi mírně zvýšil počet žádostí o získání zbrojního průkazu.
„Hromadné střelby v Česku jsou vzácné, ale ne ojedinělé,“ píší v zahraničí
„Vlastnictví zbraní jde ruku v ruce s hrdou tradicí české zbrojní výroby. A možná není bez souvislosti, že střelby s více oběťmi v relativně klidné středoevropské zemi nejsou nijak neznámé,“ uvedl The Guardian.
„Hromadné vraždy jsou sice v Česku vzácné, ale ne ojedinělé,“ píše také americký list The Washington Post a připomíná, že v roce 2019 zabil střelec v nemocnici v Ostravě šest lidí a sám sebe. Deník upozorňuje také na případ z února 2015, kdy senior zastřelil dvěma pistolemi osm lidí v restauraci v Uherském Brodě a poté se sám zabil. „Stejně jako v případě pražské střelby vlastnil střelec obě střelné zbraně legálně,“ podotkl The Guardian.
Střelba v Praze: student zabil na fakultě 14 lidí a dalších 25 zranil, pak zemřel |
Skutečnosti, že pachatel držel zbraně legálně, si všímá i americký deník Washington Post. Ačkoli české zákony o zbraních považuje za „volnější než ve většině evropských zemích“, podotýká, že země po svých občanech vyžaduje složení přísných testů.
Americká stanice CNN připomíná, že Češi mohou zbraň držet legálně pouze za předpokladu, že získají zbrojní průkaz, který vyžaduje lékařskou prohlídku, zkoušku odborné způsobilosti ke zbrani a čistý trestní rejstřík.
WP čtvrteční masová střelbu v Praze označil za jednou z nejhorších v Evropě od roku 2015, kdy při teroristickém útoku teroristické organizace Islámský stát zahynulo v pařížském klubu Bataclan 130 lidí.
Pomáhal zachránit studenty. Chtěl jsem po něm střílet, hrdina nejsem, říká |
Mezinárodní organizace Gunpolicy.org uvádí, že v roce 2019 – posledním roce, kdy jsou na jejich stránkách k dispozici údaje o násilí páchaném střelnými zbraněmi – bylo v Česku zaznamenáno 195 úmrtí způsobených střelnými zbraněmi. V roce 2018 to bylo 170 úmrtí a o rok dříve 174 úmrtí, podotkl TIME.
Naproti tomu Spojené státy, které mají asi 332 milionů obyvatel, podle dostupných údajů zaznamenaly v roce 2019 více než 15 tisíc úmrtí střelnou zbraní. Do tohoto údaje nejsou započítávány sebevraždy.
Strašné zprávy z Česka, píší v Německu
Střelbě se v pátek podrobně věnují i německá mídia. Na první stránku zprávu o útoku zařadil deník Berliner Morgenpost, který v článku citoval českého ministra vnitra Víta Rakušana, že incident neměl teroristické pozadí.
„Zprávy z Česka jsou strašné,“ napsal portál magazínu Der Spiegel o útoku. Deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) zase zveřejnil emotivní fotografie studentů, kteří se před útočníkem skrývali na římse univerzitní budovy.
VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy |
Deník Die Zeit si vedle popisu čtvrtečních událostí povšiml, že policie pracuje s verzí, že střelec z univerzity před týdnem zabil také muže a jeho dvouměsíční dceru v Klánovickém lese. Die Zeit přinesl rovněž výčet kondolencí, které do Prahy ze zahraničí přicházejí. V mezititulku použil slova německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové, která napsala, že útok zasáhl srdce Evropy.
Událost sledují i německé televize. Veřejnoprávní stanice ZDF informovala o všech známých podrobnostech případu.
Saský deník Sächsische Zeitung napsal, že střelba vyvolala v okolí paniku a že lidé hromadně utíkali mimo jiné z Karlova mostu, který je nedaleko budovy Filozofické fakulty. Deník také zmínil prohlášení saského ministra pro vědu Sebastiana Gemkowa o tom, že Sasko a saské vysoké školy jsou s Univerzitou Karlovou úzce propojeny.
Bavorská veřejnoprávní televize BR uvedla, že krvavý čin na univerzitě byl tím nejhorším střeleckým útokem, jaký Česko dosud zažilo. BR rovněž informovala o šokovaných představitelích Česka, o krizovém zasedání vlády premiéra Petra Fialy a také o kondolencích z Německa.