Tavení za zvuků války. Dělníci Záporožstalu se odmítají podřídit ruským úderům

Když se Záporožím rozezní siréna varující před ruským raketovým úderem, hutník Oleksij Klašnik a jeho kolegové neběží do jednoho z šestnácti zdejších krytů, ale dál pokračují v práci s roztaveným kovem o teplotách přes tisíc stupňů Celsia. Zastavení vysoké pece uprostřed tavení železa používaného k výrobě oceli je podle něho příliš riskantní.

„Lidé si na to zvykli. Rusové závod ještě nikdy nezasáhli, ale ve městě jsou slyšet exploze,“ řekl devětadvacetiletý Klašnik deníku The Washington Post (WP). Ostřelování je se začínající ukrajinskou protiofenzivou stále častější.

Do Záporoží přijel šéf MAAE. Snímky zachycují, jak voda u elektrárny opadla

Záporožstal, jedna z největších oceláren na Ukrajině, se stala symbolem vzdoru proti ruské agresi. Na začátku invaze se uzavřela na 33 dní, ale od té chvíle je nepřetržitě v provozu a pomáhá národnímu úsilí. Válka však železárnu silně ovlivnila. Od počátku bojů nepracovala na více než 70 procent kapacity. Před ruským vpádem tu pracovalo deset tisíc lidí. Tisícovka z nich loni přešla do služeb armády, další tisícovka se odstěhovala.

Ocelárna má rozsáhlou spleť potrubí, komínů a trubek, které zásobují vysoké pece a slévárny, v nichž podle listu The New York Times pracuje pět tisíc lidí na směnu. Nyní jsou v provozu jen dvě ze čtyř místních pecí.

Dvanáctihodinové směny

Práce u pecí je náročná a vyčerpávající. Noví zaměstnanci během prvního měsíce vypotí až deset kilogramů. Kromě horka hutníci čelí také karcinogenním výparům. Kvůli smrtelným nehodám z dob Sovětského svazu nosí dělníci v Záporožstalu měřiče oxidu uhelnatého.

„Loni nám směny prodloužili z osmi na dvanáct hodin, abychom se přizpůsobili nočnímu zákazu vycházení ve městě,“ říká Klašnik, pro něhož to znamená čtyři hodiny brutálního horka denně navíc. „Ale jsem hrdý na to, že tu můžu pracovat, vždy jsem byl,“ míní hutník.

Válka a ukrajinská protiofenziva 217 fotografií

Záporožstal je součástí společnosti Metinvest, metalurgického gigantu nejbohatšího muže v zemi Rinata Achmetova. K jeho podniku patří také železárna Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu, která byla dlouho poslední baštou ukrajinské obrany města, jež nakonec dobyli Rusové.

Jednačtyřicetiletý Maksym Nočenko dříve pracoval v Azovstalu a zpovzdálí sledoval, jak ho okupanti postupně likvidují. „Bylo to, jako by vám odřezávali kusy těla,“ popsal agentuře AP Nočenko, jenž z Mariupolu loni v květnu uprchl a začal pracovat v Záporožstalu.

Exploze Kachovky způsobila další potíže

Ukrajina před válkou platila za jednoho z největších dodavatelů železa a oceli na světě, přičemž kovy tvořily zhruba třetinu ukrajinského vývozu. Odvětví napříč zemí zaměstnávalo více než 560 tisíc lidí.

Nyní čelí ocelárny na Ukrajinou kontrolovaném území řadě problémů. Rusové je odřízli od dolů na železnou rudu a jejich neustálé nálety na elektrickou síť způsobily v provozech výpadky proudu. Blokáda ukrajinských přístavů zase znamenala ztrátu přístupu k mezinárodní lodní dopravě. Vývoz do východní Evropy nyní probíhá po železnici, což je nákladné a omezuje odbyt.

Ukrajinci v Záporoží chtějí rozštěpit ruské sevření, u Orichivu zuří tvrdé boje

Záporožstal dříve spolupracoval se zákazníky v téměř šedesáti zemích – tento počet se po propuknutí bojů snížil na polovinu. Válka ovlivnila jeho schopnost plnit zakázky ve většině Blízkého východu a afrických zemích.

„Před válkou se asi devadesát procent hutních výrobků vyváželo přes moře, protože to bylo mnohem levnější,“ řekl AP Dmytro Goriunov z ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii.

Ukrajina je pro EU klíčová. Kvůli válce mohou váznout dodávky obilí i oceli

Nedávné protržení hráze Kachovské přehrady v Chersonské oblasti přidalo další problém. Velká ocelárna v Kryvém Rihu v úterý oznámila, že kvůli problémům se zásobováním vodou zastaví výrobu na neurčito.

Válka s Ruskem podle WP rovněž způsobila, že Metinvest a další ukrajinští výrobci oceli zaostali v celoprůmyslovém závodě o přechod od tradiční oceli, která je poháněna uhlím a je hlavním zdrojem emisí uhlíku, k ekologické oceli. Země jako Čína nebo Indie zaujaly místo Ukrajiny na mezinárodních trzích. Ačkoli na ruskou ocel jsou uvaleny sankce, na její železnou rudu nikoli.