„Kreml se před návštěvou čínského ministra obrany Li Šang-fua v Moskvě, která se uskuteční ve dnech 16. až 18. dubna, pravděpodobně snaží představit jako rovnocenný obranný partner Číny,“ reaguje zpráva ISW na ruské oznámení o překvapivé inspekci své tichomořské flotily.
O uvedení flotily do pohotovosti informoval ruský ministr obrany Sergej Šojgu v pátek ráno, píše RIA Novosti.
Podle analytiků chce Kreml tímto krokem demonstrovat svou sílu, která přetrvává navzdory aktuální válce na Ukrajině. Vyjadřuje tím také podporu čínským cílům v Tichomoří.
Čína s USA soupeří v Indickém oceánu, ostrovní národy se strachují o existenci |
Jedná se nepochybně o strategický krok ze strany Ruska, které si potřebuje udržet čínskou přízeň. Čínský ministr zahraničních věcí Qin Gang totiž v pátek prohlásil, že Čína nebude prodávat zbraně Kremlu, a bude regulovat vývoz zboží do Ruska, které má dvojí využití, tedy civilní a vojenské. Partnerství „bez hranic“, které Rusko a Čína deklarovaly před plnou invazí na Ukrajinu, má tak patrně své meze.
KOMENTÁŘ: Si Ťin-pching v Moskvě aneb marné čekání na čínského Godota |
Ruský prezident Vladimir Putin také nepochybně doufal, že dvoustranné partnerství s Čínou zajistí už v březnu, kdy Moskvu navštívil čínský prezident Si Ťin-pching.
Šojgu však uvedl, že „hlavním cílem prověrky je zvýšit schopnosti ozbrojených sil odrazit agresi pravděpodobného protivníka z oceánu a moře,“ píše agentura TASS.
Flotila se podle něj má v co nejkratší době připravit k bojovým akcím, provést operační nasazení a splnit cvičně bojové úkoly v blízkých i vzdálených oblastech.
7. června 2019 |
Výhrůžky Japonsku Rusko těžko naplní
Prověrky bojové připravenosti mají také podle analytiků vyslat varovný signál směrem k Japonsku před blížícím se zasedáním skupiny G7. Chce tak zabránit Japonsku v další podpoře Ukrajiny.
Varovné signály pro Japonsko ukrýval i samotný projev ruského ministra obrany, který deklaroval, že „kontroly bojové připravenosti mají pomoci k vypracování metod, které zabrání rozmístění nepřátelských sil v jižní části Ochotského moře, a odrazí vylodění na jižních Kurilských a Sachalinských ostrovech“.
Kurilské ostrovy patří Rusku, přičemž jejich jižní část (Kunaširi, Iturup, Šikotan a Habomajské ostrovy) jsou nárokovány Japonskem.
Kurilské ostrovy patří od roku 1945 Rusku. Čtveřici ostrovů si totiž Stalin anektoval tři dny po japonské kapitulaci na konci druhé světové války. Jižní část Kurilských ostrovů si proto dodnes nárokuje právě Japonsko.
Ruská invaze křísí staré územní spory. Tokio se znovu hlásí o Kurily |
Podle analytiků však ruská armáda není v současné době v pozici, kdy by mohla Japonsko ohrozit. Jednotky 40. a 155. námořní pěší brigády Tichomořské flotily totiž utrpěly těžké ztráty u Vuhledaru v Doněcké oblasti na začátku roku 2023, a také na konci roku 2022. 155. brigáda byla v uplynulém roce obnovena dokonce osmkrát.
„Tichomořská flotila pravděpodobně nemá k dispozici dostatečnou bojovou sílu v tichomořském regionu, aby mohla zaujmout pozici, která by skutečně ohrožovala Japonsko,“ dodává ISW.