„Situace je naprostá katastrofa. Rodiče berou útokem administrativní budovu,“ popsala serveru The Insider matka jednoho ze zadržených vojáků Anna. „Nikdo nám neumožňuje vidět naše děti. Nedávají nám též žádná jména.“
Anna je jednou ze skupiny rodičů a příbuzných, kteří se vydali do Luhanské oblasti, aby „osvobodili“ své milované. Ti zde jsou údajně drženi proti své vůli, protože se nechtěli dále účastnit bojů na Ukrajině, i když jim sami velitelé slíbili po třech měsících propuštění domů.
„S nikým jsme to nekonzultovali,“ říká o záchranné „misi“ jiná matka, Marie. „Bylo to kolektivní rozhodnutí učiněné spolu s rodinami dalšími vojáků. Něco se musí udělat. Musíme zachránit své děti a ukončit toto bezpráví.“
Podle zpráv ruských médií ruští smluvní vojáci, kteří odmítli dále působit na frontě, jsou odváženi do „speciálních center“ v Luhanské oblasti. Zde je na ně vyvíjen psychologický a zřejmě i fyzický nátlak, aby se vrátili na bojiště. Někteří „odmítači“ jsou údajně biti a posíláni do „jam“.
Věznitelé, jimiž mají být žoldáci z nechvalně proslulé Vagnerovy skupiny, vojákům sebrali telefony. Některým se ale podařilo mobily schovat a napsat svým příbuzným.
Jámy a mučení. Rusy odmítající bojovat čeká „převýchova“ v Luhansku |
Podle Anny je „bolestné“ vidět prosby rodičů, kteří žádají o alespoň telefonický kontakt se svými dětmi, ale setkávají se jen s odmítnutím. „Dokonce ani Ukrajinci tohle nedělají,“ stěžují si někteří z nich. „Manželky ukrajinských vojáků mohou navštěvovat své (zajaté) manžele, přinášet jim peníze. A s našimi vojáky je zacházeno příšerně.“
Není známo, že by Rusové umožňovali ukrajinským ženám navštěvovat jejich zajaté partnery. Ženy obránců oceláren v mariupolském Azostavu naopak upozorňovaly, že o svých mužích zajatých Rusy a převezených do Doněcké lidové republiky nic neví.
Je to zcela legální, tvrdí Rusové
Marie vypráví o svých potížích při snaze získat informace od ruských vojenských činitelů. Jednotka, kde její syn sloužil, jí sdělila, že už za něj nezodpovídá. „Má jiné velitele. Stráví deset dní v luhanské Brjance kvůli konzultacím a vyšetřování. Oni zjistí, kdo je zločinec a kdo ne,“ sdělili jí z jednotky.
Ruské ozbrojené síly oficiálně popírají, že mají s věznicemi něco společného. Tvrdí, že se jedná vyloženě o aktivitu „luhanských ozbrojenců“.
Když však Marie trvala na tom, že to, co se děje v Luhansku, je nelegální, protože je nezadržuje ruská armáda, jednotka jejího syna trvala na tom, že celá záležitost je legální. „Není na tom nic nelegálního. Jsou vyšetřováni a zpovídání ruskými činiteli. On (její syn) se ale v současnosti hlásí k vojenské jednotce, ve které je umístěn v Luhanské lidové republice,“ dozvěděla se.
Přiveďte je domů živé. Manželky ruských vojáků žádají o návrat svých mužů |
Ruská „speciální operace na Ukrajině“ probíhá už více jak pět měsíců. V Rusku se stále častěji objevují případy znepokojených rodin, které požadují informace o vojácích nasazených na Ukrajině a chtějí docílit toho, aby se jejich příbuzní vrátili domů.
Koncem června se například ženy vojáků z Burjatska obrátily na hlavu této autonomní republiky Alexeje Cydenova s výzvou, aby vrátil jejich muže domů. Právě muži z této chudé ruské republiky jsou nejčastějšími obětmi bojů na Ukrajině.