„Vítám, že Švédsko už začalo měnit své protiteroristické zákony a zajistí, že právní rámec pro vývoz zbraní bude odrážet jeho budoucí status člena NATO s novými závazky vůči spojencům,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci se švédskou premiérskou Magdalenou Anderssonovou. „To jsou dva důležité kroky týkající se obav, které vyjádřilo Turecko,“ dodal Stoltenberg.
Anderssonová řekla, že Švédsko změnilo své protiteroristické zákony a nyní se zabývá jejich ještě dalším zpřísněním. „Od prvního července budeme mít ještě přísnější zákony, pokud jde o boj proti terorismu. Není tedy pochyb o tom, jak silně Švédsko vnímá terorismus, a že jsme ochotni přispět k boji proti němu,“ uvedla Anderssonová.
Dosud tradičně neutrální Švédsko a Finsko podaly přihlášku do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, kterou na konci února nařídil ruský prezident Vladimir Putin. Se vstupem nových zemí musejí aktuální členové souhlasit jednomyslně. Řada států aliance včetně Česka slíbila oběma severoevropským zemím podporu při rozhovorech o přijetí.
Proti rozšíření se ale postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, podle něhož Finsko a Švédsko podporují skupiny, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících (PKK). Ankara žádá, aby švédské a finské úřady zastavily financování těchto organizací na svém území a aby zrušily omezení vývozu zbraní do Turecka.
Stoltenberg v neděli řekl, že turecké námitky jsou legitimní a je nutné je brát vážně. Podle něj je Turecko zemí NATO, která na svém území zažila největší počet teroristických útoků.
-
NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
-
V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
-
V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
-
K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
-
Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
-
V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
-
V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
-
V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
-
V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
-
V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
-
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
-
Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
-
Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.
|