V sedmadvaceti letech si Russell Kirsch plnil svůj americký sen. Potomek židovských emigrantů z východní Evropy a absolvent prestižního Massachusettského technologického institutu byl už dva roky šťastně ženatý a měl práci snů: dostal šanci pracovat s jedním z prvních elektronických počítačů na světě.
SEAC čili Standards Eastern Automatic Computer byl první programovatelný počítač ve Spojených státech. Vážil jeden a půl tuny, byl složen z 1 500 elektronek a 10 500 germaniových diod a v přepočtu na dnešní standardy disponoval pamětí 3 072 bytů.
Pracovníci Národního úřadu pro standardy ve Washingtonu jeho výpočetní kapacity používali například pro matematické modelování v oblasti jaderné energie a meteorologie nebo logistiku amerického letectva.
Kirsch a jeho kolegové si ovšem chtěli také hrát a tak stroj zabírající celou jednu místnost využívali k vlastním experimentům. „Nejspíš jsme kradli výpočetní čas stroje užitečnějším projektům, jako byly kalkulace pro termojaderné zbraně,“ vzpomínal před lety Kirsch na dřevní doby vývoje počítačů.
K nejúspěšnějšímu pokusu ho vedla jednoduchá otázka: Mohou počítače vidět svět podobně jako lidé? Hned to otestoval. S kolegy sestrojil vstupní zařízení, které dokázalo transformovat obraz do binárního jazyka jedniček a nul: bubnový skener.
Aparát ozkoušel na snímku svého prvorozeného syna Waldena. Celá fotka hrdého otce držícího v náručí vykulené mimino obsahovala na tehdejší počítače až příliš mnoho dat. Kirsch z ní proto vyřízl jen čtverec o velikosti pět krát pět centimetrů, na kterém byl obličej jeho syna.
Výsledný obrázek měl 176 krát 176 pixelů. Byla to zrnitá a vyšedlá předzvěst dneška, kdy se nám do mobilu vejdou tisíce fotek v mnohonásobně vyšším rozlišení. Byl to však první digitální snímek na světě a Russel Kirsch se díky němu zapsal do historie.
Jeho vynález položil základy pro satelitní snímky, CT skenování, virtuální realitu a Facebook. Časopis Life fotku tříměsíčního kluka před dvaceti lety zařadil do knihy s názvem 100 fotografií, které změnily svět. V současnosti je ve sbírkách portlandského muzea umění.
První fotka v dějinách vznikala osm hodin, přes sto let se skrývala na půdě |
„Neuměl jsem si to představit. A myslím, že něco takového si představit nedokázal nikdo,“ zamyslel se před časem Russell Kirsch nad otázkou, jestli na konci padesátých let dokázal dohlédnout konec svého objevu.
V Národním úřadu pro standardy strávil téměř padesát let a bádání se věnoval i na penzi. Se svojí manželkou kunsthistoričkou analyzoval slavná umělecká díla pomocí počítačů, zabýval se také umělou inteligencí. Ještě v 81 letech přišel s metodou, jak hranaté pixely digitálního obrazu rozložit a dosáhnout tak hladšího výsledku.
Zemřel před třemi lety ve věku jednadevadesáti let, v poslední etapě života se potýkal s Alzheimerovou chorobou. „Stal se počítačovým vědcem ještě dávno před tím, než nějaká počítačová věda existovala,“ zavzpomínal na svého slavného kolegu pro The Washington Post Jim Filliben.
Na počítače se dal i jeho nejstarší syn Walden, který pracuje pro společnost Intel. Na vynálezu svého otce sice nemá žádné zásluhy, přesto se díky němu jeho tvář proslavila po celém světě. „Co jsem si tehdy myslel? To samozřejmě netuším, protože jsem ještě slintal a nosil jsem plenky,“ odpověděl před čtrnácti lety reportérům San Jose Mercury News na otázku, jestli si vybavuje okolnosti vzniku své nejslavnější fotky.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Optický klam, nebo výtvor Marťanů? Tvář na Marsu fascinovala desítky let Útok slzným plynem vyburcoval Turky. Žena v červeném však symbolem být nechtěla Beatles na přechodu tlačil čas, slavný obal vzbudil zvěsti o Paulově smrti Sověti vztyčení vlajky nad Reichstagem sehráli, posloužil jim k tomu ubrus |