Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvČeská vláda se už podle Tomáše Pojara v tuto chvíli snaží, aby zbrojní podniky rozšiřovaly výrobu. „Aby například měly dostatek zakázek. Samozřejmě že jedním ze zákazníků je česká armáda, ale daleko víc prodávají jinde. Hodně v rámci zemí Severoatlantické aliance nebo Evropské unie a česká vláda v tom našim zbrojařům pomáhá.“
„Čím budou silnější naši zbrojaři a čím více budou produkovat tady doma na našem území, tím to bude bezpečnější pro budoucnost. Takže ano: máme zájem, aby zbrojní produkce rostla,“ říká premiérův poradce.
Bankám začíná armádní byznys „vonět“
„Letos máme dávat dvě procenta z HDP na obranu a já pevně věřím, že se tyto peníze podaří rozumně investovat, a to tak, že podstatná část zůstane v české ekonomice, zbrojovkám, které působí na našem území. A určitě české zbrojovky mají kapacity navyšovat výrobu,“ míní Pojar.
A už velkým bankám začíná „armádní byznys“ vonět? „Jejich pohled se skutečně mění, je to samozřejmě na jednotlivých bankách, ale mnoho z nich se skutečně posunulo ve svém uvažování a já doufám, že další budou následovat.“
Investice do české obrany jsou podle Pojara klíčové. Hrozí totiž nebezpečí, že v případě úspěchu na Ukrajině by mohlo Rusko zaútočit i na Česko. „O tom nemůže být pochyb, že půjde dál. Rusko to říká zcela otevřeně a má to i ve své doktríně.“
Doba míru podle něj před několika lety skončila a svět je stále nestabilnější. „Na evropském kontinentu zuří největší konflikt od druhé světové války. Ale aby bylo Rusko zastaveno, musí vidět, že má proti sobě velkého, silného, odhodlaného a dobře vyzbrojeného protivníka a pak tedy nezkusí zaútočit.“
Rusko se podle premiérova poradce chová jako predátorská země. „A každý predátor, když někde cítí slabost a krev, musí prostě zaútočit a musí se pokusit něčeho dosáhnout. Ale když naopak vidí sílu a odhodlání, tak k tomu konfliktu dojít nemusí.“
Česko do války vojáky nepošle
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vzbudil nedávno pozornost oznámením, že vojáci NATO už jsou na Ukrajině. Také řekl, že přítomnost sil Aliance na Ukrajině není nemyslitelná. Reagoval tím na slova francouzského prezidenta Macrona, který vyslání západních jednotek na Ukrajinu nevyloučil.
Podle Pojara jde o legitimní návrh, ke kterému se Česko k nepřidá. „Ale dodávám, že voják NATO neexistuje. Jsou to vojáci jednotlivých členských států a já nevím o tom, jestli je někdo takový na Ukrajině. Každopádně čeští vojáci na Ukrajině nejsou, ani se tam nechystají.“
„Ale pokud se Francie rozhodne, že francouzští vojáci na Ukrajině budou například trénovat místní vojáky, tak je to plně v jejich právu a nikdo jiný do toho nemůže a nemá mluvit. Takže to je na bilaterálních dohodách jednotlivých zemí, jestli k tomu přistoupí, a já nevylučuji, že v budoucnosti k tomu některé státy přistoupit mohou. Ale v tuto chvíli nevím, že by tomu tak bylo a Česká republika nepatří mezi země, které by něco takového plánovaly,“ vysvětluje Tomáš Pojar.
Ruský prezident Putin se teď podle něj bude snažit do amerických prezidentských voleb dobýt maximální část ukrajinského území. „Bude chtít maximálně zničit Ukrajinu, a to hlavně ekonomicky. Demoralizovat ji, způsobit co nejvíce lidských obětí, ať už v řadách ukrajinských vojáků nebo ukrajinských civilistů.“
„A já doufám, že se to podaří Ukrajincům zastavit a že Rusko nebude postupovat a nepodaří se mu nějaký dramatický průlom,“ doplnil poradce.
Svěží prezident Biden
Pojar se v Rozstřelu vrátil k premiérově návštěvě v USA. Petra Fialu doprovázel na klíčových jednáních, včetně toho nejdůležitějšího: s prezidentem Bidenem v Bílém domě.
„Působil na mě svěže. Ten rozhovor byl delší, než měl být. Prezident Biden několikrát vtipně reagoval, že jsme se i dobře zasmáli. Ano, mluvil potichu, ale byl to detailní rozhovor, zcela k věci. A byl to skvělý rozhovor pro česko-americké vztahy a jejich prohlubování,“ vzpomíná Pojar.
„Takže v tomhle jsme potkali svěžího amerického prezidenta, navíc někoho v takovém věku… Víte, kéž bych i já byl třeba jednou ve svých sedmdesáti, pokud bych se jich dožil, takto svěží,“ podotkl premiérův poradce.
Mluvil tiše, vtipkoval a vzpomínal. Jak vypadalo Fialovo setkání s Bidenem |
„A že nás někdo nazve Československem? Měli bychom být shovívaví vůči tomu, jakým způsobem známe jiné státy my a jestli vůbec rozlišujeme země na druhé straně světa. Když nás Joe Biden poprvé navštívil, tak jsme byli Československem. Další generace to tak mít nebudou,“ říká Pojar.
„Mě spíš pálí, že Američané nebo kdokoliv z anglofonního prostředí neříká Čechy, ale „Čečia“. Takže bych se spíš zaměřil na tohle,“ uvádí poradce.
Návštěvu premiéra Fialu zhodnotil jako veliký úspěch. „Naposled jsme se těšili v USA takové pozornosti v devadesátých letech. Zájem o nás byl nebývalý, a to i ve světle toho, co se děje ve světě, tedy že to bylo den nebo dva po útoku Íránu na Izrael,“ vzpomíná Pojar s tím, že setkání s některými kongresmany musela česká delegace nakonec kvůli přílišnému zájmu odmítnout.
Čína není bezprostřední hrozbou
Na závěr Rozstřelu pak padla důležitá otázka: které státy teď představují pro Česko největší bezpečnostní hrozbu? Stále platí, že jde o Rusko a Čínu? Nebo se po Pojarově návštěvě Číny něco změnilo?
Česko se drží politiky jedné Číny, to se nezmění, řekl v Pekingu poradce Pojar |
„Já jsem nikdy nepovažoval Čínu za bezprostřední bezpečnostní hrozbu. Tou pro nás je Rusko, a to dlouhodobě. A stále více je další bezpečnostní hrozbou, konkrétně vnější, terorismus, který má kořeny na Blízkém východě,“ odpovídá premiérův poradce.
„Ale bezprostřední hrozbou je to, že Rusko dobude Ukrajinu, že bude pokračovat dál do Moldavska, že uvidí, že je Západ slabý, nezastaví se a půjde tam, kam deklaruje, tedy před rok 1997. Co to znamená? Že Rusko po kolapsu Sovětského svazu uznalo sjednocení Německa, uznalo tedy to, že i východní Německo je součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance. A to je všecko. Ostatní si nárokuje zpátky,“ uzavírá Tomáš Pojar.
Proč se premiér Fiala nesetkal v USA s Donaldem Trumpem? Jak v Americe vnímají českou muniční iniciativu? A neměly by Rusko a Ukrajina konečně začít jednat o míru? I na to odpovídal Tomáš Pojar v Rozstřelu.