„Od 11. září měla americká zpravodajská komunita jednu misi, jež byla nadřazená všem ostatním, alespoň emočně. Najít a zadržet nebo zabít Usámu bin Ládina,“ vzpomínal nejvyšší šéf amerických výzvědných služeb James Clapper na sekvenci událostí, které vedly k zabití strůjce největšího teroristického útoku na americké půdě. Potíž byla, že nejhledanější muž světa jako by se vypařil ze země.
Američané pracovali s více verzemi, kde se vůdce al-Káidy může skrývat. Podle některých byl v Pákistánu, podle jiných v Íránu. Žije v jeskyni, možná už je mrtvý – tajným službám přistávala na stole řada bizarních tipů. Podle jednoho pobýval nejznámější světový terorista v Berlíně.
Každá stopa se ukazovala být slepou uličkou. Obama však neměl v úmyslu nechat záležitost usnout. Během pravidelného briefingu zaúkoloval zpravodajskou komunitu, ať oživí jeden vychladlý případ. „Chci, abyste mě ohledně honu na bin Ládina informovali každé úterý v 16:30. I když nebude nic nového, co by se dalo hlásit,“ nařídil tehdejší ředitel CIA Leon Panetta svým podřízeným.
Kdo byl Usáma bin LádinBin Ládin pocházel z bohaté rodiny ze Saúdské Arábie. Založil a financoval činnost al-Káidy, v jejímž čele stál. Na svědomí měl řadu dalších atentátů včetně útoků na americká velvyslanectví v Keni a Tanzanii v roce 1998. Stál za útoky letadly na věže Světového obchodního centra 11. září 2001, který stál život 2 996 lidí. Po bin Ládinovi pátraly americké síly od roku 2001, kdy se mu podařilo uniknout při operaci amerických i afghánských sil v jeskynním komplexu Tora Bora na východě Afghánistánu. |
Obnovené úsilí přineslo své ovoce. Agenti CIA při sledování dvou kurýrů spojovaných s bin Ládinem objevili v pákistánském Abbottábádu „místo, které vypadá jako pevnost“. Panettu to zaujalo. „Pevnost? Povězte mi víc.“
Komplex měl vpředu 3,6 metru vysoké zdi, vzadu dosahovaly výšky pěti a půl metru. Nebyl napojen na elektrické ani telefonní vedení. Hlavní dům měl jen málo oken. Pozemek byl rozdělen na různé části oddělené vnitřními zdmi, takže bylo obtížné se dostat z jedné do druhé. I balkón byl oddělen od zbytku světa stěnou. „Proč byste dávali na balkón stěnu kvůli soukromí? Není smyslem balkonu vidět ven?“ tázal se šéf CIA. I když to nikdo v té době nevyslovil nahlas, všichni měli tu samou myšlenku: tady se pravděpodobně skrývá bin Ládin.
Když zpravodajci o možnosti, že našli možné místo úkrytu teroristické lídra, informovali Obamu, sdělil jim dva specifické příkazy: „Zjistěte, co se zatraceně děje uvnitř toho areálu“ a „nikomu to neříkejte“. O nálezu dlouho věděla jen část lidí z Bílého domu a CIA, netušila o něm ministryně zahraničí, ministr obrany ani šéf náčelníků štábů.
Schůzky Mickey Mouse
Zatímco tajné služby pečlivě sledovaly dění v tajemném domě, v lednu 2011 prezident pověřil CIA, ať začne s armádou připravovat vojenskou akci. „Nevidím na tom nic zvlášť náročného kromě toho, že ten areál je velký,“ prohlásil tehdejší šéf Velitelství speciálních operací USA, admirál William Harry McRaven, když mu zpravodajci ukázali model bin Ládinova sídla. V Afghánistánu Američané prováděli deset až dvanáct podobných misí za noc.
Na stole byly tři možné typy vojenské operace. Použití bombardéru bylo rizikové, protože raketový úder mohl zasáhnout civilisty a znesnadnit identifikaci cíle. U dronu zase nebylo jisté, zda zacílí na správného jedince. Jako nejschůdnější se tak ukázalo vyslání komanda speciálních sil Navy SEALs, bez vědomí Pákistánců. Obama trval na tom, že o akci nesmí vědět žádná země.
Prezident se pravidelně setkával s bezpečnostními poradci, svými ministry, představiteli armády a tajných služeb, aby určil, jakým způsobem nejlépe postupovat. Schůze probíhaly mimo veškerý záznam, s vypnutými kamerami a mikrofony v Situační místnosti Bílého domu. Přezdívalo se jim „schůze Mickey Mouse“.
Činitelé měli k dispozici složku s 33 stránkami popisující úspěšnou operaci. A 33 stránkami popisujícími neúspěšnou akci. Museli vyřešit, co dělat, pokud se Usáma vzdá: vzít do zajetí, pokud je jasné, že se nechystá odpálit. Museli se též vypořádat s pochybnostmi, zda je bin Ládin skutečně v oblasti. Podle jedné analýzy byla pravděpodobnost 80 procent. Podle jiné 40 procent. „Podívejte, je to nevyhnutelně padesát na padesát. Prostě to budeme muset přijmout,“ prohlásil frustrovaný Obama.
Mapy Bing ukazují, kde CIA cvičila na bin Ládina. Na Googlu už stavba není |
Zbývala otázka, zda dát celé akci zelenou. Obamův tým byl nejednotný. Ministr obrany Robert Gates byl proti použití týmu SEALs a odkazoval na katastroficky neúspěšnou operaci záchrany zaměstnanců americké ambasády v Íránu, která v podstatě stála tehdejšího prezidenta Jimmy Cartera znovuzvolení. Biden se obával, zda v případě neúspěchu nemůže Obamu čekat Carterův osud. Znepokojovala jej též možná reakce Pákistánu. Negativní dopady na vztahy se spojeneckou zemí s jaderným arzenálem zmiňovala i Clintonová, která ale zároveň zdůrazňovala, že takovou příležitost už USA nemusí mít.
Obamu skutečně tlačil čas. Velitelství speciálních sil ho varovalo, že postupem času bude operace jen komplikovanější. A vždy hrozilo, že bin Ládin zmizí. V pátek 29. dubna tak Obama vyřkl konečné slovo: „Provedeme zátah.“
Golf, hraní karet a vegetariánské jídlo
V sobotu, den před zahájením operace, se odehrála událost, která možná měla na dějiny větší vliv než samotná likvidace teroristického lídra. Obama se svým týmem se rozhodli zúčasnit každoroční večeře s novináři, protože pro misi nebylo vhodné počasí. Během setkání se prezident vysmál Donaldu Trumpovi za jeho šíření konspirační teorie o Obamově neamerickém původu. Ješitný Trump reagoval křečovitým úsměvem, podle legendy to byl ale právě ten moment, kdy se po letech náznaků skutečně rozhodl kandidovat na prezidenta.
Obamu s Trumpem spojuje jedna věc: záliba v golfu. První černošský prezident pravidelně o víkendu chodil posílat míček do jamek. Učinil tak i v neděli, ač poněkud neochotně. „Možná bych neměl, je to tak divné hrát golf,“ neskrýval své rozpaky. Poradci ale měli jasno. Pokud by nešel, bylo by to podezřelé.
ANALÝZA: Usáma pomohl Západu, aby sám zajel na slepou kolej |
Obama se tak rozhodl ke kompromisu. Namísto obvyklých osmnácti jamek jich odehrál jen devět. Během hodinu a čtyřicet minut trvající doby, kdy americké vrtulníky vyletěly z Afghánistánu do Pákistánu, nebylo podle svědků beztak moc co dělat.
Obama a jeho nejbližší spolupracovníci zásah sledovali z takzvané Situační místnosti. Jde o konferenční a zpravodajské centrum umístěné pod západním křídlem Bílého domu, kde američtí prezidenti a jejich štáby zasedají během závažných bezpečnostních krizí. Prostor nechal zřídit John F. Kennedy v roce 1961 v reakci na tragický průběh invaze v Zátoce sviní.
Obama se potuloval mezi Situační místností a Oválnou pracovnou. Aby přišel na jiné myšlenky, hrál karty. Jelikož činitelé nevěděli, jak dlouho bude celá záležitost trvat, rozhodli se objednat jídlo. První návrh byl pizza, Clintonová ale chtělo něco „zdravějšího“. Její vegetariánské talíře příliš velké nadšení nevzbudily. Později přece jenom došlo i na pizzu.
Dramatický průběh operace
Na operaci se dohlíželo ze tří míst. Velitel speciálních sil řídil situaci z Afghánistánu, šéf CIA ji koordinoval z ústředí zpravodajské služby v Langley. V Bílém domě byl spojovacím činitelem šéf Velitelství speciálních operací letectva Spojených států Marshall B. Webb. Neseděl v Situační místnosti, ale v přilehlé menší konferenční místnosti.
2. května 2011 |
„Každých deset minut tam někdo další zabloudil a řekl: ‚Tady to sledujete?‘,“ vzpomíná ředitel protiteroristického centra Mike Leiter. První byl Biden, poté Clintonová a ministr obrany Gates. Protože nikdo nechtěl rušit Webba při práci a nevěděl, jakým způsobem přesunout obrazovku do větší místnosti, všichni se tlačili na malém prostoru.
Včetně prezidenta Obamy, který do místnosti dorazil ve svém neformálním golfovém úboru. Webb mu chtěl uvolnit místo, ale Obama mu řekl, ať zůstane sedět, protože generál byl u počítače a koordinoval celou akci. Prezident si přitáhl židli a sedl si do kouta po Webbově pravici.
Kdo zastřelil Usámu? Členové komanda se hádají o smrtelnou ránu |
Během akce měl jeden z vrtulníků technickou poruchu a musel nouzově přistát. Podle zástupce poradce pro národní bezpečnost Bena Rhodese v ten okamžik bylo slyšet hromadné zadržení dechu, protože spadnutí vrtulníku a smrt amerických vojáků byl ten nejhorší možný scénář. „V mé se stále dokola přehrávaly katastrofické scény,“ vzpomínal Obama.
Vojáci z vrtulníku ale ihned všechny ubezpečili, že se nikomu nic nestalo. Mise mohla pokračovat, i když ne bez dramatickým momentů. Při vyražení dveří na komando začal pálit jeden z Usámových kurýrů. Vojáci ho zastřelili. Během operace zabili i druhého kurýra a jeho ženu. „Částečně mě to povzbudilo,“ popisuje Panetta své pocity po tom, co uslyšel střelbu. „Protože jsme narazili na odpor. Něco tam bylo a to něco klidně mohl být bin Ládin.“
Napjatý Obama, Clintonová zakrývající si ústa
„Mluvili jen málo. Jen pozorovali speciální síly,“ vzpomíná fotograf Pete Souza na napjaté chvíle. Nepamatuje si přesně, kdy ikonickou fotku pořídil. Bylo to někdy ke konci zátahu. „Myslím si, že to bylo, když speciální síly byly uvnitř domu a na videu nebylo vidět, co se děje.“
Na fotce zaujme Clintonová, která si drží ruku před ústy. Ani ona si není jista, zda její gesto bylo důsledkem napětí nebo zda jednoduše nechtěla kýchat na ostatní kvůli jarní alergii.
Samotný Obama je na fotce nakloněný dopředu, se soustředěnou tváří. „Během dne zásahu se prezident choval klidně a vyrovnaně, ale v jeho tváři jsem viděl obavy. Je to dobrá momentka. Vnitřně se s tím zásahem ztotožnil. Věděl, že když to povolil, mohlo by to dopadnout velmi špatně,“ řekl Obamův tehdejší protiteroristický poradce a pozdější šéf CIA John Brennan.
Likvidace Usámy bin Ládnia v přímém přenosu. Kdo jde kdo na slavné fotce Petea Souzy (1. května 2011)
Podle Panetty nastalo po vniknutí do domu a střelbě „patnáct minut ticha, pravděpodobně nejdelších patnáct minut mého života“. Když se členové ozvali, měli pro napjaté posluchače dobré zprávy. „Geronimo EKIA,“ mohl šéf CIA oznámit do Bílého domu. EKIA je zkratka pro nepřítel zabitý v akci (Enemy Killed in Action). A Geronimo? To bylo krycí jméno pro teroristického vůdce. Skutečnost, že strůjce jedenáctého září byl pojmenován po slavném apačském náčelníkovi vzbudila později kontroverzi u domorodých obyvatel Ameriky.
Podle fotografa šlo na tvářích lidí v Bílém domě vidět pocity štěstí a jistou forma úlevy. Nikdo ale nejásal a triumfálně si neplácal rukou. Biden poklepal Obamovi na rameno a řekl mu: „Dobrá práce, šéfe.“ Prezident si potřásl rukama s ostatními a poděkoval jim za práci. Zároveň ale dodal, že chce hned být informován, až se americké komando dostane z pákistánského vzdušného prostoru.
Americká tragédie |
Pákistánci rychle zjistili, co se stalo. „Gratuluji, zabili jste Usámu bin Ládina,“ sdělil svému americkému protějšku Miku Mullenovi šéf pákistánského sboru náčelníků Ašfak Kajání. Až po této gratulaci se Obama rozhodl informovat o smrti nejďábelštějšího nepřítele USA v moderních dějinách i národ. Američané se radovali v ulicích.
2. května 2011 |
Operace slavila úspěch i na filmovém poli. Její dramatický průběh zaznamenal hollywoodský film 30 minut po půlnoci (Zero Dark Thirty). Fotka Obamy a jeho společníků při sledování akce v přímém přenosu se také stala jasnou inspirací pro scénu zásahu proti lídrovi teroristů ve špionážním seriálu Homeland.
Jen ve filmových snímcích ale zabití hlavního „záporáka“ vede ke konci válek. Skutečný svět je složitější. Válka s terorem zuřila dále a v následujících letech dosáhla svého vrcholu. V Iráku se z lůna al-Káidy vynořila její ještě nebezpečnější, brutálnější, efektnější a zlovolnější mutace – Islámský stát. I její lídr však padl z příkazu amerického prezidenta. To je už však jiný příběh.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Něha uprostřed chaosu. Město zapálil hokejový zmar, ležící pár uhranul svět Boj o malého trosečníka utnula razie. Fidel z něj udělal hvězdu režimu Esesák z Frýdlantu a tajemný kluk. Povstání v ghettu nafotili sami Němci Válka je peklo, napsal si na helmu. Vietnam ho přemohl i po návratu domů Krajina posetá mrtvolami. Hrůzná fotka z Krymu se vedení SSSR nehodila |