V dobách míru se novinář Viktor Tkačenko zabýval soudními řízeními a lokální politikou, nyní do tabulek na Googlu pravidelně přidává jména vojáků z ukrajinské Poltavské oblasti, kteří od počátku ruské invaze padli v bojích. Při posledním sčítání měl na seznamu 1072 jmen.
„Je to děsivý systém, ale je to systém,“ říká Tkačenko o úkolu katalogizovat padlé a informovat o nich čtenáře místního portálu Poltavščina. „Je jasné, že to bohužel brzo neskončí,“ popsal Tkačenko.
Poltavská oblast, která sousedí s Charkovskou a Sumskou oblastí, na nichž se válka krutě podepsala, byla dosud bojů z velké části ušetřena. Před ruskou invazí tu žilo 1,3 milionu obyvatel z celkových 43 milionů lidí v zemi.
Ukrajinská protiofenziva začala? Kyjev mlží, tanky se u Záporoží valí do boje |
Ukrajinská armáda počet padlých nepublikuje s tvrzením, že by to mohlo pomoci nepříteli. Zřejmě rovněž nechce podkopávat morálku ve vlastních řadách. Z uniklých dokumentů Pentagonu vychází, že USA odhadují počet mrtvých vojáků na ukrajinské straně na patnáct až sedmnáct tisíc. Celkový počet zabitých či zraněných vojáků Kyjeva podle nich dosahuje asi 110 tisíc. Na ruské straně by to mohl být více než dvojnásobek.
K počtům padlých se v prosinci netradičně vyslovil Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Máme až třináct tisíc zabitých. Prezident oficiální údaje zveřejní, až přijde správný okamžik,“ uvedl. Armádní velení jeho slova nechtělo komentovat.
Tkačenko a jeho kolegové denně procházejí otevřené zdroje, jako je Telegram, Facebook a další sociální sítě, kde příbuzní nebo místní úředníci často smrt svých blízkých oznamují. Jde o nedokonalou metodu, která zřejmě podhodnocuje skutečný počet padlých, ale zároveň nabízí pohled na oběti invaze v jedné ze sedmadvaceti oblastí v zemi.
Nekonečné dny ukrajinských hrobníků. Slzy a nářek se staly rutinou |
Většina záznamů v Tkačenkově tabulce je doplněna informacemi o místě narození a úmrtí vojáka. Je tu i samostatná sekce „bez potvrzení“, jež odkazuje na nezvěstné v boji. V přehledech, které Tkačenko zveřejňuje, si lidé mohou o každém padlém přečíst zhruba tři odstavce informací.
„Denys Lomov se narodil 6. března 1993. Vystudoval vysokou školu v České republice, poté se vrátil do vlasti a stal se výsadkářem v ukrajinské armádě. Po skončení tříleté smlouvy se vrátil do Česka, kde pracoval jako hlídač. Po ruském vpádu se dobrovolně vrátil domů a bojoval u Bachmutu. Po padlém zůstali jeho rodiče, sestra a teta,“ stojí v jednom z oznámení.
Mluvčí poltavského vojenského náborového střediska Roman Istomin nechtěl přesnost dat v tabulce komentovat. Uvedl ale, že ukrajinští úředníci berou velmi vážně úkol informovat o skonu vojáků jejich příbuzné a uctít památku každého zabitého bojovníka na jeho pohřbu. Podle týdeníku The Economist ukrajinští činitelé připouštějí, že mají na sedm tisíc pohřešovaných.
Místo pro ty, kteří teprve zemřou
Na východním okraji regionální metropole Poltava se nachází hřbitov, kde leží asi 134 místních vojáků, kteří padli během ruské invaze. Nad třemi řadami hrobů se tyčí modro-žluté prapory. K pohřebišti přiléhá pozemek s nedotčenou trávou, který je strašidelným mementem úmrtí, která teprve přijdou – město je připraveno ho proměnit na další hrobová místa.
„Není mezi nimi nikdo, koho bych považovala za cizího,“ řekla agentuře Reuters o spojení s padlými Taťána Bondarevová, která navštívila hrob svého manžela v den ročního výročí jeho pohřbu. Osmatřicetiletý Denys Bondarev patřil k ukrajinské výsadkové jednotce a padl loni 21. května. Jeho velitel zemřel nedlouho poté a leží ve stejné řadě hřbitova.
BBC ověřila přes 21 tisíc padlých Rusů na Ukrajině, ztráty mají i speciálové |
Podle Tkačenka byl pro Poltavskou oblast obzvláště krutým měsícem leden, kdy místní jednotka utrpěla těžké ztráty ve východoukrajinském Soledaru nedaleko Bachmutu. Podle jeho tabulky tehdy přišlo o život nejméně pětadvacet vojáků 116. brigády teritoriální obrany. „Tuto ztrátu pocítila celá oblast. Ani jste k tomu nepotřebovali statistiku,“ uvedl.
Poté, co Bondarevová přišla o manžela, spoluzaložila na Facebooku podpůrnou skupinu pro válečné vdovy, která má nyní přes 1 200 členů. „Ženy hledají útěchu mezi sebou navzájem. Vědí, že jim tam nikdo nebude říkat klišé jako: ,Musíš žít dál kvůli svému dítěti’,“ říká Bondarevová. Stává se, že jí uprostřed noci zavolá vdova, která si potřebuje s někým promluvit.
Cena za „dobytí“ rozvalin. Rusko přišlo v Bachmutu o 60 tisíc vojáků |
Zatímco se naděje národa upínají směrem k protiofenzivě, která podle amerického deníku The Washington Post tento týden odstartovala, pro Tkačenka útok znamená, že zapisování morbidních údajů pravděpodobně nebude mít v nadcházejících týdnech a měsících konce. „Ale prostě se tomu nedá vyhnout. Je třeba to dělat,“ domnívá se.