Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvK odstředivým tendencím může podle Tomáš Šmída dojít i v důsledku války na Ukrajině, kam ruský režim posílá mladé vojáky z odlehlých částí země a místo hrdinů se místním matkám vrací domů jejich synové v rakvích, což může vyvolávat neklid a odpor vůči Moskvě.
K samotnému rozpadu federace ale může dojít až ve střednědobém horizontu. Dokud bude u moci Vladimir Putin, bude se snažit současnou podobu federace udržet za každou cenu, a to i za použití síly, jak to dokázal už v minulosti, například během čečenské války.
Ruská armáda chce uzavřít Ukrajince do kleští
V následujících týdnech tak k pokusům o odtržení neklidných částí Putinovy říše s největší pravděpodobností nedojde. „V souvislosti s tím, jak Rusko přesouvá svou pozornost na jihovýchod Ukrajiny, se dá předpokládat, že se ruská armáda přece jen vojensky prosadí proti ukrajinské menšině.“
„Nicméně po úvodních týdnech bojů víme, že ruská armáda má poměrně velké problémy v logistice, v koordinaci řízení. Byl by zázrak, kdyby se to neprojevilo i na východní frontě. Na druhou stranu tam bude koncentrovat mnohem větší množství sil, což bude snadnější zejména poté, co se podařilo získat Mariupol,“ předpokládá analytik.
Podle něj se teď pokusí Rusko obklíčit ukrajinské obránce na východě země, zkusí je sevřít „do kleští“. Ani to by ale nemuselo znamenat definitivní zisk Donbasu, protože Ukrajina soustředila do této oblasti značné množství sil, které by se mohly dlouhou dobu účinně bránit.
Výsledek války je tak závislý jednak na vůli ukrajinských obránců a také na odhodlání Kremlu vést vleklou válku s nejistým koncem. Oproti jiným analytikům však Tomáš Šmíd nepředpokládá, že by v Rusku v nejbližší době hrozil převrat.
Putin se na puč připravil
„Vladimir Putin hlavně v posledních letech a měsících kompletně obměnil svoje okolí. Kompletně vyměnil ochranku a kolem něj se skutečně pohybuje jiný typ lidí, než jsme mohli vidět ještě nedávno. Mnohem menší vliv na něj mají oligarchové, které samozřejmě ukrajinská válka pálí nejvíce, protože ztrácejí peníze,“ upozorňuje analytik.
V jeho bezprostředním okolí jsou podle Tomáše Šmída zejména lidé z prostředí ministerstva vnitra, ke kterým on jako bývalý čekista, příslušník tajných služeb, měl vždy nejblíže. „To je poznat z těch známých fotografií s dlouhými stoly. Je vidět velký rozestup mezi Putinem a jeho spolustolovníky. To bezesporu někdo z jeho okolí řídí a uvažuje v duchu rezortu bezpečnosti. Prostě má kolem sebe dostatečně velký perimetr, čímž na něj nikdo nezaútočí, nikdo ho neotráví a nepřeskočí na něj covid.“
„Jak špatně to vypadá mediálně, to tenhle typ lidí vůbec nezajímá. No a historicky, i z éry Sovětského svazu, je známo, že dlouhodobě existovala rivalita mezi vnitrem, tedy rezortem bezpečnosti, tajnými službami na straně jedné a armádou na straně druhé,“ míní analytik.
Podle něj je vysoce nepravděpodobné, že by se Putina pokusil sesadit kdokoliv z „vnitráků“, kteří jsou vůči současnému prezidentovi absolutně loajální. „A že by puč dokázala provést ruská armáda? Zvlášť v době, kdy zažívá řadu takticko-operačních i strategických neúspěchů na bojišti? To je vyloženě iluzorní.“
Armáda válku chce, kryje rozkrádačky
„Podle mě se prostě Putin u moci udrží,“ tvrdí Tomáš Šmíd. „Navíc je důležité si uvědomit, že klíčovým elementem, který rozhodl o válce na Ukrajině, byli právě ministr Šojgu a náčelník generálního štábu Gerasimov. Celé řadě armádních velitelů totiž válka vyhovuje. Mohou za ní skrýt celou řadu rozkrádaček, korupčních skandálů.“
„Navíc je tu i možnost si nakrást značný majetek. To se ukázalo v rozměru, který jsem neočekával. Takhle se konvenční armáda nechová. Na Balkáně takto rozkrádaly majetek nějaké polovojenské jednotky. Ale tady je to standardní chování celé řady jednotek pravidelné armády, což je skutečně na pováženou,“ konstatuje analytik.
Teprve Putinova smrt může znamenat zásadní změnu. Podle Šmída došlo v Rusku od konce devadesátých let k socioekonomické stabilizaci, kterou podpořila rostoucí cena ropy a zemního plynu. Rusko následně zažilo ekonomický růst, což oslabilo regionální separatismus, a oddálilo tak možný rozpad ruského impéria.
„Po medveděvovském intermezzu, kdy se současný vládce Kremlu na omezenou dobu vzdal prezidentského úřadu, se však k moci vrátil zcela jiný Vladimir Putin. Tam už začala ruská federace čelit celé řadě problémů. Souvisí to zejména s krymským a východoukrajinským dobrodružstvím, po kterých začalo Rusko čelit celé řadě mezinárodních sankcí a s tím přišly nové, zejména ekonomické problémy,“ popisuje vývoj Tomáš Šmíd.
A právě v té době můžeme podle něj vypozorovat jakési znovuzrození separatistických tendencí, které mohou vést k rozpadu současného Ruska. „Ale nemyslím si, že by se tyto tendence mohly stát příčinou Putinova pádu. Spíš budou projevem jeho blížícího se konce, který může zcela přirozeně nastat jeho smrtí. Přece jen už je mu sedmdesát let.“
Rozpad ruského impéria přijde
A které regiony by mohly mít zájem na odtržení od Moskvy? Separatismus by se mohl projevit například na dálném východě, v Jakutsku, v celé sibiřské oblasti. Podle Šmída se jedná o tzv. soběstačný separatismus. Právě v těchto regionech se totiž těží nerostné suroviny, které v souvislosti se západními sankcemi ztrácejí své trhy a odlehlé ruské oblasti je nemohou vyvážet. Pokud by se tedy rozhodly pro suverenitu nezatíženou ruskou ekonomickou izolací, mohlo by to posílit volání po nezávislosti.
Nejrizikovějšími oblastmi jsou však podle Tomáše Šmída muslimské části Ruska v blízkosti severního Kavkazu. „Jsou tady národní republiky, například Čečenská, která je spravována nemilosrdným proputinovským kadyrovským režimem, který brutálně potlačuje veřejné národní projevy. Podobné je to v Dagestánu, Ingušsku… Tam všude existují separatistické tendence, v posledních letech byly navíc doprovázeny výrazným islámským radikalismem salafistického typu.“
Z pohledu Ruska jsou podobně rizikoví i Tataři, dále obyvatelé Sachalinu, kteří mají na dálném východě hmatatelné srovnání své chudoby s prosperitou nedalekého Japonska, a také kozáci v Povolží. O protiruském separatismu a jeho rizicích se podle Tomáše Šmída otevřeně hovoří už i mezi oficiálními analytiky Kremlu.
„A je naprosto iluzorní, že se tento rozpad uskuteční v klidu,“ uzavírá Tomáš Šmíd, podle kterého mohou být boje o budoucí podobu středního a dálného východu vleklé, drsné a krvavé.