O verdiktech informovala také nevládní organizace Vjasna, kterou šedesátiletý Bjaljacki vede. Běloruské úřady Vjasnu, která informuje o porušování lidských práv v zemi, zakázaly jako extremistickou organizaci.
Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která žije v exilu, označila dnešní rozsudky za „prostě děsivé“ a vybídla k boji s „ostudnou nespravedlností“ a za osvobození odsouzených.
„Ales věnoval celý život boji proti tyranii. Je opravdovým hrdinou Běloruska a bude ctěn dlouho poté, co diktátor bude zapomenut,“ napsala na Twitteru v narážce na režim Alexandra Lukašenka.
Nobelovu cenu míru získali bojovníci za práva z Ruska, Ukrajiny a Běloruska |
Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková označila na Twitteru celý proces za „frašku“. Běloruští aktivisté byli podle ní odsouzeni k dlouhým trestům jedině kvůli svému boji za práva a důstojnost krajanů. Polský premiér Mateusz Morawiecki označil verdikt za skandální.
„Přestože úřady se jej snažily mnohokrát umlčet, Ales Bjaljacki neustoupil ani o krok ve svém boji za lidská práva a demokracii v Bělorusku. Polsko je rozhodně proti politickým procesům a vyzývá k osvobození nespravedlivě odsouzených,“ napsal.
Soudkyně Maryna Zapasniková kromě Bjaljackého odsoudila i jeho zástupce Valjancina Stefanoviče, koordinátora kampaně za svobodné volby, právníka Uladzimira Labkoviče a v nepřítomnosti ochránce lidských práv Dzmitryje Salaujova za „pašování hotovosti organizovanou skupinou“ a financování protestů, které vypukly proti autoritářskému režimu v létě 2020 poté, co úřady znovu prohlásily Alexandra Lukašenka vítězem prezidentských voleb. Podle opozice byly volby zfalšovány, Západ odmítl uznat Lukašenkovu legitimitu.
Obžalovaní vinu odmítli a proces označili za politicky motivovaný.
Vjasna na svém webu uvedla, že během vynášení verdiktu měli obžalovaní pouta na rukou. Připomněla také, že v předvečer vynesení rozsudku vydalo 21 mezinárodních organizací pro lidská práva prohlášení požadující propuštění obránců lidských práv a stažení všech obvinění proti nim.
Lukašenko jednal se Si Ťin-pchingem, podpořil čínský mírový plán |
Bjaljacki loni získal Nobelovu cenu za mír společně s ruskou organizací Memorial, proslulou odhalováním zločinů komunismu a ochranou lidských práv, a ukrajinským Centrem pro občanské svobody, které se mimo jiné věnuje vyšetřování potenciálních ruských válečných zločinů na Ukrajině.
Za Bjaljackého musela cenu převzít jeho manželka, protože běloruský disident byl už ve vězení. Přátelé Bjaljackého pokládají proces za pomstu Lukašenkova režimu.
Soudní proces začal v lednu a prokuratura minulý týden oznámila, že pro Bjaljackého žádá 12 let vězení a pro spoluobžalované 11, deset a devět let vězení.
„Trestní řízení proti nám, ochráncům lidských práv z Vjasny, je politicky motivované,“ uvedl dříve Bjaljacki. „Celková situace v zemi, kdy dochází k represím a porušování lidských práv, svědčí o politickém pozadí tohoto případu,“ dodal.
Soudní síň během vynášení verdiktu zaplnili posluchači policejní školy, veřejnost se tak nedostala do sálu, zahraniční diplomaté ani do soudní budovy. Zakladatele ruského Memorialu Olega Orlova, který se chtěl soudu zúčastnit, nepustili ani do Běloruska. Orlov označil proces za „projev fašismu“, napsal opoziční portál Naša Niva.
Podle ochránců lidských práv je nyní v běloruských věznicích asi 1500 politických vězňů. Od léta 2020 policie a tajná služba zadržely podle odhadů na 50.000 lidí za to, že se účastnili protestů nebo kritizovali úřady.