Policie by se měla nově více soustředit na takzvané hotspoty, tedy místa, kde je zločinnost nejvyšší a kde nejvíce působí nejrůznější drogové gangy. Současně budou urychleny deportace cizích státních příslušníků zapojených do obchodu s drogami, uvedly úřady.
Zatím dvě poslední střelby se odehrály o uplynulém víkendu. V sobotu těsně před půlnocí byl v Laekenu na severozápadě města zastřelen 29letý muž. Při jiném incidentu o několik hodin později byl při střelbě v Saint-Josse na severovýchodě Bruselu těžce zraněn 28letý muž. Svým zraněním následně podlehl v nemocnici.
Bouchez a jeho stranický kolega, místopředseda vlády a ministr zemědělství David Clarinval, následně v médiích vyzvali k rozmístění vojáků v ulicích Bruselu. „Vzhledem k současné mimořádné situaci vyzýváme armádu, aby se vrátila do ulic,“ řekl Bouchez v rozhlasové stanici La Première.
Přestřelky v Bruselu, násilnosti už i na venkově. Belgie čelí sílícímu zločinu |
Zástupci dalších belgických politických stran, ale i nevládních organizací se nicméně domnívají, že nasazení armády problém nevyřeší. Vojáci nejsou na podobné zásahy vybaveni, navíc je potřeba řešit celkově problém nárůstu drogových závislostí v zemi.
„Boj proti závažnému organizovanému zločinu je úkolem federální policie,“ řekla deníku La Libre belgická ministryně obrany Ludivine Dedonderová z frankofonní Socialistické strany.
Nasazení armády zmínil již loni i starosta Antverp Bart De Wever ze strany Nová vlámská aliance (N-VA). Tehdy reagoval na nárůst násilnosti v jeho městě souvisejících právě s drogami, zejména s pašování kokainu do Evropy. Ministr spravedlnosti to ale tehdy rovněž odmítl a varoval před nahrazením policie armádou.